Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi

Nahrávám video

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

Bidenova administrativa požaduje, aby federální pohraničníci mohli odstranit bariéru ze žiletkového drátu, kterou loni na hranici na úseku dlouhém padesát kilometrů nechal proti migrantům nainstalovat stát Texas. Jenže národní garda Texasu jim v odstranění překážky bránila.

V říjnu Texas federální pohraničníky kvůli ničení bariéry zažaloval a nižší soud jim to předběžným opatřením zakázal. Bidenova vláda se bránila u nejvyšší soudní instance. Tento týden pak Nejvyšší soud USA zákaz pozastavil, když se na stranu Bidenovy vlády přiklonilo pět členů, zatímco čtyři byli proti, napsal list The Washington Post.

Samotná žaloba mezitím leží u federálního odvolacího soudu v New Orleans, který plánuje vyslechnout argumenty obou stran za dva týdny, uvedla agentura ČTK. Mluvčí republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta vzkázal, že guvernér bude dál bojovat za „ústavní pravomoc“ svého státu zabezpečovat hranici.

Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal připomněl, že ilegálním přistěhovalcům působí žiletkový drát zranění. Federálním pohraničníkům zase zabraňuje, aby mohli při zásahu rychle vstoupit do řeky Rio Grande. Jen tento měsíc se v ní utopila jedna migrantka a dvě děti.

„Abych já žádal své muže a ženy, aby jen sledovali, jak se ženy a děti topí, to je něco, co byste nežádali po nikom,“ řekl šéf federálních pohraničníků v texaském městě Eagle Pass Jason Owens.

Stát Texas
Zdroj: ČT24

Texas nehodlá ustoupit

Spor však nekončí. Texas nemíní ustoupit.

Guvernér Abbott žiletkový drát brání. Odmítá námitky, že migranti už jen tím, že vstoupili do řeky, se ocitli v USA. Investuje proto do stavby bariér i s tímto drátem. Nechce se ani pořídit rozhodnutí Nejvyššího soudu, že pohraničníci mají právo ho odstranit.

„Ten verdikt neříká, že máme odstranit bariéry. Ve skutečnosti ještě další přidáme,“ řekl k tomu Chris Oliveraze z texaského ministerstva vnitra.

Ne každý ve státě Texas s tím ale souhlasí. Například nový starosta Houstonu John Whitmire (Demokratická strana) je na straně federální vlády. „Pokud jde o specifickou taktiku, s ostnatým drátem nebo bez něj, já mám velké sympatie k pohraničníkům. Podle mě si musíme sednout u stolu a vyřešit to,“ řekl ČT.

Web televize Fox News zmínil, že například jen za prosinec se pokusilo dostat přes jižní hranici více než 320 tisíc migrantů. Dodal, že je to nejvyšší číslo, které kdy bylo za jediný měsíc dosaženo. Za celý fiskální rok 2023 se pak americko-mexickou hranici pokusilo přejít na 2,5 milionu lidí, o rok dříve to bylo 2,2 milionu lidí. Loni poprvé více než polovinu těchto migrantů tvořili občané jiných států než Mexika, uvedl washingtonský výzkumný ústav Wilson Center, který je pověřen Kongresem a nabízí nestranické analýzy.

Dohodu mezi demokraty a republikány ztěžují blížící se volby

O kompromisní migrační dohodě se diskutuje mezi demokraty a republikány již mnoho let. V minulosti měla oblast migrace na starosti viceprezidentka Kamala Harrisová, v poslední době však o situaci často mluví prezident Biden. Ten v pátek na síti X uvedl, že hranice je již příliš dlouho narušena. Je proto připraven souhlasit s dohodou senátorů za republikány a demokraty, aby dostal nouzové právo/povinnost hranici při jejím přetížení uzavřít.

Americká hádka o podobu ostrahy hranic má i celosvětový dopad, upozorňuje zpravodaj Vostal. Republikáni v Kongresu kvůli tomu blokují klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině. Vše ještě vyostřují – a politickou dohodu ztěžují – blížící se prezidentské volby v USA. Migrační krize patří mezi jejich významná témata.

Ochrana vnějších hranic USA je zpravidla doménou federální vlády, Texas ale po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu spustil sérii mimořádných opatření, která mají podle Abbotta omezit nelegální migraci a reagovat na nečinnost Bilého domu. Kromě žiletkového drátu na hranici nainstaloval také bóje uprostřed řeky Rio Grande a zapojil do ostrahy hranice příslušníky národní gardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 2 mminutami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 3 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 9 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 11 hhodinami
Načítání...