V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.
Jižní Súdán je po zatčení viceprezidenta na prahu války
Prezident Salva Kiir vede Súdánské lidové osvobozenecké hnutí (SPLM). V čele státu stojí od získání nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011. Napětí v zemi nyní sílí kvůli sporům mezi Kiirem, který pochází z etnika Dinků, a viceprezidentem Macharem z etnika Nuerů.
Prezident a jeho příznivci obviňují viceprezidenta, že je napojen na nuerskou milici Bílá armáda, která bojuje proti jihosúdánské armádě ve státě Horní Nil na severu země. Začátkem března zaútočili příslušníci etnické milice na vrtulník OSN v Násiru.
Mírová mise OSN se pokoušela evakuovat generála vládní armády a jeho vojáky, když na ně stříleli příslušníci Bílých přileb. Ti nakonec zabili 28 lidí včetně člena posádky OSN, píše magazín Foreign Policy. Vláda z útoku obvinila Machara, který jakékoli spojení s povstalci popírá.
Jihosúdánský viceprezident Riek Machar
„Porušení slibu“
Stoupenci Machara mluví o porušení mírové smlouvy poté, co bezpečnostní síly minulý týden obsadily viceprezidentův dům, aby viceprezidentovi předaly zatykač. Zároveň zadržely ministra ropného průmyslu, ministra pro budování míru a několik vysoce postavených důstojníků armády, kteří jsou spojenci viceprezidenta. Ten zůstává v domácím vězení.
„Zatykač, který byl vydán na popud prezidenta Salvy Kiira, představuje podvod, porušení slibu, nerespektování dohody a nedostatek politické vůle přinést zemi mír a stabilitu,“ cituje AFP Oyeta Nathaniela, viceprezidenta Macharova Súdánského opozičního lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM-IO).
Mírová dohoda z roku 2018 ukončila pětiletou občanskou válku, ve které zahynulo 400 tisíc lidí a další čtyři miliony civilistů přišly o domov. Smlouva měla zajistit sdílení moci mezi hlavními etnickými skupinami. Vedla k vládě jednoty, která byla sice nestabilní, po většinu času ale zabránila větším bojům mezi příznivci obou politiků.
Útoky vládních sil
Podle Foreign Policy se nicméně konflikt nikdy zcela nezastavil. Macharovo Súdánské lidově osvobozenecké hnutí v opozici (SPLA-IO) čelí útokům armády v oblasti Horního Nilu bohaté na ropu, ale i v jiných regionech. V lednu vysídlení lidé prchající ze státu Západní Equatoria uvedli, že tam vládní síly zaútočily na opoziční jednotky. Kiir také odvolal guvernéra Horního Nilu, který patřil k Macharově straně.
V únoru místní obyvatelé obvinili vládní síly z útoku na opoziční jednotky v regionu Bahr el-Ghazal. Kiirova vláda také v posledních měsících pozatýkala opoziční představitele a byla obviněna z podpory útoků na komunity nepatřící k Dinkům, což značí možná předchozí porušení mírové dohody, upozorňuje Foreign Policy.
Pokud jde Bílou armádu, v roce 2014 vedení SPLA-IO sdělilo listu The New York Times, že milice tvoří asi osmdesát procent jeho sil ve státě Horní Nil. Od té doby ale vazba obou skupin podle Foreign Affairs značně zeslábla, jelikož milice chtějí hlavně pomstu za masakr tisíců Nuerů v Jubě v roce 2013. Machar má také nyní výrazně menší vliv než v minulosti.
Jihosúdánské opoziční hnutí SPLM-IO
V polovině března se objevily zprávy o přítomnosti ugandských vojáků v Jubě. Šéf ugandských vojenských sil (UPDF) Muhoozi Kainerugaba uvedl, že jeho muži jsou v metropoli, aby kvůli rostoucímu napětí ochránili a podpořili Kiira. Jejich přítomnost ale vzápětí popřel jihosúdánský ministr informací Michael Makuei.
