Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.
Do Evropské unie přišlo v roce 2023 nejvíce žadatelů o azyl od migrační krize
Nejvíce zastoupeni mezi žadateli o azyl v EU jsou podle studie EUAA nadále Syřané (181 tisíc žádostí) a Afghánci (114 tisíc). Zatímco loni počet syrských žadatelů meziročně stoupl o 38 procent, počet afghánských žadatelů ve srovnání s rokem 2022 klesl o 11 procent. Třetí nejpočetnější skupinou mezi žadateli o azyl jsou nově občané Turecka (101 tisíc), kteří loni podali o 82 procent více žádostí než předloni.
Počet Palestinců, kteří požádali o azyl, se v důsledku války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás zvýšil na rekordních téměř 11 600. Zpráva uvádí, že je obtížné správně zaznamenat jejich počet, protože většina členských zemí EU Palestinu jako stát neuznává.
Nejvyhledávanější zemí mezi žadateli o azyl bylo podle EUAA loni nadále Německo, kde o azyl žádalo 29 procent (334 tisíc) příchozích do EU. Dalšími nejčastějšími destinacemi migrantů jsou Francie s 15 % (167 tisíc), Španělsko se 14 % (162 tisíc) a Itálie s 12 % (136 tisíc žádostí o azyl). Česko loni zaznamenalo třetí nejnižší počet žádostí o azyl na počet obyvatel.
Na konci roku 2023 přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny požívalo dočasné ochrany v EU, Norsku a Švýcarsku. „Česká republika hostila nejvíce příjemců v přepočtu na obyvatele, následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva a Polsko,“ uvádí EUAA.
Žádosti o azyl v zemích EU+ v roce 2023. Na ose y cílové země, na ose x země původu:
