Azylová politika

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Požadavky, aby se každý migrant, který se pokusí nelegálním způsobem proniknout do Evropské unie, vracel do země původu, považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za nereálné. Často podle něj nelze zjistit, odkud dotyční lidé přišli, a navíc považuje na neuskutečnitelné vracet je například až do oblasti Sahelu. Opoziční poslanec Radek Koten (SPD) by ale považoval důsledné vracení nelegálních migrantů za vhodné řešení krize, se kterou se Evropa již léta potýká. Rakušan považuje za správné řešení celounijní sjednocení pravidel prostřednictvím evropského migračního paktu. O migraci diskutovali Vít Rakušan a Radek Koten v Událostech, komentářích.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému. Rozhodnutí má zrušit některá příkrá opatření zavedená jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a sjednotit zbývající rodiny migrantů, které byly za vlády bývalého prezidenta rozděleny na hranici s Mexikem.

Poslední den v roce znamená i poslední den německého předsednictví Evropské unie. Během komplikovaného půlroku, který byl především ve znamení pandemie, se nakonec Němcům podařilo prosadit téměř vše, co plánovali. Štafetu předsednictví od prvního ledna přebírají Portugalci.