Požadavky, aby se každý migrant, který se pokusí nelegálním způsobem proniknout do Evropské unie, vracel do země původu, považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za nereálné. Často podle něj nelze zjistit, odkud dotyční lidé přišli, a navíc považuje na neuskutečnitelné vracet je například až do oblasti Sahelu. Opoziční poslanec Radek Koten (SPD) by ale považoval důsledné vracení nelegálních migrantů za vhodné řešení krize, se kterou se Evropa již léta potýká. Rakušan považuje za správné řešení celounijní sjednocení pravidel prostřednictvím evropského migračního paktu. O migraci diskutovali Vít Rakušan a Radek Koten v Událostech, komentářích.
Obnovení kontrol slovenských hranic by připadalo v úvahu, kdyby je denně přecházely stovky migrantů, řekl Rakušan
V minulém týdnu vyhlásily stav nouze úřady na italské Lampeduse. Ostrov zahltilo téměř deset tisíc migrantů a upnula se k němu pozornost Evropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Lampedusy slíbila „konkrétní činy“ a solidaritu, italská premiérka Girorgia Meloniová se ovšem ohradila proti tomu, aby se situace řešila pouze přerozdělováním migrantů mezi státy EU.
Český ministr vnitra Vít Rakušan je přesvědčen, že změnu přístupu k nelegální migraci umožní sjednocení pravidel, jak k ní přistupovat, napříč členskými státy. Současná situace podle něj vyplývá i z toho, že v každé zemi platí něco jiného a úřady a zákony jsou k nelegálním migrantům různě přísné.
„Žádný migrační pakt v současné době v Evropě neplatí. Máme volná pravidla, nemáme je přesně definována, není definována správně návratová politika, není správně definována azylová politika. I agentura Frontex (…) stále není tak početná, jak Evropa dlouhodobě slibovala,“ řekl.
Připustil, že při přípravě migračního paktu „evropská politika zaspala“. Připisuje to tomu, že jednotlivé státy nekladou na regulaci migrace shodný důraz.
„Rozhoduje geografie a nerozhoduje ideologie. Každý stát má jiné zážitky. ČR dlouhodobě říká, že s migrační politikou nechce mít nic moc společného, protože se nás netýkala. My jsme trochu ožili ve chvíli, kdy do ČR vstoupilo za poslední rok a půl 550 tisíc lidí. Byť je to jiný typ migrace, najednou jsme zjistili, že se migrace týká úplně všech a vůle dosáhnout rámcové dohody tady konečně je,“ připustil Rakušan.
Člen sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten ovšem míní, že již nyní existuje snadný způsob, jak nepovolené migraci bránit – vracet ty, kdo takto do Evropy přicházejí, zpět. „Ochrana vnější hranice Schengenu stále zaostává a Itálie a státy, které jsou ve Středomoří, migrační vlnou velmi trpí. Jednotlivé čluny pašeráků (…) jsou loveny nevládními neziskovými organizacemi, které mají pronajaty velké lodě. Ty je potom svážejí dál, ale místo aby je vracely zpět na místo, odkud vyjeli, je vozí naprosto nelogicky na druhou stranu do Itálie a na další lokality,“ shrnul.
Ministr Rakušan však nepovažuje okamžité vracení všech migrantů za reálné. Upozornil, že často není zprvu jasné, odkud vlastně přicházejí. Navíc se často zjistí, že je to velmi vzdálený stát, konkrétně se zmínil o Senegalu. „Což není země, kam bychom je mohli vrátit. Existuje návratová politika, která umožňuje vracet lidi pouze do třetích bezpečných zemí. Není jednoduché někoho odvézt, pokud nevíte, ze které země přijíždí,“ upozornil.
Čeští opoziční politici jsou kritičtí vůči vládě nejenom kvůli migračnímu paktu, ale také kvůli migrační trase, která Českem vede. Zatímco loni kvůli množství nelegálních migrantů rozhodla česká vláda o dočasném zavedení kontrol na česko-slovenské hranici, letos se k tomu nechystá, což se opozici nelíbí.
„Hovořili jsme o tom na výboru pro bezpečnost i s ostatními opozičními politiky někdy v dubnu, květnu, když se začalo oteplovat. (…) Na Slovensku je rekordní nárůst nelegální migrace. Ocitlo se tam v letošním roce 27,5 tisíce nelegálních migrantů. V předchozím roce to byly jenom tři tisíce. Nárůst je enormní a je nasnadě, kudy ti migranti budou chodit směr Německo,“ poukázal Koten.
Podle Rakušana ale bylo v Česku do konce srpna zadrženo méně nelegálních migrantů než loni. Že jich je na Slovensku naopak více, považuje hlavně za důsledek toho, že se tamní policie začala situací vážně zabývat.
„Loni byl problém, že jsme nabádali slovenskou stranu k větší aktivitě, ke které bohužel nedocházelo,“ připomněl. K zavedení kontrol zatím nevidí důvod, ten by nastal, „pokud bychom se měli přiblížit stovkám (zadržených) lidí denně“.
V souvislosti s převáděním migrantů přes české hranice se Rakušan zmínil o sjednocení trestu pro pašeráky, které očekává od migračního paktu. „Podstata změny, kterou jsme navrhli, je změna skutkové podstaty. To znamená, převaděčství a jeho definici jsme rozšířili na mnohé pomáhající činnosti, které s tím souvisejí. Do té skupiny nám spadne mnohem víc lidí, kteří se na byznysu s lidským neštěstím podílejí,“ nastínil.
Poslanec Koten ale upozornil, že opozice navrhovala také zpřísnění trestů za převádění lidí, s čímž neuspěla. Horní hranice trestu by se jim podle zamítnutého návrhu zvedla z osmi na dvanáct let. „Mělo by to být víc. Zejména k odstrašení. V případě, že jsou tresty spíš bagatelní, pašeráci si z toho udělají velmi významný byznys,“ konstatoval.