Republikánské primárky v New Hampshiru ovládl Trump. U demokratů symbolicky slaví Biden

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump podle očekávání zvítězil v úterních republikánských primárkách ve státě New Hampshire. Trumpova hlavní soupeřka, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, exprezidentovi pogratulovala k vítězství. Z primárek odstupovat nehodlá, oba kandidáti zároveň stupňují vzájemnou kritiku. Podle amerických komentátorů Haleyová překonala očekávání, v New Hampshiru však nevyužila svou zřejmě nejlepší šanci na vítězství. V demokratických primárkách v tomto státě zvítězil prezident Joe Biden.

Podle americké stanice CBS zvítězil Trump se ziskem 54,6 procenta republikánských hlasů, Haleyová obdržela 43,2 procenta. Sečteno je zhruba devadesát procent hlasů.

„Chtěl bych všem poděkovat, toto je úžasný stát. Víte, vyhráli jsme v New Hampshiru už potřetí. Třikrát, třikrát. Vyhrajeme zde pokaždé. Vyhrajeme primárky, vyhrajeme i volby,“ prohlásil bývalý šéf Bílého domu.

Trump figuroval v roli jednoznačného favorita. Původně proti němu kandidovala více než desítka republikánských uchazečů. Někteří odstoupili už před úvodním hlasováním v Iowě minulý týden, ve světle tamních výsledků pak kampaň vzdalo několik dalších včetně floridského guvernéra Rona DeSantise.

Poslední významná soupeřka

Z významnějších vyzyvatelů Trumpa tak zůstává pouze Haleyová. Ta v reakci na výsledky primárek ve státě New Hampshire Trumpovi pogratulovala k vítězství a vyzvala ho k debatě, uvedla agentura Reuters. Trumpova nominace do prezidentských voleb by podle ní byla „Bidenovým vítězstvím“.

Haleyová slíbila, že zůstane v republikánském klání a chce se nyní soustředit na primárky, které se budou konat 24. února v jejím domovském státě Jižní Karolína. „New Hampshire není posledním místem, kde se hlasuje. Tento souboj ještě zdaleka není u konce. Zbývají desítky států. A příštím je moje milovaná Jižní Karolína,“ uvedla Haleyová.

„Nemusí vyhrát, ale i slušný výsledek v Jižní Karolíně by jí dal dobrý start do důležitých států. V Americe se nerozhoduje v New Hampshiru a Iowě, ale ve velkých městech, v New Yorku, v Los Angeles, ve velkých státech. Takže si nemyslím, že primárky lze považovat za uzavřené,“ podotkl amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle amerikanisty Jana Beneše z Filozofické fakulty Ostravské univerzity bude Haleyová muset vydržet tlak ze strany Trumpa i zevnitř Republikánské strany. „Je otázka, jestli Nikki Haleyová bude mít dost peněz, aby v kampani mohla pokračovat aspoň měsíc nebo i déle, protože někteří donoři už asi od ní po dvou porážkách začnou odcházet,“ míní Beneš.

Nahrávám video

Americká stanice CNN ale upozorňuje, že historie je proti bývalé diplomatce. V novodobé historii prezidentské kampaně se totiž nestalo, že by kandidát, který vyhrál volební shromáždění v Iowě a primárky v New Hampshire, nezískal následnou nominaci své strany.

Podle Trumpa Haleyová potřebovala vyhrát v New Hampshiru, přičemž ale „těžce selhala“. Podle CNN jsou Trumpovy nejnovější výroky v ostrém kontrastu s jeho komentáři z volební noci před osmi dny v Iowě, kde své soupeře chválil jako „velmi chytré, velmi schopné lidi“ a předpovídal, že se republikáni „dají dohromady, i to se brzy stane,“ citovala exprezidenta CNN.

Jeden z neúspěšných republikánských kandidátů, podnikatel Vivek Ramaswamy Trumpa kritizoval. „To, co právě teď vidíme, když postupuje v závodě (o prezidentský post), je ošklivé podhoubí americké politiky,“ míní Ramaswamy, který se vzdal účasti po nezdaru v Iowě.

Také Haleyová ve své rétorice přitvrdila, když využila svůj úterní večerní projev k tomu, že obvinila Trumpa z neuspokojivých výkonů republikánů ve střednědobých volbách v letech 2018 a 2022 a v prezidentských volbách v roce 2020.

„S Donaldem Trumpem prohráli republikáni téměř všechny konkurenční volby,“ prohlásila kandidátka a odškrtávala neúspěchy republikánské strany během Trumpova působení. „Nejhůře střeženým tajemstvím v politice je, jak moc chtějí demokraté kandidovat proti Donaldu Trumpovi,“ dodala.

Primárky v New Hampshiru pořádala také místní větev Demokratické strany, hlasování se však kvůli vnitrostranickým sporům konalo bez souhlasu celoamerického vedení strany.

Podle odhadů AP v něm zvítězil prezident Biden, který v nominačním procesu nemá žádné vážnější soupeře. Jeho úspěch je však spíše symbolický, neboť hlasy delegátů získané v New Hampshiru nebudou brány v úvahu na letním nominačním sjezdu demokratů.

Biden ve středu v reakci na výsledky republikánských primárek řekl, že je nyní jasné, že Trump bude republikány reprezentovat v listopadových volbách. „A můj vzkaz zemi je takový, že jde o všechno. O naši demokracii. Naše osobní svobody... Naši ekonomiku, která po covidu zažila nejsilnější oživení na světě,“ zdůraznil.

„Nádech nevyhnutelnosti“

Podle bulvárního deníku New York Post Trump v úterý učinil „obrovský krok“ k obhajobě nominace, zatímco list The New York Times psal o sílícím „nádechu nevyhnutelnosti“ tohoto scénáře.

Agentura AP označila úvodní dvě Trumpova vítězství za důkaz toho, jak rychle se republikáni sešikovali za prezidentem z let 2017 až 2021, který opustil Bílý dům za dozvuků vpádu jeho stoupenců do sídla Kongresu. „Trumpova úvodní jízda republikánskými primárkami je pozoruhodná, vzhledem k tomu, že čelí 91 trestním obviněním,“ dodává v odkaze na čtyři obžaloby proti bývalé hlavě státu.

Podle sondáže agentury AP provedené v New Hampshiru však přibližně polovina republikánských účastníků primárek uvedla, že se velmi nebo do určité míry obává, že Trump je příliš extrémní na to, aby vyhrál prezidentské volby. O Haleyové to samé tvrdila jen asi třetina respondentů.

Washington Post si pak všímá čísel vypovídajících o tom, že mnozí lidé volili Haleyovou i přes výhrady vůči kandidátce nebo převážně kvůli averzi vůči jejímu soupeři. „Když jde o listopadové volby, představuje výsledek také pozoruhodný vzkaz Trumpovi... Pokud to alespoň trochu odráží neochotu, byť jen malé části republikánské voličské základny hlasovat pro Trumpa, pak má bývalý prezident co dělat, aby si je po primárkách získal,“ píše deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 41 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.