Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.
Damašek je dle Dánska bezpečný, Kodaň neprodlužuje pobyt syrským uprchlíkům
Vláda v Kodani to zdůvodňuje tím, že vychází ze zprávy, podle níž se bezpečnostní situace v částech Sýrie značně zlepšila. V Dánsku jsou nyní prověřována povolení k pobytu asi pěti stovkám syrských uprchlíků, kteří pocházejí z Damašku a okolí.
V Dánsku se o postupu vlády začalo mluvit, když na to nedávno upozornila v televizi devatenáctiletá uprchlice Aja abú Dáhirová z Nyborgu. Dojala diváky, když se se slzami v očích ptala, čím se její rodina provinila.
Generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová označila nová pravidla uplatňovaná v Dánsku vůči Syřanům za ponižující zacházení. „Nesouhlasíme s rozhodnutím označit oblast Damašku nebo jakékoli jiné části Sýrie za bezpečné a vhodné k návratu uprchlíků. To, že se někde nebojuje, neznamená, že se tam lidé mohou vrátit. Jiné státy ani OSN Damašek za bezpečný nepovažují,“ sdělila Slenteová.
Vláda prezidenta Bašára Asada má po desetileté válce velkou část syrského území znovu pod kontrolu, boje se omezují nyní na sever země. Jeden z důvodů, kvůli němuž Syřané v roce 2011 začali protestovat, bylo ale působení Asadovy tajné policie a ta stále funguje. Tajné služby syrské vlády od roku 2011 pozatýkaly, mučily a nechaly zmizet na sto tisíc lidí, připomíná The Guardian. V oblastech, kde v minulosti žilo nejvíce oponentů režimu, se stále zatýká, i když se tamní úřady dohodly na smíření s vládou.
Oblasti pod vládní kontrolou ale dál nejsou stabilní, obnova válkou zničené země je pomalá, služby jako dodávky vody nebo elektřiny jsou zajišťovány vzácně. Loňský propad syrské libry vyvolal inflaci a ceny potravin stouply o 230 procent.
Odmítány jsou zejména ženy a starší lidé. Mužům hrozí armáda
Osmadvacetiletá Hiba Chalílová se do Dánska dostala v roce 2015 přes Turecko a Řecko. „Řekla jsem při pohovoru, že už tím, že je člověk mimo Sýrii tak dlouho jako já, se stává pro tamní úřady podezřelým. To, že už na vaše město neshazují chemické zbraně, neznamená, že je bezpečné. Mohou zatknout kohokoli,“ citoval tuto novinářku The Guardian. Žena řekla, že je ráda, že se dostala do Dánska, aby tam žila a studovala. „Jazyk jsem se naučila rychle, teď jsem šokovaná, když zjišťuji, že to nestačí,“ sdělila.
Podle organizace Welcome Denmark už Dánsko zamítlo třicet odvolání proti odnětí povolení k pobytu. Protože ale Kodaň neudržuje s Damaškem diplomatické styky, nemůže tyto lidi deportovat přímo do Sýrie. Část odmítnutých byla umístěna do detenčního střediska, které podle aktivistů připomíná spíš vězení. Jeho obyvatelé nemohou pracovat ani studovat a nemají přístup k náležité zdravotní péči.
Nový postup se většinou netýká syrských mužů, protože Dánsko uznává, že jim hrozí po návratu povinnost nastoupit do armády, jinak mohou být potrestáni za vyhýbání se armádní službě. Odmítané jsou tedy hlavně ženy a starší lidé, kteří se tak ocitnou odloučeni od zbytku rodiny.
