EU se shodla na migrační reformě. Počítá s povinnou solidaritou, státy se podělí o běžence, nebo zaplatí

Státy Evropské unie se dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Po jednání ministrů vnitra členských zemí to oznámilo švédské předsednictví bloku a také eurokomisařka Ylva Johanssonová. Česko reformu podpořilo. Proti dohodě byly podle diplomatů jen Polsko a Maďarsko.

Potřebná většina ministrů po celodenním vyjednávání podpořila kompromisní návrh, který Radě EU poslouží k dalšímu rokování o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem.

Místo povinného přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Zrychlí se azylová procedura?

Země, přes něž přistěhovalci do Unie míří, budou naproti tomu mít nově odpovědnost za urychlenou azylovou proceduru, která má zrychlit vracení neúspěšných žadatelů do země původu.

„Schválené návrhy jsou klíčové pro dobrou rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou,“ řekla po jednání švédská ministryně pro migraci Maria Malmerová Stenegardová. Reforma podle ní prospěje všem unijním zemím, neboť uleví těm přetíženým a zároveň urychlí azylové procedury a pomůže urychlit navracení odmítnutých žadatelů.

Evropský blok se dlouho marně pokoušel shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. 

Odložená povinnost pro Česko

Česko je po dobu ukrajinské krize vyjmuto z povinnosti platit za nepřijaté migranty z přetížených zemí, řekl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který Česko na jednání zastupoval.

Netýká se to podle něho ani Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.

2 minuty
Ministr vnitra Rakušan k dohodě zemí EU na migrační reformě
Zdroj: ČT24

„V této chvíli, pokud máme na svém území více než 300 tisíc Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ řekl po jednání ministr. Schválený text je podle něj vyváženým kompromisem, v němž je pro českou vládu důležité, že definitivně padla myšlenka povinných kvót. Česko ale zároveň ukázalo, že není jen zemí, která „reptá“, ale že konstruktivně vyjednává.

„Až skončí režim dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, bude ČR díky této dohodě příjemcem solidárního finančního příspěvku,“ uvedl také ministr na Twitteru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 26 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 59 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...