Sanitka

Čeští lékaři dokázali v loňském roce pomoci rekordnímu počtu lidí po mrtvici. Stojí za tím hlavně lepší osvěta a včasné příjezdy do nemocnice. Pacientů, kteří se lékařské pomoci dočkají pozdě, je ale stále více než polovina. Cévní mozkovou příhodu ročně prodělá přes dvacet tisíc lidí. Průměrnému pacientovi bývá přes sedmdesát let. Lékaři radí přivolat pomoc vždy, když se objeví některý z příznaků – pokleslý koutek, ochrnutí končetin či porucha řeči.

Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách Česka 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.

Do základních škol v Moravskoslezském kraji vyjela pojízdná ordinace dětské zubařky, takzvaný „dentobus“. V něm poskytuje malým pacientům preventivní prohlídky. Akce se zaměřuje hlavně na pohraniční oblasti, kde je zubní péče hůř dostupná. Cílem je zjistit, jak na tom se zdravím chrupu školáci jsou a kolik z nich svého zubaře vůbec má. Dentobus zatím projel šest základních škol, u asi šedesáti procent zkontrolovaných dětí pak zubařka odhalila alespoň jeden kaz. Celkové výsledky akce pak ukážou, jestli kraj podobné sanitky pořídí nastálo.

Řidiči sanitek se zapnutými majáky mají přednost a mohou porušovat předpisy, nesmí ale nikoho ohrozit. I oni se přitom často stávají účastníky dopravních nehod – záchranné služby jich evidují od začátku roku desítky, nejvíc v Praze. Plynulost jízdy v posledních letech komplikuje narůstající hustota dopravy i chyby řidičů. Přibývá ale také případů, kdy je na vině chodec.

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.

Mobilní aplikace Záchranka do letošní poloviny června hlásí přes 14 tisíc tísňových volání. To je o téměř dva tisíce více než ve stejném období loni. České televizi to potvrdila mluvčí Maria Brindzáková. Aplikaci v Česku aktuálně využívá přes 3,4 milionu lidí. Klíčové je tlačítko pro přivolání první pomoci, lokátor nebo spolupráce s horskou službou.

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

Další ruský útok na bránící se Ukrajinu a zranění vždy znamenají další nebezpečný výjezd pro v poslední době extrémně vytížený tým ukrajinských paramediků. Pacienty musí často uprostřed válečné zóny stabilizovat a dostat do bezpečí. Evakuaci leckdy komplikuje ruské ostřelování a v noci tma. Řidič sanitky musí zvládat nerovný terén a záchranáři se ve voze plném zdravotnických pomůcek musejí bezchybně orientovat.

Sanitky mají mít podle nové vyhlášky účinné od května jednotný vzhled a lepší viditelnost. Záchranné služby nařízení zaskočilo – úprava barev sice platí až pro nové vozy po roce 2027, změna týkající se majáků se ale vztahuje už na ty stávající. Záchranáři říkají, že s tím jejich rozpočty nekalkulovaly.

Podle statistik řeší záchranná služba jeden telefonát každých patnáct sekund, k výjezdu sanitky pak dochází každou půlminutu. Klasické žluté vozy zřejmě v budoucnu doplní bílé – pro pacienty s méně naléhavými potížemi. Provoz rok a půl testovali pražští záchranáři. Podle dat je výjezd bílé sanitky skoro o šedesát procent levnější. Posádky žlutých sanitek se tak můžou věnovat naléhavějším případům.

Video nalezené v telefonu jednoho ze zdravotníků, který byl spolu s dalšími humanitárními pracovníky koncem března nalezen v hromadném hrobě v Pásmu Gazy, zachycuje, že sanitky a hasičský vůz, v němž jeli, byly jasně označené a měly zapnutá světla, když je zasáhla izraelská palba, napsal The New York Times (NYT). Dodává, že podle OSN zdravotníky usmrtili Izraelci a že video se zdá odporovat izraelské verzi událostí, podle níž auta jela „podezřele“, bez označení a neosvětlená. Izraelská armáda později přiznala, že vyjádření nebylo pravdivé.

Cítit radost, vděčnost a lásku v posledních chvílích lidem s nevyléčitelným smrtelným onemocněním už dva roky pomáhá Sanitka splněných snů. Dosud naplnila přání stovce pacientů a zájem dál roste. Jednatřicetiletému Ondřeji Míčkovi s nádorem na mozku například umožnila společně se synem navštívit vytoužené muzeum.

