Do Evropské unie přišlo v roce 2023 nejvíce žadatelů o azyl od migrační krize

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.

Nejvíce zastoupeni mezi žadateli o azyl v EU jsou podle studie EUAA nadále Syřané (181 tisíc žádostí) a Afghánci (114 tisíc). Zatímco loni počet syrských žadatelů meziročně stoupl o 38 procent, počet afghánských žadatelů ve srovnání s rokem 2022 klesl o 11 procent. Třetí nejpočetnější skupinou mezi žadateli o azyl jsou nově občané Turecka (101 tisíc), kteří loni podali o 82 procent více žádostí než předloni.

Počet Palestinců, kteří požádali o azyl, se v důsledku války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás zvýšil na rekordních téměř 11 600. Zpráva uvádí, že je obtížné správně zaznamenat jejich počet, protože většina členských zemí EU Palestinu jako stát neuznává.

Nejvyhledávanější zemí mezi žadateli o azyl bylo podle EUAA loni nadále Německo, kde o azyl žádalo 29 procent (334 tisíc) příchozích do EU. Dalšími nejčastějšími destinacemi migrantů jsou Francie s 15 % (167 tisíc), Španělsko se 14 % (162 tisíc) a Itálie s 12 % (136 tisíc žádostí o azyl). Česko loni zaznamenalo třetí nejnižší počet žádostí o azyl na počet obyvatel.

Na konci roku 2023 přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny požívalo dočasné ochrany v EU, Norsku a Švýcarsku. „Česká republika hostila nejvíce příjemců v přepočtu na obyvatele, následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva a Polsko,“ uvádí EUAA.

Žádosti o azyl v zemích EU+ v roce 2023. Na ose y cílové země, na ose x země původu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...