Italská vláda schválila dekret, který má umožnit provoz center pro migranty v Albánii

3 minuty
Události: Plány italské vlády na omezení migrace
Zdroj: ČT24

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Pro Řím to měla být vlajková loď přísné imigrační politiky, a to doslova. Minulý týden dovezla do detenčních zařízení v Albánii prvních šestnáct běženců. Jenže čtyři z nich se po zdravotní prohlídce obratem vrátili do Itálie kvůli nezletilosti nebo nemocem. A už o víkendu následovali po zásahu soudu i ostatní.

„Problém není v Albánii. Problém je mnohem širší, protože soudci v podstatě říkají, že žádné bezpečné země neexistují,“ uvedla Meloniová.

Soudci skutečně nařídili návrat migrantů do Itálie s tím, že země jejich původu – tedy Bangladéš a Egypt – nejsou bezpečné a deportace po případném zamítnutí azylu by je mohla ohrozit. Vláda je přesvědčená, že o tom, kde je bezpečno, a kde ne, nemá rozhodovat soud, ale vládní dekret. Ten schválila v pondělí.

Jeho cílem je „urychlit řízení, aby se zajistilo, že žádost o ochranu nebude široce zneužívána k vyhýbání se spravedlnosti“, uvedl ministr vnitra Matteo Piantedosi. Vláda se snaží rozhodnutí soudu obejít zapsáním devatenácti konkrétních zemí, které považuje za bezpečné, do zákona. Z původního seznamu dvaadvaceti zemí kabinet vypustil Kamerun, Kolumbii a Nigérii, aby vyhověl nedávnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, uvedl na tiskové konferenci Piantedosi. Itálie chce svůj seznam bezpečných zemí aktualizovat jednou ročně.

Italská justice se odkazuje na říjnové rozhodnutí Soudního dvora EU v kauze, kterou mu předložil k posouzení krajský soud v Brně. V tomto rozhodnutí unijní soud zdůraznil princip, že „kritéria umožňující označit třetí zemi za bezpečnou zemi původu musí být splněna na celém jejím území“. Taková kritéria jsou například absence rozšířeného násilí či mučení. Italský tisk již dříve upozornil, že jen menšina zemí, které italské úřady považují za bezpečné, splňují tato kritéria na celém svém území.

Postup kabinetu již dříve kritizovala opozice i neziskové organizace. „Utratíme obrovské množství peněz, které by mohly být velmi užitečné tady doma,“ míní opoziční poslanec za Italskou levici Nicola Fratoianni. „Z Evropy se stane pevnost obklopená vězeními pro lidi, kteří nespáchali žádný zločin,“ dodává mluvčí organizace Mediterranea Saving Humans Luca Casarini.

Krok Itálie podpořil Fiala

Právě Evropa sleduje italsko-albánský pokus se zájmem. Některé země by podobný postup, tedy vyvážení migrantů během azylového řízení do třetích zemí, chtěly zavést na unijní úrovni.

„Vítám všechny kroky, které jsou inovativní a jdou dál. Itálie to s Albánií zkouší. Výborně, je třeba to jenom podpořit,“ prohlásil v polovině října český premiér Petr Fiala (ODS).

Italská vláda nenaráží na soudy poprvé. K tomu ústavnímu teď míří její dekret omezující činnost nevládních organizací ve Středozemním moři. Pod hrozbou pokuty nařizuje lodím, aby žádaly o povolení zakotvit v přístavu ihned po záchraně prvních migrantů. Neziskové organizace si stěžují, že kvůli tomu nemohou nabrat během jedné mise lidi z více člunů a že to ohrožuje tisíce životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 4 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 9 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...