Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.
„Tento krok nám pomůže získat kontrolu nad hranicí, obnovit v procesu pořádek,“ řekl Biden, když iniciativu prezentoval médiím. Zároveň zdůrazňoval, že dlouhodobé problémy amerického imigračního systému může vyřešit jen společný postup republikánů a demokratů v Kongresu.
Prezidentovo nařízení by přerušilo dlouhodobě poskytovanou ochranu žadatelům o azyl a ukazuje, jak se debata ve Spojených státech v posledních letech výrazně posunula směrem k potlačování migrace, napsal deník The New York Times (NYT). Média Bidenovo rozhodnutí spojují s kampaní před prezidentskými volbami, v níž prezident čelí neustálým obviněním Republikánské strany, že nelegální migraci z Mexika ignoruje, nebo dokonce podporuje.
Republikáni v Kongresu přitom na začátku roku potopili kompromisní plán imigrační reformy dojednaný zástupci dvou velkých stran v Senátu. Plán zahrnoval významné restrikce včetně možnosti pozastavit azylové procesy při vysokých počtech přicházejících migrantů, nyní se Biden pokouší alespoň část návrhů uvést do praxe sám.
Nové nařízení počítá s tím, že USA budou žadatele o azyl odmítat, když budou počty migrantů zachycovaných po vstupu z Mexika mimo hraniční přechody nad 2500 denně, napsala AP. Aktuálně podle tisku američtí pohraničníci zadržují na hranicích více lidí, v neděli to například podle informací listu NYT bylo přes tři a půl tisíce.
Bílý dům v tiskové zprávě prezentoval omezení azylových procesů jako dočasnou záležitost. Podle informací AP by jej vláda po spuštění stáhla až tehdy, když by se denní počty zaznamenaných nelegálních přechodů delší dobu držely pod 1500 denně. Na takto nízké úrovni byly naposledy v létě roku 2020, tedy krátce po vypuknutí pandemie covidu-19.
Při platnosti oznámeného mechanismu by mohly úřady zadržené migranty vyhošťovat v řádu dní nebo i hodin. Plán zároveň zahrnuje i některé „humanitární výjimky“, například pro děti bez dospělého doprovodu. Zpravodajský web Axios jej nicméně označil za „drastický“ a za důkaz pozoruhodného posunu vládní politiky k imigračním restrikcím.
Nový přístup může narazit u soudů
Biden před zvolením v roce 2020 kritizoval svého předchůdce Donalda Trumpa za omezování práva žádat o azyl, v prezidentské funkci ovšem na jeho politiku do značné míry navazuje. Kongres při tom žádá o komplexní reformu, která by posílila dlouhodobě přetížený azylový systém, v němž projednání jednotlivých případů může trvat roky. Na konci loňského roku čelil rekordnímu náporu, když pohraničníci evidovali i deset tisíc nelegálních vstupů z Mexika denně, letos i díky spolupráci s Mexikem počty příchozích klesají.
Biden se v úterý před televizními kamerami opět vymezoval vůči protiimigrační rétorice i plánům Trumpa, který slibuje v případě znovuzvolení masové deportace cizinců. „Jsem přesvědčen, že imigrace byla vždy životodárnou silou Ameriky,“ poznamenal. Dodal však, že „abychom ochránili Ameriku jako zemi, která imigranty vítá, musíme nejdřív zajistit hranici“.
Podobně jako dřívější omezení současné vlády nebo Trumpovy administrativy ovšem může i nový Bidenův plán narazit u soudů. Stížnost proti němu již ohlásila Americká unie občanských práv (ACLU), která loni uspěla s žalobou proti opatření, podle kterého by mohli žádat o azyl jen ti migranti, kteří po cestě do USA podali žádost ve třetí zemi a tam byli odmítnuti. „Bidenova administrativa právě oznámila exekutivní nařízení, které vážně omezí zákonné právo lidí žádat o azyl. Napadneme to u soudu,“ napsala skupina na sociální síti X.
Republikáni zase prezidentův postup označují za prázdné gesto. „Ve skutečnosti je to jenom divadlo, protože ví, že máme za tři týdny debatu,“ uvedl Trump, který se v listopadových volbách nejspíše znovu s Bidenem utká. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zase prohlásil, že kdyby Bidenovi „na hranici záleželo, udělal by to už dávno“.
