Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi

3 minuty
Události: Migrační krize na jižní hranici USA
Zdroj: ČT24

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

Bidenova administrativa požaduje, aby federální pohraničníci mohli odstranit bariéru ze žiletkového drátu, kterou loni na hranici na úseku dlouhém padesát kilometrů nechal proti migrantům nainstalovat stát Texas. Jenže národní garda Texasu jim v odstranění překážky bránila.

V říjnu Texas federální pohraničníky kvůli ničení bariéry zažaloval a nižší soud jim to předběžným opatřením zakázal. Bidenova vláda se bránila u nejvyšší soudní instance. Tento týden pak Nejvyšší soud USA zákaz pozastavil, když se na stranu Bidenovy vlády přiklonilo pět členů, zatímco čtyři byli proti, napsal list The Washington Post.

Samotná žaloba mezitím leží u federálního odvolacího soudu v New Orleans, který plánuje vyslechnout argumenty obou stran za dva týdny, uvedla agentura ČTK. Mluvčí republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta vzkázal, že guvernér bude dál bojovat za „ústavní pravomoc“ svého státu zabezpečovat hranici.

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal připomněl, že ilegálním přistěhovalcům působí žiletkový drát zranění. Federálním pohraničníkům zase zabraňuje, aby mohli při zásahu rychle vstoupit do řeky Rio Grande. Jen tento měsíc se v ní utopila jedna migrantka a dvě děti.

„Abych já žádal své muže a ženy, aby jen sledovali, jak se ženy a děti topí, to je něco, co byste nežádali po nikom,“ řekl šéf federálních pohraničníků v texaském městě Eagle Pass Jason Owens.

Stát Texas
Zdroj: ČT24

Texas nehodlá ustoupit

Spor však nekončí. Texas nemíní ustoupit.

Guvernér Abbott žiletkový drát brání. Odmítá námitky, že migranti už jen tím, že vstoupili do řeky, se ocitli v USA. Investuje proto do stavby bariér i s tímto drátem. Nechce se ani pořídit rozhodnutí Nejvyššího soudu, že pohraničníci mají právo ho odstranit.

„Ten verdikt neříká, že máme odstranit bariéry. Ve skutečnosti ještě další přidáme,“ řekl k tomu Chris Oliveraze z texaského ministerstva vnitra.

Ne každý ve státě Texas s tím ale souhlasí. Například nový starosta Houstonu John Whitmire (Demokratická strana) je na straně federální vlády. „Pokud jde o specifickou taktiku, s ostnatým drátem nebo bez něj, já mám velké sympatie k pohraničníkům. Podle mě si musíme sednout u stolu a vyřešit to,“ řekl ČT.

Web televize Fox News zmínil, že například jen za prosinec se pokusilo dostat přes jižní hranici více než 320 tisíc migrantů. Dodal, že je to nejvyšší číslo, které kdy bylo za jediný měsíc dosaženo. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu lidí. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.

Dohodu mezi demokraty a republikány ztěžují blížící se volby

O kompromisní migrační dohodě se diskutuje mezi demokraty a republikány již mnoho let. V minulosti měla oblast migrace na starosti viceprezidentka Kamala Harrisová, v poslední době však o situaci často mluví prezident Biden. Ten v pátek na síti X uvedl, že hranice je již příliš dlouho narušena. Je proto připraven souhlasit s dohodou senátorů za republikány a demokraty, aby dostal nouzové právo/povinnost hranici při jejím přetížení uzavřít.

Americká hádka o podobu ostrahy hranic má i celosvětový dopad, upozorňuje zpravodaj Vostal. Republikáni v Kongresu kvůli tomu blokují klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině. Vše ještě vyostřují – a politickou dohodu ztěžují – blížící se prezidentské volby v USA. Migrační krize patří mezi jejich významná témata.

Ochrana vnějších hranic USA je zpravidla doménou federální vlády, Texas ale po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu spustil sérii mimořádných opatření, která mají podle Abbotta omezit nelegální migraci a reagovat na nečinnost Bilého domu. Kromě žiletkového drátu na hranici nainstaloval také bóje uprostřed řeky Rio Grande a zapojil do ostrahy hranice příslušníky národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 3 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...