Možná přítomnost Uganďanů pobouřila jihosúdánskou opozici, přičemž Macharovo hnutí SPLM-IO avizovalo, že částečně odstoupí od některých bezpečnostních opatření v mírové dohodě.
Boj o moc a zdroje
„Současný konflikt v Jižním Súdánu má své kořeny v politické, etnické a sociálně-ekonomické propasti,“ řekl stanici Deutsche Welle (DW) expert James Okuk z Centra strategických a politických studií v Jubě.
„Boj o moc a zdroje mezi dominantními etnickými skupinami podnítil dlouhotrvající napětí. Ty jsou umocněny historickými křivdami a soutěží o kontrolu nad mladým národem,“ vysvětluje odborník s tím, že situaci ještě zhoršuje rozšířená korupce, slabé instituce a neefektivní vlády.
Jihosúdánský prezident Salva Kiir a viceprezident Riek Machar
Výzva OSN i Washingtonu
K deeskalaci napětí vyzývají Spojené státy i OSN. „Všechny temné mraky dokonalé bouře se snesly na obyvatele nejmladší země světa – a jedné z nejchudších. To, co vidíme, temně připomíná občanskou válku z let 2013 až 2016,“ upozornil generální tajemník António Guterres, který vyzval k naléhavému dialogu, okamžitému propuštění zadržovaných politiků a obnovení závazků vyplývajících z mírové smlouvy.
Americká ambasáda a další diplomatické mise už omezily svou přítomnost v zemi na minimum, píše DW.
Německá vláda dočasně uzavřela své velvyslanectví v hlavním městě. „Po letech křehkého míru je Jižní Súdán opět na pokraji občanské války,“ prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Humanitární situace v Jižním Súdánu se rychle zhoršuje, a to i kvůli přerušení financování projektů zahraniční pomoci ze strany USA a enormním vedrům z minulého měsíce. Přibližně dvě třetiny obyvatel žijí v extrémní chudobě, uvádí deník The Guardian. Od února opustilo domovy přes padesát tisíc lidí.
„Jižní Súdán je na pokraji humanitárního kolapsu,“ varoval zemský ředitel Mezinárodního záchranného výboru Richard Orengo. „Obáváme se, že pokud mezinárodní společenství a sousední země nezneklidní situaci včas, může rychle eskalovat v plnohodnotný konflikt, který zhorší současnou krizi,“ řekl DW.
Role severního souseda
Situaci komplikuje i občanská válka v sousedním Súdánu, která vedla ke kolapsu vývozu ropy, snížila státní příjmy asi o dvě třetiny a vyvolala vlnu uprchlíků, upozorňuje Guardian. Obnovený konflikt v Jižním Súdánu by se navíc mohl s válkou v Súdánu propojit.
Podle britského listu existuje podezření, že súdánská armáda posílá vojenské zásoby nuerským milicím v naději, že se jim získat kontrolu nad pohraniční oblastí, kterou nyní ovládají súdánské polovojenské jednotky RSF.
Ty v únoru uzavřely spojenectví se Súdánským lidovým osvobozeneckým hnutím-Sever (SPLM-N), což vzbuzuje v Chartúmu obavy. SPLM-N je ozbrojené hnutí, které po dekády bojuje se súdánskou armádou a kontroluje území ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil, jež leží na hranici s Jižním Súdánem, zmiňuje al-Džazíra.
„Pokud se to v Jižním Súdánu pokazí, pak by bylo velmi obtížné oddělit válku v Súdánu od války v Jižním Súdánu,“ řekl al-Džazíře expert Alan Boswell z International Crisis Group.
Řešení jihosúdánské krize není podle expertů snadné. Obnovení stability by vyžadovalo posílení státních institucí, prosazování právního státu a boj proti korupci, soudí Okuk. Politici podle něj musí upřednostnit národní jednotu před osobními a etnickými zájmy. „Musí se zavázat k inkluzivní vládě, respektování lidských práv a právního státu,“ uvedl pro DW odborník.
