Zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek shodli na konečné podobě migračního balíčku, potvrdily agentuře diplomatické zdroje. Češi se při hlasování zdrželi, jak to již dříve avizovala česká vláda. Odsouhlasený postoj států je definitivní, akt ale musí ještě formálně schválit Evropský parlament. Stane se tak nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu.
Migrační pakt EU získal definitivní souhlas členských států. Češi se zdrželi
Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Zavádí také mechanismus, podle kterého zemím Unie přetíženým migračním tlakem pomohou ostatní státy buď tím, že převezmou část migrantů, nebo finančně či materiálně.
Po španělském předsednictví nastoupilo letos v lednu belgické a zahájilo práce na dokončení jednotlivých legislativních textů. Jak informoval portál Politico, ještě ve středu večer diplomaté ze čtyř zemí EU uváděli, že zatím neobdrželi všechny dokumenty, takže nemohou potvrdit, zda balíček podpoří. Jak jednotlivé země hlasovaly, není známo. Již dříve ale proti migračnímu balíčku vystupovaly zejména Maďarsko a Polsko.
Česká vláda po svém středečním jednání oznámila, že se Česko při hlasování o migračním paktu zdrží.
Reformní kroky z poslední verze unijního migračního a azylového paktu jsou méně ambiciózní, než Česká republika očekávala. Zvyšuje se také administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie, vysvětlilo ve čtvrtek ministerstvo vnitra, proč se Česko rozhodlo při hlasování zdržet.
Vyřizování žádostí o azyl by mělo být rychlejší
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinné podrobné kontroly lidí na vnějších hranicích Unie. Dále balíček obsahuje revizi směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být nově rychlejší, první rozhodnutí by se mělo stihnout do šesti měsíců.
Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla solidarity mezi členskými státy.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli loni na začátku října. Následně se začalo jednat v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci tehdejšího španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity ostatních zemí se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který způsob si zvolí.
Relokace migrantů a finanční solidarita
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil loni na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém loňském červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.