Část přistěhovalců bez dokladů může získat občanství, oznámil Biden

Nahrávám video
Horizont ČT24: Bidenův program pro přistěhovalce
Zdroj: ČT24

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Vztahuje se na přistěhovalce, kteří v USA pobývají nejméně deset let a jsou právoplatně sezdaní s americkým občanem. Úřady mají jejich žádosti posuzovat jednotlivě a úspěšní žadatelé by pak dostali tři roky na to, aby si zařídili povolení k pobytu a práci. Během této lhůty by jim nehrozila deportace.

Vláda chce novinku uvést do praxe do konce léta. První kroky k získání občanství by podle ní takto mohlo učinit kolem půl milionu imigrantů žijících v manželském svazku s Američanem nebo Američankou. Lidé způsobilí ke vstupu do programu v průměru žijí v USA 23 let, uvedl Bílý dům. Zároveň se opatření vztahuje i na přibližně 50 tisíc dětí přistěhovalců. Celkově se odhaduje, že přes deset milionů cizinců v USA pobývá nelegálně.

Žijí skrytě a ve strachu z deportace

Biden o ochraně části z nich před vyhoštěním hovořil jako o nápravě problému založené na „selském rozumu“, když program prezentoval na ceremoniálu v Bílém domě. Uvedl, že lidé, na které se vztahuje, mají na povolení k pobytu nárok, ovšem za současného stavu by se kvůli žádosti o něj museli vrátit do zemí původu bez jistoty, že se někdy dostanou zpět do USA.

„A tak zůstávají v Americe, ale ve skrytu, žijí v neustálém strachu z deportace a bez možnosti legálně pracovat,“ upozornil prezident obklopený členy své administrativy a Kongresu, přistěhovalci a dalšími hosty. Průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že přes sedmdesát procent Američanů jeho krok podporuje. Nařízení podle Bidena vyžaduje, aby dlouhodobí přistěhovalci prošli trestní prověrkou. „Zároveň se netýká nikoho, kdo se sem snaží přijít dnes,“ dodal americký prezident.

Jedná se o další ukázku toho, jak Biden skrze exekutivní opatření mění imigrační politiku, zatímco Kongres kvůli neshodám mezi demokraty a republikány není v této věci schopen přijímat rozhodnutí. Oznámený plán je podle deníku The New York Times jedním z nejagresivnějších kroků vlády na ochranu imigrantů bez dokladů za posledních více než deset let.

Migrace jako hlavní téma předvolební kampaně

Program také ukazuje snahu současného prezidenta hledat ve volebním roce rovnováhu v otázce, která je jedním z nejožehavějších témat kampaně. Prezident z Demokratické strany v ní stojí proti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, z jehož republikánského tábora neustále zaznívá, že současná vláda ignoruje problémy nelegální imigrace. Polemiky se odehrávají na pozadí velmi vysokých počtů migrantů zachycených na americko-mexické hranici, s nimiž si dlouhodobě přetížený azylový systém nedokáže efektivně poradit.

Biden za této situace na začátku měsíce přistoupil k opatření, které až na jisté výjimky pozastavilo přijímání žadatelů o azyl přicházejících nelegálně přes hranici s Mexikem. Jeho rozhodnutí jde proti jeho dřívějším prohlášením i dlouholeté praxi, že každý, kdo vstoupí na americkou půdu, má právo žádat o ochranný status. Prezident kvůli tomu sklidil kritiku od některých zástupců své strany i od aktivistů hájících práva migrantů, kteří se ihned obrátili na soudy.

Republikáni v kritice Bidena pokračovali i po prezentování nového mechanismu, který Trumpova kampaň označila za „další pobídku k nelegální imigraci“. „Až budu znovu zvolen, plán nelegální amnestie Joea Bidena bude rozcupován. Bude zavržen hned první den, kdy se vrátíme do úřadu,“ prohlásil Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 3 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 3 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 4 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 6 hhodinami
Načítání...