Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.
Itálie může umístit žadatele o azyl do Albánie. Tamní parlament dohodu schválil
Pro dohodu hlasovalo 77 poslanců ve 140členném jednokomorovém albánském parlamentu, píše agentura Reuters. Pakt podle ní dříve napadli u albánského ústavního soudu zákonodárci z opoziční Demokratické strany s argumentem, že porušuje ústavu tím, že přenáší státní moc jedné země do jiného státu. Na konci ledna ústavní soud jejich stížnost zamítl.
Úmluvu loni v listopadu podepsali v Římě albánský premiér Edi Rama a předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová. V polovině února ji ratifikoval italský senát, předtím tak učinila dolní komora italského parlamentu. V Albánii bude posledním krokem ratifikace vydání prezidentského dekretu, podotkla AP.
Dohoda předpokládá, že v Albánii vzniknou dvě střediska s kapacitou až tři tisíce lidí, kam bude možné umístit migranty, které lodě italské pobřežní stráže a námořnictva vyzvednou během záchranných akcí na moři. Střediska by měla být pod italskou jurisdikcí, hlídkovat by v nich měla italská policie a působit tam mají italští imigrační úředníci. Albánská policie bude hlídkovat v okolí středisek. Náklady na vybudování a provoz center bude hradit Itálie.
Meloniová dříve uvedla, že očekává jejich zprovoznění do jara 2024. Itálie se potýká s velkým počtem migrantů, kteří k jejím břehům míří nelegální cestou přes Středozemní moře. Loni tam takto doplulo na 158 tisíc lidí, což je o polovinu více než v roce 2022. Zatímco Itálie je členem EU, Albánie na členství aspiruje.
