Dánsko bude posílat žadatele o azyl i mimo EU. Kritické jsou lidskoprávní organizace, Kodaň se brání

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Podle legislativy budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.

Dánští poslanci zákon schválili poměrem 70 hlasů ku 24. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, patří podle agentury AFP Rwanda, hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň.

Znepokojení v souvislosti s novým dánským zákonem vyjádřila Evropská komise. „Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Zdůraznil přitom, že možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.

Nezodpovědnost a nesolidarita, míní organizace

Zákon kritizovaly také organizace na ochranu lidských práv. Rada OSN pro lidská práva minulý měsíc žádala Kodaň, aby zákon neschvalovala. „UNHCR je nadále rezolutně proti tomu, aby byli žadatelé o azyl nuceně převáženi do jiných zemí,“ upozornila v květnu zástupkyně úřadu Gillian Triggsová. „Takovéto praktiky porušují práva lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu, démonizují a trestají je a vystavují jejich životy nebezpečí,“ dodala.

Organizace na ochranu lidských práv proti návrhu zákona již dříve protestovaly. Uvedly, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení. „Zbavování se odpovědnosti za vyřizování žádostí o azyl je příkladem nezodpovědného a nesolidárního chování,“ míní generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová.

Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.

Dánská premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje.

V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi šest stovek žadatelů ho získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než deset tisíc žadatelů. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 25 mminutami

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 3 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 4 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 4 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Časopis TIME vyhlásil osobností roku architekty AI

Dopady umělé inteligence (AI) jsou stále více cítit v našich životech. Například chatbot ChatGPT od společnosti OpenAI využívá zhruba 700 milionů uživatelů týdně, sdělil tvůrce tohoto nástroje v září. Lidé si oblíbili také další AI nástroje jako Gemini nebo Claude. Magazín TIME zareagoval na tento trend vyhlášením osobností roku „architekty AI“. Redakce magazínu obvykle vyhlašuje člověka, který v uplynulém roce nejvíce ovládl zpravodajství a veřejný život.
před 6 hhodinami
Načítání...