Část přistěhovalců bez dokladů může získat občanství, oznámil Biden

3 minuty
Horizont ČT24: Bidenův program pro přistěhovalce
Zdroj: ČT24

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Vztahuje se na přistěhovalce, kteří v USA pobývají nejméně deset let a jsou právoplatně sezdaní s americkým občanem. Úřady mají jejich žádosti posuzovat jednotlivě a úspěšní žadatelé by pak dostali tři roky na to, aby si zařídili povolení k pobytu a práci. Během této lhůty by jim nehrozila deportace.

Vláda chce novinku uvést do praxe do konce léta. První kroky k získání občanství by podle ní takto mohlo učinit kolem půl milionu imigrantů žijících v manželském svazku s Američanem nebo Američankou. Lidé způsobilí ke vstupu do programu v průměru žijí v USA 23 let, uvedl Bílý dům. Zároveň se opatření vztahuje i na přibližně 50 tisíc dětí přistěhovalců. Celkově se odhaduje, že přes deset milionů cizinců v USA pobývá nelegálně.

Žijí skrytě a ve strachu z deportace

Biden o ochraně části z nich před vyhoštěním hovořil jako o nápravě problému založené na „selském rozumu“, když program prezentoval na ceremoniálu v Bílém domě. Uvedl, že lidé, na které se vztahuje, mají na povolení k pobytu nárok, ovšem za současného stavu by se kvůli žádosti o něj museli vrátit do zemí původu bez jistoty, že se někdy dostanou zpět do USA.

„A tak zůstávají v Americe, ale ve skrytu, žijí v neustálém strachu z deportace a bez možnosti legálně pracovat,“ upozornil prezident obklopený členy své administrativy a Kongresu, přistěhovalci a dalšími hosty. Průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že přes sedmdesát procent Američanů jeho krok podporuje. Nařízení podle Bidena vyžaduje, aby dlouhodobí přistěhovalci prošli trestní prověrkou. „Zároveň se netýká nikoho, kdo se sem snaží přijít dnes,“ dodal americký prezident.

Jedná se o další ukázku toho, jak Biden skrze exekutivní opatření mění imigrační politiku, zatímco Kongres kvůli neshodám mezi demokraty a republikány není v této věci schopen přijímat rozhodnutí. Oznámený plán je podle deníku The New York Times jedním z nejagresivnějších kroků vlády na ochranu imigrantů bez dokladů za posledních více než deset let.

Migrace jako hlavní téma předvolební kampaně

Program také ukazuje snahu současného prezidenta hledat ve volebním roce rovnováhu v otázce, která je jedním z nejožehavějších témat kampaně. Prezident z Demokratické strany v ní stojí proti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, z jehož republikánského tábora neustále zaznívá, že současná vláda ignoruje problémy nelegální imigrace. Polemiky se odehrávají na pozadí velmi vysokých počtů migrantů zachycených na americko-mexické hranici, s nimiž si dlouhodobě přetížený azylový systém nedokáže efektivně poradit.

Biden za této situace na začátku měsíce přistoupil k opatření, které až na jisté výjimky pozastavilo přijímání žadatelů o azyl přicházejících nelegálně přes hranici s Mexikem. Jeho rozhodnutí jde proti jeho dřívějším prohlášením i dlouholeté praxi, že každý, kdo vstoupí na americkou půdu, má právo žádat o ochranný status. Prezident kvůli tomu sklidil kritiku od některých zástupců své strany i od aktivistů hájících práva migrantů, kteří se ihned obrátili na soudy.

Republikáni v kritice Bidena pokračovali i po prezentování nového mechanismu, který Trumpova kampaň označila za „další pobídku k nelegální imigraci“. „Až budu znovu zvolen, plán nelegální amnestie Joea Bidena bude rozcupován. Bude zavržen hned první den, kdy se vrátíme do úřadu,“ prohlásil Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 17 mminutami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 28 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 3 hhodinami
Načítání...