Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách Česka 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.
Na palubě stroje charterové společnosti Inex-Adria Aviopromet sídlící v Lublani bylo 115 československých turistů, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii. Let z prosluněného černohorského letoviska Tivat probíhal bez komplikací až k Praze, nad níž se za brzkého dopoledne držela hustá podzimní mlha. Přes špatnou viditelnost a s vědomím, že na ruzyňském letišti není momentálně v provozu přesný naváděcí systém, zahájila posádka přistávací manévr.
Necelých devět kilometrů před prahem ranveje moderní stroj DC-9 narazil do vrcholku Sedleckých skal, které u Suchdola vybíhají z údolí Vltavy. Letadlo pravděpodobně zavadilo podvozkem o zídku, pod ostrým úhlem dopadlo na zem a setrvačností urazilo ještě několik set metrů, během nichž se rozpadlo. Štěstím bylo, že letoun dopadl do zahrádkářské kolonie, která v pošmourném říjnovém ránu zela prázdnotou, a nikoliv do nedaleké zástavby rodinných domků.
Havárie se stala zhruba v 9:20 a už pár minut poté dostali pražští záchranáři první telefonické oznámení, ze kterého ale nebyla patrná závažnost případu. Když na místo dorazila první hlídka, naskytl se jí otřesný pohled na rozházené trosky, mezi nimiž se nacházeli těžce zranění a mrtví cestující. Vzhledem k rozsahu katastrofy byla uzavřena silnice z Prahy do Suchdola, po které se k místu nehody začaly sjíždět kolony hasičských i policejních aut a především sanitek.
Zhruba půl hodiny od začátku zásahu byli všichni přeživší na cestě do pražských nemocnic. Právě rychlost záchranných prací zřejmě zabránila dalším ztrátám na životech. Přesto si katastrofa vyžádala téměř osm desítek obětí, většina z nich zemřela přímo na místě, čtyři lidé podlehli zraněním v nemocnici. To z havárie u Suchdola dělá nejtragičtější letecké neštěstí na českém území, v Československu zemřelo víc lidí – 82 – jen při katastrofě bulharského iljušinu, který narazil krátce po startu z bratislavského letiště do kopce v Malých Karpatech.
Vyšetřování ukázalo pochybení, příčiny ale neodhalilo
Vyšetřování nehody u Suchdola prokázalo, že stroj v mlze letěl téměř až do poslední chvíle řízeně do terénu a piloti nevnímali nebezpečí, teprve sekundy před nárazem se druhý pilot pokusil přidat výkon a zvednout stroj zpátky k nebi. Už se mu to ale nepodařilo. Přesnou příčinu se ale vyšetřovatelům odhalit nepodařilo. Nepomohly jim v tom ani černé skříňky. Jisté ale je, že letadlo narazilo do terénu zhruba sto metrů pod úrovní přistávací dráhy ruzyňského letiště, ačkoli mu dispečeři povolili klesat do výšky 550 metrů nad dráhou.
„Posádka letadla nedodržela stanovený výškový profil letu v části středního přiblížení. Příčinu nedodržení trajektorie letu se nepodařilo zjistit,“ stojí ve vyšetřovací zprávě, která ukázala i na další drobná pochybení posádky. Pitva například ukázala, že zatímco druhý pilot si nejspíše na poslední chvíli všiml nebezpečí a snažil se dostat letoun rychle do vzduchu, kapitán si ničeho nevšiml. Tak se alespoň dá vysvětlit skutečnost, že u kapitána se nenašly stopy stresových hormonů, ale u jeho kolegy ano.
Zásah u suchdolské katastrofy se stal námětem závěrečného dílu televizního seriálu Sanitka. Ten se náročnými podmínkami zapsal do paměti filmařů, televizní diváky zase dodnes fascinuje reálnost natočených scén. Náročné záběry, pro které filmaři použili i vyřazený dopravní letoun, se tehdy natáčely na pláni za barrandovskými studii.
Samotné místo havárie je i dnes součástí zahrádkářské kolonie, tragickou událost připomíná od října 2015 malá tabule, která byla nainstalována poblíž křižovatky ulic Na Rybářce a Na Pasece.
