Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.
Italský ostrov Lampedusa je pro migranty už dekádu branou do Evropy. Leží jen sto kilometrů od tuniského pobřeží, přeplněné čluny s migranty tam dokážou doplout samy, další běžence pak vozí záchranné týmy. Jen v noci na čtvrtek k břehům ostrova dorazilo sedm set lidí, od středy na dva tisíce.
Řím sází na dohody se severoafrickými státy, které mají migraci regulovat. Naposledy tamní premiérka Giorgia Meloniová jednala spolu s evropskými partnery v Tunisu. Brusel slíbil tamní vládě na boj s pašeráky dalších 100 milionů eur. „Máme velký zájem na tom, abychom rozbili cynický obchodní model pašeráků a převaděčů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová.
Další řešení vzrůstajícího migračního tlaku má pak být celoevropské, založené na solidaritě. Pakt počítá s přijímáním běženců od zasažených členských států, variantou k relokaci je finanční příspěvek nebo personální pomoc. Proti novým pravidlům se ale postavily Maďarsko a Polsko. Varšava i přesto, že má kvůli uprchlíkům z Ukrajiny výjimku.
„Poláci nebudou doplácet na hříchy kolonialismu někdejších impérií. Nebyla to polská vláda, která pomohla destabilizovat Blízký východ a Afriku,“ odmítnul evropský plán polský premiér Mateusz Morawiecki. Dodal, že se Poláci neobohatili na zdrojích z kolonií.
Morawiecki Bruselu vyčítá, že se zabývá tím, jak migranty přijímat, a ne jak před nimi chránit hranice. Avizoval, že summitu chce představit konkrétní plán, jak to změnit. Argumentuje zkušenostmi nasbíranými od podzimu 2021, od kdy se Polsko brání migrantům vysílaným na jeho území běloruským režimem.
Bariéra východnímu přístupu
Polsko stejně jako pobaltské státy postavilo na východní hranici plot, fyzickou bariéru už dřív vybudovaly na pozemní hranici s Tureckem i Řecko nebo Bulharsko. Maďarsko zas na svém pomezí se Srbskem.
„Migrantů bude víc a víc a budou stále organizovanější,“ deklaroval maďarský premiér Viktor Orbán.
Mořská hranice ovšem ploty ubránit nejde, s tím má své zkušenosti kromě Itálie nebo Španělska i Řecko. Tamní konzervativní vláda přijala tvrdou migrační politiku. Podle mezinárodních organizací postupuje protiprávně, když běžence na lodích od břehů egejských ostrovů odhání.
Maďarské a polské požadavky zatím nebyly zapracovány
Ani několikahodinové čtvrteční jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody. Zatímco představitelé Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti.
Podle diplomatů se schválením svého požadavku snaží prosadit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. V nich se lídři mají shodnout například na pokračování spolupráce se zeměmi původu migrantů či boji proti pašerákům lidí.
Polsko a Maďarsko jsou kritické k migrační a azylové reformě, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června.
„Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně,“ prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím, jako je Itálie, další státy platit 20 tisíc eur.
