Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.
Pro Řím to měla být vlajková loď přísné imigrační politiky, a to doslova. Minulý týden dovezla do detenčních zařízení v Albánii prvních šestnáct běženců. Jenže čtyři z nich se po zdravotní prohlídce obratem vrátili do Itálie kvůli nezletilosti nebo nemocem. A už o víkendu následovali po zásahu soudu i ostatní.
„Problém není v Albánii. Problém je mnohem širší, protože soudci v podstatě říkají, že žádné bezpečné země neexistují,“ uvedla Meloniová.
Soudci skutečně nařídili návrat migrantů do Itálie s tím, že země jejich původu – tedy Bangladéš a Egypt – nejsou bezpečné a deportace po případném zamítnutí azylu by je mohla ohrozit. Vláda je přesvědčená, že o tom, kde je bezpečno, a kde ne, nemá rozhodovat soud, ale vládní dekret. Ten schválila v pondělí.
Jeho cílem je „urychlit řízení, aby se zajistilo, že žádost o ochranu nebude široce zneužívána k vyhýbání se spravedlnosti“, uvedl ministr vnitra Matteo Piantedosi. Vláda se snaží rozhodnutí soudu obejít zapsáním devatenácti konkrétních zemí, které považuje za bezpečné, do zákona. Z původního seznamu dvaadvaceti zemí kabinet vypustil Kamerun, Kolumbii a Nigérii, aby vyhověl nedávnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, uvedl na tiskové konferenci Piantedosi. Itálie chce svůj seznam bezpečných zemí aktualizovat jednou ročně.
Italská justice se odkazuje na říjnové rozhodnutí Soudního dvora EU v kauze, kterou mu předložil k posouzení krajský soud v Brně. V tomto rozhodnutí unijní soud zdůraznil princip, že „kritéria umožňující označit třetí zemi za bezpečnou zemi původu musí být splněna na celém jejím území“. Taková kritéria jsou například absence rozšířeného násilí či mučení. Italský tisk již dříve upozornil, že jen menšina zemí, které italské úřady považují za bezpečné, splňují tato kritéria na celém svém území.
Postup kabinetu již dříve kritizovala opozice i neziskové organizace. „Utratíme obrovské množství peněz, které by mohly být velmi užitečné tady doma,“ míní opoziční poslanec za Italskou levici Nicola Fratoianni. „Z Evropy se stane pevnost obklopená vězeními pro lidi, kteří nespáchali žádný zločin,“ dodává mluvčí organizace Mediterranea Saving Humans Luca Casarini.
Krok Itálie podpořil Fiala
Právě Evropa sleduje italsko-albánský pokus se zájmem. Některé země by podobný postup, tedy vyvážení migrantů během azylového řízení do třetích zemí, chtěly zavést na unijní úrovni.
„Vítám všechny kroky, které jsou inovativní a jdou dál. Itálie to s Albánií zkouší. Výborně, je třeba to jenom podpořit,“ prohlásil v polovině října český premiér Petr Fiala (ODS).
Italská vláda nenaráží na soudy poprvé. K tomu ústavnímu teď míří její dekret omezující činnost nevládních organizací ve Středozemním moři. Pod hrozbou pokuty nařizuje lodím, aby žádaly o povolení zakotvit v přístavu ihned po záchraně prvních migrantů. Neziskové organizace si stěžují, že kvůli tomu nemohou nabrat během jedné mise lidi z více člunů a že to ohrožuje tisíce životů.