Uplynulé dny přinesly v souvislosti s povodněmi mnoho tragédií, odehrály se ale také příběhy se šťastným koncem. Na Javornicku, v jedné z nejpostiženějších oblastí, musely budoucí matky hledat cestu do porodnice za velmi dramatických okolností.

Skoro milion Čechů nemá svého vlastního praktického lékaře. To pak může mít za následek přetížení ambulancí a urgentních příjmů. Místo návštěvy praktického lékaře si navíc mnoho pacientů volá i kvůli banálním potížím sanitku. Možnostem, jak současný problém řešit, se věnoval pořad Zkraje.

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Česko darovalo Izraeli kompletní sanitní vůz. Peníze se vybraly díky sbírce spolupořádané českou pobočkou Židovského národního fondu. Zdravotnické vozidlo je určeno pro kibuc Be’eri v jižním Izraeli. Do doby, než se do vypleněné vesnice vrátí její obyvatelé, budou sanitku používat armádní lékaři.

Stále více úřadů nebo firem nakupuje defibrilátory. Tyto přístroje mohou lidé použít při první pomoci člověku se zástavou srdce, a to ještě předtím, než na místo dorazí záchranka. Bývají už také běžnou součástí výbavy policejních aut. Například v Ústeckém kraji záchranáři rozmístili defibrilátory už na osmnáct veřejných stanovišť.

Brněnské nemocnice měly po tragické pondělní srážce dvou autobusů na dálnici D2 u Brna v péči několik desítek pacientů. Postupně je propouští domů, hospitalizováno zůstává sedmnáct lidí. Při nehodě se zranilo 76 lidí, z toho 14 vážně. Všechny zraněné děti byly už v pondělí mimo ohrožení života, jedna žena podstoupila v pondělí večer operaci v brněnské fakultní nemocnici. Další pacient se podrobil operaci v Úrazové nemocnici v Brně.

Česká turistka zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos poté, co čekala zhruba 50 minut na příjezd záchranky. Píše o tom řecký tisk. Úmrtí vyvolalo kritiku odborů i levicové opozice, podle které za špatné fungování záchranné služby mohou škrty ve zdravotnictví. Na celém ostrově, který je v létě vyhledávanou turistickou destinací, je podle tisku v provozu jen jedna sanitka.

Řidiči sanitních vozů se pustili do výměny řidičských průkazů. Klasická skupina B pro osobní auta totiž už brzy nebude stačit. Zhruba 150 záchranářů z Královéhradeckého kraje si tak nyní dodělává skupinu C pro nákladní vozidla. Změna je nutná, protože sanitky jsou kvůli modernímu vybavení čím dál těžší.

Východoukrajinský Siversk dělí od fronty osm kilometrů, ale od běžného fungování možná i nejmíň osm let. Ve městě neteče pitná voda a nefunguje elektřina. Právě sem přijel sanitní vůz z Královéhradecka, který však tentokrát plní jiný účel – místo lidí vozí potraviny a další pomoc. O situaci ve městě natočil reportáž Jan Šilhan.

Česká národní banka věnovala Ukrajině dva nákladní pancéřované vozy. Jsou jimi auta pojmenovaná po americké gangsterské dvojici Bonnie a Clyde, která po úpravách pomůžou při převozu těžce raněných vojáků z fronty. Centrální banka využila projekt Dárek pro Putina. Ten už na pomoc okupované zemi vybral 383 milionů korun.

Přibývá nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří bývají převáženi do nemocnic, a to přesto, že vyměřený čas chtějí prožít s blízkými a lékaři už jim ani pomoct nedokážou. Změnit se to snaží některé záchranné služby, které své zaměstnance školí pro tyto komplikované situace. Nově vznikl i projekt Sanitka splněných přání.

Denně vyjedou záchranáři k víc než třem tisícům případů. Až u třetiny z nich by přitom podle nich stačilo ošetření v ambulanci. Šéf asociace záchranářů proto navrhuje zavedení odpoledních ordinačních hodin u praktiků. Zároveň ale vyzývá neotálet s voláním na linku 155 v případě akutních problémů.