Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.
Dánsko bude posílat žadatele o azyl i mimo EU. Kritické jsou lidskoprávní organizace, Kodaň se brání
Podle legislativy budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.
Dánští poslanci zákon schválili poměrem 70 hlasů ku 24. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, patří podle agentury AFP Rwanda, hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň.
Znepokojení v souvislosti s novým dánským zákonem vyjádřila Evropská komise. „Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Zdůraznil přitom, že možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.
Nezodpovědnost a nesolidarita, míní organizace
Zákon kritizovaly také organizace na ochranu lidských práv. Rada OSN pro lidská práva minulý měsíc žádala Kodaň, aby zákon neschvalovala. „UNHCR je nadále rezolutně proti tomu, aby byli žadatelé o azyl nuceně převáženi do jiných zemí,“ upozornila v květnu zástupkyně úřadu Gillian Triggsová. „Takovéto praktiky porušují práva lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu, démonizují a trestají je a vystavují jejich životy nebezpečí,“ dodala.
Organizace na ochranu lidských práv proti návrhu zákona již dříve protestovaly. Uvedly, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení. „Zbavování se odpovědnosti za vyřizování žádostí o azyl je příkladem nezodpovědného a nesolidárního chování,“ míní generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová.
Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.
Dánská premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje.
V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi šest stovek žadatelů ho získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než deset tisíc žadatelů. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.
