Část přistěhovalců bez dokladů může získat občanství, oznámil Biden

3 minuty
Horizont ČT24: Bidenův program pro přistěhovalce
Zdroj: ČT24

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Vztahuje se na přistěhovalce, kteří v USA pobývají nejméně deset let a jsou právoplatně sezdaní s americkým občanem. Úřady mají jejich žádosti posuzovat jednotlivě a úspěšní žadatelé by pak dostali tři roky na to, aby si zařídili povolení k pobytu a práci. Během této lhůty by jim nehrozila deportace.

Vláda chce novinku uvést do praxe do konce léta. První kroky k získání občanství by podle ní takto mohlo učinit kolem půl milionu imigrantů žijících v manželském svazku s Američanem nebo Američankou. Lidé způsobilí ke vstupu do programu v průměru žijí v USA 23 let, uvedl Bílý dům. Zároveň se opatření vztahuje i na přibližně 50 tisíc dětí přistěhovalců. Celkově se odhaduje, že přes deset milionů cizinců v USA pobývá nelegálně.

Žijí skrytě a ve strachu z deportace

Biden o ochraně části z nich před vyhoštěním hovořil jako o nápravě problému založené na „selském rozumu“, když program prezentoval na ceremoniálu v Bílém domě. Uvedl, že lidé, na které se vztahuje, mají na povolení k pobytu nárok, ovšem za současného stavu by se kvůli žádosti o něj museli vrátit do zemí původu bez jistoty, že se někdy dostanou zpět do USA.

„A tak zůstávají v Americe, ale ve skrytu, žijí v neustálém strachu z deportace a bez možnosti legálně pracovat,“ upozornil prezident obklopený členy své administrativy a Kongresu, přistěhovalci a dalšími hosty. Průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že přes sedmdesát procent Američanů jeho krok podporuje. Nařízení podle Bidena vyžaduje, aby dlouhodobí přistěhovalci prošli trestní prověrkou. „Zároveň se netýká nikoho, kdo se sem snaží přijít dnes,“ dodal americký prezident.

Jedná se o další ukázku toho, jak Biden skrze exekutivní opatření mění imigrační politiku, zatímco Kongres kvůli neshodám mezi demokraty a republikány není v této věci schopen přijímat rozhodnutí. Oznámený plán je podle deníku The New York Times jedním z nejagresivnějších kroků vlády na ochranu imigrantů bez dokladů za posledních více než deset let.

Migrace jako hlavní téma předvolební kampaně

Program také ukazuje snahu současného prezidenta hledat ve volebním roce rovnováhu v otázce, která je jedním z nejožehavějších témat kampaně. Prezident z Demokratické strany v ní stojí proti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, z jehož republikánského tábora neustále zaznívá, že současná vláda ignoruje problémy nelegální imigrace. Polemiky se odehrávají na pozadí velmi vysokých počtů migrantů zachycených na americko-mexické hranici, s nimiž si dlouhodobě přetížený azylový systém nedokáže efektivně poradit.

Biden za této situace na začátku měsíce přistoupil k opatření, které až na jisté výjimky pozastavilo přijímání žadatelů o azyl přicházejících nelegálně přes hranici s Mexikem. Jeho rozhodnutí jde proti jeho dřívějším prohlášením i dlouholeté praxi, že každý, kdo vstoupí na americkou půdu, má právo žádat o ochranný status. Prezident kvůli tomu sklidil kritiku od některých zástupců své strany i od aktivistů hájících práva migrantů, kteří se ihned obrátili na soudy.

Republikáni v kritice Bidena pokračovali i po prezentování nového mechanismu, který Trumpova kampaň označila za „další pobídku k nelegální imigraci“. „Až budu znovu zvolen, plán nelegální amnestie Joea Bidena bude rozcupován. Bude zavržen hned první den, kdy se vrátíme do úřadu,“ prohlásil Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 mminutami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 1 hhodinou

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 9 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 10 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 15 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 19 hhodinami
Načítání...