Albánský premiér Edi Rama v úterý uvedl, že Tirana odmítla řadu žádostí ze zemí Evropské unie na umístění migrantů na albánském území. Jedinou výjimku učinila v případě Itálie, vůči níž cítí historický dluh. Ve středu by do Albánie měla připlout loď italského námořnictva, která veze první skupinu šestnácti migrantů.
Rama v Lucemburku zopakoval, že žádná jiná země nebude moci v Albánii provozovat uprchlická centra. Neupřesnil však, které unijní země o umísťování migrantů požádaly. Řekl také, že Albánie cítí vděčnost za desítky tisíc Albánců, které Itálie přijala po pádu komunismu v roce 1991, a také za podporu, kterou jí Řím poskytl v době hospodářského rozvratu v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019.
Podle pětileté dohody, kterou loni v listopadu Rama podepsal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, budou do dvojice azylových center v Albánii každý měsíc umístěny až tři tisíce migrantů, které italská pobřežní stráž zachytí v mezinárodních vodách. Obě střediska byla otevřena minulý týden. Itálie následně na svém území přijme ty migranty, kterým udělí azyl. Ti, jejichž žádosti budou zamítnuty, mají být přímo z Albánie deportováni do zemí původu. Operaci řídí italské ministerstvo vnitra.
Meloniová v úterý uvedla, že Itálie jde v tomto příkladem zbytku Evropy. Zároveň odmítla obavy z porušování lidských práv běženců. „Je to nová, odvážná a bezprecedentní cesta, která však dokonale odráží evropského ducha a má všechny předpoklady pro to, aby se jí vydaly i další země mimo EU,“ citovala agentura Reuters z projevu předsedkyně vlády v italském parlamentu.
Různé země, různé recepty
Za posledních dvanáct let se do Itálie po moři dostalo více než milion migrantů. Drtivá většina z nich rychle opouští přijímací střediska rozmístěná po celé zemi a buď hledá práci přímo v Itálii, nebo – což je obvyklejší – míří do bohatších částí Evropy. Počet migrantů ze severní Afriky se letos snížil o 61 procent oproti roku 2023, podle italského ministerstva vnitra do Itálie k 11. říjnu připlulo 52 425 migrantů.
Další zemí, těžce zatíženou migrační vlnou, je Británie. Minulá konzervativní vláda se snažila dohodnout se Rwandou, kam chtěla přesunout část migrantů. Současná labouristická vláda však tento záměr zrušila. Chce se zaměřit na potírání aktivit převaděčů na trase z Francie do Británie.
Podle britských úřadů dorazilo letos od začátku roku do země na lodích přes Lamanšský průliv 22 tisíc migrantů. To přibližně odpovídá loňskému počtu, ale je to výrazně méně než předloni, kdy připlulo rekordních 45 tisíc lidí.
Další zemí, migračně těžce zasaženou, je Německo. Právě zde migrační vlna do Evropy v roce 2015 propukla naplno. Před několika měsíci vláda Olafa Scholze zavedla kontroly na německých hranicích, kde mají podle kancléře pokračovat „tak dlouho, jak jen to bude možné“.
Migraci se mají tento týden také věnovat prezidenti a šéfové vlád členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu.
