Část přistěhovalců bez dokladů může získat občanství, oznámil Biden

Nahrávám video
Horizont ČT24: Bidenův program pro přistěhovalce
Zdroj: ČT24

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Vztahuje se na přistěhovalce, kteří v USA pobývají nejméně deset let a jsou právoplatně sezdaní s americkým občanem. Úřady mají jejich žádosti posuzovat jednotlivě a úspěšní žadatelé by pak dostali tři roky na to, aby si zařídili povolení k pobytu a práci. Během této lhůty by jim nehrozila deportace.

Vláda chce novinku uvést do praxe do konce léta. První kroky k získání občanství by podle ní takto mohlo učinit kolem půl milionu imigrantů žijících v manželském svazku s Američanem nebo Američankou. Lidé způsobilí ke vstupu do programu v průměru žijí v USA 23 let, uvedl Bílý dům. Zároveň se opatření vztahuje i na přibližně 50 tisíc dětí přistěhovalců. Celkově se odhaduje, že přes deset milionů cizinců v USA pobývá nelegálně.

Žijí skrytě a ve strachu z deportace

Biden o ochraně části z nich před vyhoštěním hovořil jako o nápravě problému založené na „selském rozumu“, když program prezentoval na ceremoniálu v Bílém domě. Uvedl, že lidé, na které se vztahuje, mají na povolení k pobytu nárok, ovšem za současného stavu by se kvůli žádosti o něj museli vrátit do zemí původu bez jistoty, že se někdy dostanou zpět do USA.

„A tak zůstávají v Americe, ale ve skrytu, žijí v neustálém strachu z deportace a bez možnosti legálně pracovat,“ upozornil prezident obklopený členy své administrativy a Kongresu, přistěhovalci a dalšími hosty. Průzkumy veřejného mínění podle něj ukazují, že přes sedmdesát procent Američanů jeho krok podporuje. Nařízení podle Bidena vyžaduje, aby dlouhodobí přistěhovalci prošli trestní prověrkou. „Zároveň se netýká nikoho, kdo se sem snaží přijít dnes,“ dodal americký prezident.

Jedná se o další ukázku toho, jak Biden skrze exekutivní opatření mění imigrační politiku, zatímco Kongres kvůli neshodám mezi demokraty a republikány není v této věci schopen přijímat rozhodnutí. Oznámený plán je podle deníku The New York Times jedním z nejagresivnějších kroků vlády na ochranu imigrantů bez dokladů za posledních více než deset let.

Migrace jako hlavní téma předvolební kampaně

Program také ukazuje snahu současného prezidenta hledat ve volebním roce rovnováhu v otázce, která je jedním z nejožehavějších témat kampaně. Prezident z Demokratické strany v ní stojí proti svému předchůdci Donaldu Trumpovi, z jehož republikánského tábora neustále zaznívá, že současná vláda ignoruje problémy nelegální imigrace. Polemiky se odehrávají na pozadí velmi vysokých počtů migrantů zachycených na americko-mexické hranici, s nimiž si dlouhodobě přetížený azylový systém nedokáže efektivně poradit.

Biden za této situace na začátku měsíce přistoupil k opatření, které až na jisté výjimky pozastavilo přijímání žadatelů o azyl přicházejících nelegálně přes hranici s Mexikem. Jeho rozhodnutí jde proti jeho dřívějším prohlášením i dlouholeté praxi, že každý, kdo vstoupí na americkou půdu, má právo žádat o ochranný status. Prezident kvůli tomu sklidil kritiku od některých zástupců své strany i od aktivistů hájících práva migrantů, kteří se ihned obrátili na soudy.

Republikáni v kritice Bidena pokračovali i po prezentování nového mechanismu, který Trumpova kampaň označila za „další pobídku k nelegální imigraci“. „Až budu znovu zvolen, plán nelegální amnestie Joea Bidena bude rozcupován. Bude zavržen hned první den, kdy se vrátíme do úřadu,“ prohlásil Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 39 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...