Co myslíte, šlo by koupit Grónsko? ptal se údajně Trump poradců. Špatný žert, ozývá se z Dánska

Nabídku odkoupit Grónsko předložil Washington Kodani už v roce 1946 za vlády prezidenta Harryho S. Trumana. Za ostrov nabízel 100 milionů dolarů (dnes 1,3 miliardy, tedy přes 30 miliard korun).

Trump se údajně svých poradců při různých neformálních příležitostech opakovaně ptal, jestli je nákup Grónska reálný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam. Někteří lidé z prezidentova okolí podle WSJ plán podporují, jiní ho považují za bláznivou chiméru, která má k realitě daleko.

Trumpovy představy vyvolaly v Grónsku i Dánsku negativní reakce. „Jsme otevřeni obchodu, ale na prodej nejsme,“ řekla agentuře Reuters grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová.

Bývalý dánský premiér Lars Lökke Rasmussen označil Trumpův záměr za opožděný aprílový žert. Pro dánského exministra zahraničí Martina Lidegora plán Bílého domu otevírá nebezpečnou možnost militarizace ostrova a omezení jeho autonomie.

Grónsko, kde žije 56 tisíc lidí, je samosprávným územím Dánského království. O většině vnitřních grónských problémů rozhodují místní úřady, zahraniční a bezpečnostní politiku ale řídí Kodaň. Trump má v září poprvé navštívit Dánsko, ale jeho poradci vylučují, že by cesta s „nákupem“ souvisela. 

Pro Washington má Grónsko nemalý bezpečnostní význam, poznamenal WSJ. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy úspěšně blokují snahy třetích zemí, zejména Číny, prosadit v Grónsku vlastní zájmy.

Trump se chce zapsat do dějin, míní americký list

Lidem v Bílém domě však není jasné, jak daleko je prezident odhodlán ve svém plánu zajít, píše WSJ. Při večeři se svými poradci nedávno prezident konstatoval, že Dánsko má problémy s dotacemi ostrova, takže Spojené státy by mohly Grónsko koupit. „Co si o tom, chlapi, myslíte? Mohlo by to fungovat?“ ptal se prý Trump. Jedním z motivů je podle amerického listu lákavá možnost zapsat se do dějin.

Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun).

Vůbec největší obchod se však uskutečnil již v roce 1803, kdy USA odkoupily od Francie rozlehlé území na středozápadě – oblast, která bývala francouzskou kolonií Louisianou a čítala tyto současné americké státy: Louisianu, Arkansas, Missouri, Iowu, Oklahomu, Kansas a Nebrasku, ale také části Minnesoty, Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Texasu, Nového Mexika, Colorada, Wyomingu a Montany.

Napoleon Bonaparte oblast nepovažoval za klíčovou, a tak se jí zbavil za nepodstatnou částku. USA za půdu zaplatily celkem 15 milionů dolarů (v roce 2019 by tato suma představovala 265,5 milionů dolarů, tedy zhruba 6,2 miliardy korun). Odkoupená půda zdvojnásobila rozlohu Spojených států, nyní tvoří čtvrtinu celých USA, uvedl německý Welt.