Další ruský útok na bránící se Ukrajinu a zranění vždy znamenají další nebezpečný výjezd pro v poslední době extrémně vytížený tým ukrajinských paramediků. Pacienty musí často uprostřed válečné zóny stabilizovat a dostat do bezpečí. Evakuaci leckdy komplikuje ruské ostřelování a v noci tma. Řidič sanitky musí zvládat nerovný terén a záchranáři se ve voze plném zdravotnických pomůcek musejí bezchybně orientovat.
„Nejvíc potřebujeme škrtidla, protože nejprve musíme zastavit masivní krvácení. Využíváme je na bojišti i když zraněné přesouváme do medevacu,“ popisuje ukrajinský zdravotník s přezdívkou Kowalski. Vystudoval medicínu a hned po promoci před dvěma lety nastoupil do armády.
„Když se po nějaké době setkáte s vojákem, kterému jste zachránili život, a on vám poděkuje, tak to velmi potěší,“ říká muž, jenž při evakuacích nejčastěji ošetřuje zlomeniny nebo poranění způsobená šrapnelem či dronem.
„Přijel jsem na měsíc, ale už neodešel“
Kromě ukrajinských mediků v okolí Izjumu pracují i mezinárodní dobrovolníci. Pomáhat přijeli zdravotníci například ze Slovenska, Velké Británie nebo ze Spojených států.
Jedním z dobrovolníků je i Colin, který před dvěma a půl lety dorazil z amerického Utahu. „Se ženou jsme se rozhodli, že přijedeme na měsíc. A pak už jsem neodešel,“ vysvětluje.
Colin má za sebou vojenské zkušenosti z Afghánistánu i zdravotnickou práci v Africe. Působení na Ukrajině přesto považuje za dosud nejtěžší zkoušku. „V Africe na mě nikdo nestřílel, nejsou tam drony.“
Jako nejděsivější moment za dobu služby Colin označuje chvíli, kdy jeho skupinu zdravotníků poprvé téměř sestřelil dron. „Zasáhl místo asi deset metrů od naší sanitky. Na to nezapomenu,“ vzpomíná.
