Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi

3 minuty
Události: Migrační krize na jižní hranici USA
Zdroj: ČT24

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

Bidenova administrativa požaduje, aby federální pohraničníci mohli odstranit bariéru ze žiletkového drátu, kterou loni na hranici na úseku dlouhém padesát kilometrů nechal proti migrantům nainstalovat stát Texas. Jenže národní garda Texasu jim v odstranění překážky bránila.

V říjnu Texas federální pohraničníky kvůli ničení bariéry zažaloval a nižší soud jim to předběžným opatřením zakázal. Bidenova vláda se bránila u nejvyšší soudní instance. Tento týden pak Nejvyšší soud USA zákaz pozastavil, když se na stranu Bidenovy vlády přiklonilo pět členů, zatímco čtyři byli proti, napsal list The Washington Post.

Samotná žaloba mezitím leží u federálního odvolacího soudu v New Orleans, který plánuje vyslechnout argumenty obou stran za dva týdny, uvedla agentura ČTK. Mluvčí republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta vzkázal, že guvernér bude dál bojovat za „ústavní pravomoc“ svého státu zabezpečovat hranici.

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal připomněl, že ilegálním přistěhovalcům působí žiletkový drát zranění. Federálním pohraničníkům zase zabraňuje, aby mohli při zásahu rychle vstoupit do řeky Rio Grande. Jen tento měsíc se v ní utopila jedna migrantka a dvě děti.

„Abych já žádal své muže a ženy, aby jen sledovali, jak se ženy a děti topí, to je něco, co byste nežádali po nikom,“ řekl šéf federálních pohraničníků v texaském městě Eagle Pass Jason Owens.

Stát Texas
Zdroj: ČT24

Texas nehodlá ustoupit

Spor však nekončí. Texas nemíní ustoupit.

Guvernér Abbott žiletkový drát brání. Odmítá námitky, že migranti už jen tím, že vstoupili do řeky, se ocitli v USA. Investuje proto do stavby bariér i s tímto drátem. Nechce se ani pořídit rozhodnutí Nejvyššího soudu, že pohraničníci mají právo ho odstranit.

„Ten verdikt neříká, že máme odstranit bariéry. Ve skutečnosti ještě další přidáme,“ řekl k tomu Chris Oliveraze z texaského ministerstva vnitra.

Ne každý ve státě Texas s tím ale souhlasí. Například nový starosta Houstonu John Whitmire (Demokratická strana) je na straně federální vlády. „Pokud jde o specifickou taktiku, s ostnatým drátem nebo bez něj, já mám velké sympatie k pohraničníkům. Podle mě si musíme sednout u stolu a vyřešit to,“ řekl ČT.

Web televize Fox News zmínil, že například jen za prosinec se pokusilo dostat přes jižní hranici více než 320 tisíc migrantů. Dodal, že je to nejvyšší číslo, které kdy bylo za jediný měsíc dosaženo. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu lidí. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.

Dohodu mezi demokraty a republikány ztěžují blížící se volby

O kompromisní migrační dohodě se diskutuje mezi demokraty a republikány již mnoho let. V minulosti měla oblast migrace na starosti viceprezidentka Kamala Harrisová, v poslední době však o situaci často mluví prezident Biden. Ten v pátek na síti X uvedl, že hranice je již příliš dlouho narušena. Je proto připraven souhlasit s dohodou senátorů za republikány a demokraty, aby dostal nouzové právo/povinnost hranici při jejím přetížení uzavřít.

Americká hádka o podobu ostrahy hranic má i celosvětový dopad, upozorňuje zpravodaj Vostal. Republikáni v Kongresu kvůli tomu blokují klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině. Vše ještě vyostřují – a politickou dohodu ztěžují – blížící se prezidentské volby v USA. Migrační krize patří mezi jejich významná témata.

Ochrana vnějších hranic USA je zpravidla doménou federální vlády, Texas ale po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu spustil sérii mimořádných opatření, která mají podle Abbotta omezit nelegální migraci a reagovat na nečinnost Bilého domu. Kromě žiletkového drátu na hranici nainstaloval také bóje uprostřed řeky Rio Grande a zapojil do ostrahy hranice příslušníky národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 4 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 9 hhodinami
Načítání...