Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi

Nahrávám video

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

Bidenova administrativa požaduje, aby federální pohraničníci mohli odstranit bariéru ze žiletkového drátu, kterou loni na hranici na úseku dlouhém padesát kilometrů nechal proti migrantům nainstalovat stát Texas. Jenže národní garda Texasu jim v odstranění překážky bránila.

V říjnu Texas federální pohraničníky kvůli ničení bariéry zažaloval a nižší soud jim to předběžným opatřením zakázal. Bidenova vláda se bránila u nejvyšší soudní instance. Tento týden pak Nejvyšší soud USA zákaz pozastavil, když se na stranu Bidenovy vlády přiklonilo pět členů, zatímco čtyři byli proti, napsal list The Washington Post.

Samotná žaloba mezitím leží u federálního odvolacího soudu v New Orleans, který plánuje vyslechnout argumenty obou stran za dva týdny, uvedla agentura ČTK. Mluvčí republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta vzkázal, že guvernér bude dál bojovat za „ústavní pravomoc“ svého státu zabezpečovat hranici.

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal připomněl, že ilegálním přistěhovalcům působí žiletkový drát zranění. Federálním pohraničníkům zase zabraňuje, aby mohli při zásahu rychle vstoupit do řeky Rio Grande. Jen tento měsíc se v ní utopila jedna migrantka a dvě děti.

„Abych já žádal své muže a ženy, aby jen sledovali, jak se ženy a děti topí, to je něco, co byste nežádali po nikom,“ řekl šéf federálních pohraničníků v texaském městě Eagle Pass Jason Owens.

Stát Texas
Zdroj: ČT24

Texas nehodlá ustoupit

Spor však nekončí. Texas nemíní ustoupit.

Guvernér Abbott žiletkový drát brání. Odmítá námitky, že migranti už jen tím, že vstoupili do řeky, se ocitli v USA. Investuje proto do stavby bariér i s tímto drátem. Nechce se ani pořídit rozhodnutí Nejvyššího soudu, že pohraničníci mají právo ho odstranit.

„Ten verdikt neříká, že máme odstranit bariéry. Ve skutečnosti ještě další přidáme,“ řekl k tomu Chris Oliveraze z texaského ministerstva vnitra.

Ne každý ve státě Texas s tím ale souhlasí. Například nový starosta Houstonu John Whitmire (Demokratická strana) je na straně federální vlády. „Pokud jde o specifickou taktiku, s ostnatým drátem nebo bez něj, já mám velké sympatie k pohraničníkům. Podle mě si musíme sednout u stolu a vyřešit to,“ řekl ČT.

Web televize Fox News zmínil, že například jen za prosinec se pokusilo dostat přes jižní hranici více než 320 tisíc migrantů. Dodal, že je to nejvyšší číslo, které kdy bylo za jediný měsíc dosaženo. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu lidí. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.

Dohodu mezi demokraty a republikány ztěžují blížící se volby

O kompromisní migrační dohodě se diskutuje mezi demokraty a republikány již mnoho let. V minulosti měla oblast migrace na starosti viceprezidentka Kamala Harrisová, v poslední době však o situaci často mluví prezident Biden. Ten v pátek na síti X uvedl, že hranice je již příliš dlouho narušena. Je proto připraven souhlasit s dohodou senátorů za republikány a demokraty, aby dostal nouzové právo/povinnost hranici při jejím přetížení uzavřít.

Americká hádka o podobu ostrahy hranic má i celosvětový dopad, upozorňuje zpravodaj Vostal. Republikáni v Kongresu kvůli tomu blokují klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině. Vše ještě vyostřují – a politickou dohodu ztěžují – blížící se prezidentské volby v USA. Migrační krize patří mezi jejich významná témata.

Ochrana vnějších hranic USA je zpravidla doménou federální vlády, Texas ale po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu spustil sérii mimořádných opatření, která mají podle Abbotta omezit nelegální migraci a reagovat na nečinnost Bilého domu. Kromě žiletkového drátu na hranici nainstaloval také bóje uprostřed řeky Rio Grande a zapojil do ostrahy hranice příslušníky národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bilance obětí červnových zemětřesení ve Venezuele přesáhla pět tisíc

Bilance obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostla na 5069. Dalších 16 740 lidí je zraněno a 17 907 je bez domova, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Počet obětí uváděný ve čtvrtek byl 4930, počet zraněných a vysídlených je již několik dní stejný.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Požár na jihu Norska zničil přes sto domů

Požár u města Drammen na jihu Norska zničil přes sto domů, napsaly agentura Reuters a místní média. Více než šedesát hasičů se v silném větru snaží dostat plameny pod kontrolu. Okolnosti vzniku požáru jsou zatím nejasné. Úřady nehlásí oběti ani pohřešované.
před 1 hhodinou

Lidé v Kyjevě protestovali proti odvolání Fedorova

Tisíce lidí v pátek večer v Kyjevě demonstrovaly proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat při rekonstrukci vlády ministra obrany Mychajla Fedorova, napsala agentura AFP. Podobné protesty se konaly i ve čtvrtek. Pětatřicetiletý Fedorov se těší značné oblibě a byl vnímán jako reformátor ukrajinské armády, která pátým rokem vzdoruje ruské invazi.
před 2 hhodinami

Ministr USA Mullin prohlásil, že vláda odhalila statisíce neoprávněných voličů

Podle amerického ministra vnitřní bezpečnosti Markwaynea Mullina identifikoval jím vedený resort 250 tisíc lidí, kteří nejsou americkými občany, a jsou přesto registrovaní k volbám ve státech Kalifornie, Pensylvánie, New Jersey a Nevada. Ministr pro to nepředložil žádné důkazy, podotkla agentura Reuters. Toto tvrzení přichází poté, co prezident Donald Trump bez poskytnutí důkazů zpochybňoval volební systém ve Spojených státech, a to jen několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu, připomínají média.
před 2 hhodinami

Ukrajina zničila Rusku bombardér osm set kilometrů od hranic, prohlásil Zelenskyj

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil během pohřbu v Gaze, zemřelo osm lidí

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přes tisíc lidí v Severní Makedonii mělo příznaky otravy, problém je asi ve vodovodu

Více než tisíc lidí s příznaky otravy muselo ve městě Gostivar v Severní Makedonii vyhledat lékařskou pomoc. Policie má podezření, že příčinou bylo čerpání znečištěné vody z řeky přímo do městského vodovodu, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Evropská komise představila revizi systému ETS 1

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.