Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi

3 minuty
Události: Migrační krize na jižní hranici USA
Zdroj: ČT24

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

Bidenova administrativa požaduje, aby federální pohraničníci mohli odstranit bariéru ze žiletkového drátu, kterou loni na hranici na úseku dlouhém padesát kilometrů nechal proti migrantům nainstalovat stát Texas. Jenže národní garda Texasu jim v odstranění překážky bránila.

V říjnu Texas federální pohraničníky kvůli ničení bariéry zažaloval a nižší soud jim to předběžným opatřením zakázal. Bidenova vláda se bránila u nejvyšší soudní instance. Tento týden pak Nejvyšší soud USA zákaz pozastavil, když se na stranu Bidenovy vlády přiklonilo pět členů, zatímco čtyři byli proti, napsal list The Washington Post.

Samotná žaloba mezitím leží u federálního odvolacího soudu v New Orleans, který plánuje vyslechnout argumenty obou stran za dva týdny, uvedla agentura ČTK. Mluvčí republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta vzkázal, že guvernér bude dál bojovat za „ústavní pravomoc“ svého státu zabezpečovat hranici.

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal připomněl, že ilegálním přistěhovalcům působí žiletkový drát zranění. Federálním pohraničníkům zase zabraňuje, aby mohli při zásahu rychle vstoupit do řeky Rio Grande. Jen tento měsíc se v ní utopila jedna migrantka a dvě děti.

„Abych já žádal své muže a ženy, aby jen sledovali, jak se ženy a děti topí, to je něco, co byste nežádali po nikom,“ řekl šéf federálních pohraničníků v texaském městě Eagle Pass Jason Owens.

Stát Texas
Zdroj: ČT24

Texas nehodlá ustoupit

Spor však nekončí. Texas nemíní ustoupit.

Guvernér Abbott žiletkový drát brání. Odmítá námitky, že migranti už jen tím, že vstoupili do řeky, se ocitli v USA. Investuje proto do stavby bariér i s tímto drátem. Nechce se ani pořídit rozhodnutí Nejvyššího soudu, že pohraničníci mají právo ho odstranit.

„Ten verdikt neříká, že máme odstranit bariéry. Ve skutečnosti ještě další přidáme,“ řekl k tomu Chris Oliveraze z texaského ministerstva vnitra.

Ne každý ve státě Texas s tím ale souhlasí. Například nový starosta Houstonu John Whitmire (Demokratická strana) je na straně federální vlády. „Pokud jde o specifickou taktiku, s ostnatým drátem nebo bez něj, já mám velké sympatie k pohraničníkům. Podle mě si musíme sednout u stolu a vyřešit to,“ řekl ČT.

Web televize Fox News zmínil, že například jen za prosinec se pokusilo dostat přes jižní hranici více než 320 tisíc migrantů. Dodal, že je to nejvyšší číslo, které kdy bylo za jediný měsíc dosaženo. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu lidí. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.

Dohodu mezi demokraty a republikány ztěžují blížící se volby

O kompromisní migrační dohodě se diskutuje mezi demokraty a republikány již mnoho let. V minulosti měla oblast migrace na starosti viceprezidentka Kamala Harrisová, v poslední době však o situaci často mluví prezident Biden. Ten v pátek na síti X uvedl, že hranice je již příliš dlouho narušena. Je proto připraven souhlasit s dohodou senátorů za republikány a demokraty, aby dostal nouzové právo/povinnost hranici při jejím přetížení uzavřít.

Americká hádka o podobu ostrahy hranic má i celosvětový dopad, upozorňuje zpravodaj Vostal. Republikáni v Kongresu kvůli tomu blokují klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině. Vše ještě vyostřují – a politickou dohodu ztěžují – blížící se prezidentské volby v USA. Migrační krize patří mezi jejich významná témata.

Ochrana vnějších hranic USA je zpravidla doménou federální vlády, Texas ale po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu spustil sérii mimořádných opatření, která mají podle Abbotta omezit nelegální migraci a reagovat na nečinnost Bilého domu. Kromě žiletkového drátu na hranici nainstaloval také bóje uprostřed řeky Rio Grande a zapojil do ostrahy hranice příslušníky národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...