Stovky nových základen a jaderné ledoborce. Rusko posiluje vliv v arktické oblasti

Ruská armáda v posledních letech postavila v arktické oblasti stovky nových základen. Vojáci v nich musejí vydržet navzdory extrémnímu mrazu po celý rok bez pomoci zvenčí. Moskva přizpůsobuje nevlídným podmínkám i vojenskou techniku. Ruské zájmy se však za polárním kruhem střetávají s nároky jiných zemí, převážně členů NATO.

Ostrov Kotělnyj byl ještě nedávno pustý, teď ale z terénu vystupují barvy ruské trikolory. Místní ruská základna pro 250 vojáků je v plném provozu od letošního roku.

„Naše základna provádí radarovou kontrolu, střeží vzdušný prostor a zabezpečuje severní plavební trasu,“ vysvětluje velitel základny Vladimir Pasečnik. Rusové mají k dispozici speciální techniku – třeba protiletadlový systém Pancir, který je upravený tak, aby fungoval v mrazu.

Podle ruského ministerstva obrany vzniklo na severu během šesti let na 475 základen. „Posilujeme vědeckou, dopravní, navigační i vojenskou infrastrukturu, což nám pomůže ochránit zájmy Ruska v tomto strategicky významném regionu,“ konstatoval loni v březnu ruský prezident Vladimir Putin.

S odtáváním ledu roste za polárním kruhem chuť po nerostném bohatství, od zemního plynu po ropu. Moskva si hájí výsadní práva na všechno, co je v moři i pod ním, a to až k severnímu pólu.

„Klíčovou roli hraje klimatická změna. Pokud by led v Arktidě netál takovým tempem, tak bychom se pravděpodobně nebavili o Arktidě jako o bezpečnostním tématu. Tání ledu otevírá potencionální námořní obchodní trasy. V Arktidě zlevňuje přístup k surovinám a umožňuje Rusům přístup k přístavům.“

Jan Hornát

expert z Institutu mezinárodních studií při FSV UK

Obavy z možného střetu

Tam je ale těsno a ruské nároky se střetávají se zájmy okolních zemí. „Nemáme důvod se obávat, že by v Arktidě mohl vypuknout vojenský konflikt, ale snadno se sem může rozšířit, pokud začne někde jinde,“ podotkla loni v říjnu norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Søreideová.

Vojáci NATO na případný střet v Arktidě na podzim cvičili v Norsku a přilehlých vodách. Za polární kruh tehdy poprvé od studené války vyplula americká letadlová loď. Stálé základny má na ostrovech u severního pólu také Kanada, Dánsko a Spojené státy.

„Pokud státy budou oblast vnímat jako kolbiště, tak to může být sebenaplňující se proroctví. Společné zájmy Ruska a USA na průzkumu oblasti za cílem nalézt ropu byly přetrženy sankcemi. Nicméně i v současnosti přetrvává možnost určité spolupráce. Například minulý rok všechny arktické země spolu s Čínou a Evropskou unií vydaly deklaraci o zákazu komerčního rybolovu v Arktidě na budoucích šestnáct let. Po malých krocích se dá dospět k modus vivendi,“ míní Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií při FSV UK.

Zatím Rusko v oblasti tahá za delší konec lana – jako jediné má ledoborce s jaderným pohonem, kteří dokážou bez námahy prosekat cestu z Evropy do Asie.

Kontrolu nad plavební trasou si teď Moskva vynucuje i novými pravidly: lodě mají o její využití žádat 45 dnů předem, zaplatit tučný poplatek a vzít na palubu ruského průvodce, jinak Moskva hrozí zabavením, případně i potopením plavidla.