Lídři zemí EU se přou ohledně tématu migrace

Nahrávám video

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Italský ostrov Lampedusa je pro migranty už dekádu branou do Evropy. Leží jen sto kilometrů od tuniského pobřeží, přeplněné čluny s migranty tam dokážou doplout samy, další běžence pak vozí záchranné týmy. Jen v noci na čtvrtek k břehům ostrova dorazilo sedm set lidí, od středy na dva tisíce.

Řím sází na dohody se severoafrickými státy, které mají migraci regulovat. Naposledy tamní premiérka Giorgia Meloniová jednala spolu s evropskými partnery v Tunisu. Brusel slíbil tamní vládě na boj s pašeráky dalších 100 milionů eur. „Máme velký zájem na tom, abychom rozbili cynický obchodní model pašeráků a převaděčů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová.

Další řešení vzrůstajícího migračního tlaku má pak být celoevropské, založené na solidaritě. Pakt počítá s přijímáním běženců od zasažených členských států, variantou k relokaci je finanční příspěvek nebo personální pomoc. Proti novým pravidlům se ale postavily Maďarsko a Polsko. Varšava i přesto, že má kvůli uprchlíkům z Ukrajiny výjimku.

„Poláci nebudou doplácet na hříchy kolonialismu někdejších impérií. Nebyla to polská vláda, která pomohla destabilizovat Blízký východ a Afriku,“ odmítnul evropský plán polský premiér Mateusz Morawiecki. Dodal, že se Poláci neobohatili na zdrojích z kolonií.

Morawiecki Bruselu vyčítá, že se zabývá tím, jak migranty přijímat, a ne jak před nimi chránit hranice. Avizoval, že summitu chce představit konkrétní plán, jak to změnit. Argumentuje zkušenostmi nasbíranými od podzimu 2021, od kdy se Polsko brání migrantům vysílaným na jeho území běloruským režimem.

Bariéra východnímu přístupu

Polsko stejně jako pobaltské státy postavilo na východní hranici plot, fyzickou bariéru už dřív vybudovaly na pozemní hranici s Tureckem i Řecko nebo Bulharsko. Maďarsko zas na svém pomezí se Srbskem.

„Migrantů bude víc a víc a budou stále organizovanější,“ deklaroval maďarský premiér Viktor Orbán.

Mořská hranice ovšem ploty ubránit nejde, s tím má své zkušenosti kromě Itálie nebo Španělska i Řecko. Tamní konzervativní vláda přijala tvrdou migrační politiku. Podle mezinárodních organizací postupuje protiprávně, když běžence na lodích od břehů egejských ostrovů odhání.

Maďarské a polské požadavky zatím nebyly zapracovány

Ani několikahodinové čtvrteční jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody. Zatímco představitelé Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti.

Podle diplomatů se schválením svého požadavku snaží prosadit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. V nich se lídři mají shodnout například na pokračování spolupráce se zeměmi původu migrantů či boji proti pašerákům lidí.

Polsko a Maďarsko jsou kritické k migrační a azylové reformě, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června.

„Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně,“ prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím, jako je Itálie, další státy platit 20 tisíc eur. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 1 hhodinou

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 4 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 5 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 7 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.