Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
First respondeři jsou profesionálové nebo vyškolení laici z řad veřejnosti, kteří ve svém volnu pomáhají a asistují zdravotnické záchranné službě. Jejich pomoc je potřeba převážně v periferních oblastech měst a krajů, kde má sanitka delší dojezdový čas, než bývá obvyklé.
K pacientovi mohou dorazit rychleji než záchranáři a poskytnout základní první pomoc. Nejčastěji jde o resuscitaci nebo zastavení masivního krvácení. Kdo může být součástí tohoto systému, si každý kraj určuje sám. Ve dvou už zmíněných tak pomáhá i veřejnost, v ostatních jsou zapojení profesionálové ze složek Integrovaného záchranného systému (IZS) nebo dobrovolní hasiči.
Tři a půl minuty před sanitkou
V Královéhradeckém kraji momentálně pomáhá profesionálním záchranářům 422 dobrovolníků z řad veřejnosti. Jen v loňském roce zde zasahovali u 154 případů. Na místo dorazili v průměru o tři a půl minuty dřív než zdravotnická posádka.
„Záleží na každé minutě, a právě proto je v periferních oblastech přítomnost first respondera klíčová,“ sdělila mluvčí královéhradecké záchranné služby Lucie Hanušová.
Celkem se v regionu od spuštění systému v roce 2016 zapojilo už přes osm set lidí. Nové účastníky se podle Hanušové snaží získávat především v odlehlejších oblastech, kde bývá dojezd sanitky nejdelší. „Každý měsíc se hlásí noví zájemci. Někteří ale systém opouštějí nebo nesplní podmínky, takže celkový počet zůstává víceméně stabilní,“ doplnila.
„Je dobré vědět, že víte, co dělat“
Martina Bauer z Královéhradeckého kraje se do systému first responderů zapojila před třemi lety. Od té doby absolvovala několik výcviků, včetně kurzu zdravotníka zotavovacích akcí, rekvalifikace na člena první pomoci a také školení k použití defibrilátoru. K několika případům už vyjela. Zásahy podle ní často vyžadují rychlou reakci a klid.
„Když dorazíte na místo mezi prvními nebo když už při příjezdu vidíte, že to záchranka stihla dřív, vždy je to adrenalin a něco to (ve vás) zanechá. Jde přece o lidský život. (...) Myslím, že role first respondera má v dnešní době rozhodně smysl. V odlehlejších oblastech se počítá každá minuta,“ popsala. Všem doporučila, aby se zapojili. „Je dobré vědět, že víte, co dělat,“ zdůraznila.
Dobrovolníky z řad veřejnosti do systému first responderů zařazuje i Plzeňský kraj. Aktuálně jich tam působí 237 a většina výjezdů se týká náhlé zástavy oběhu.
„Dobrovolníci dostávají výzvu přes mobilní aplikaci, která je propojená s operačním střediskem. Dispečer jim pošle informace o události a podle potřeby s nimi dál komunikuje – třeba i přes videohovor,“ vysvětlila fungování systému vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska plzeňské záchranné služby Ivana Krsová.
„Když jsou poblíž, je to pro pacienta vždy výhra. Každá vteřina rozhoduje, zvlášť u zástavy srdce. Někdy i dvě minuty znamenají rozdíl mezi životem a smrtí,“ popsal plzeňský záchranář Luboš Bouček, který považuje spolupráci s vyškolenými laiky za důležitou.
Zájemci o first respondera v Královéhradeckém i Plzeňském kraji musí splnit několik podmínek. Musí být starší osmnácti let, zdravotně způsobilí, s čistým trestním rejstříkem a mít uzavřenou dobrovolnickou smlouvu se Zdravotnickou záchranou službou (ZZS). Následně musí absolvovat kurz KPR/AED uznaný Evropskou resuscitační radou. V tomto kurzu je pro dobrovolníky v Plzeňském kraji nutná rekvalifikace každý rok, v Královéhradeckém kraji pak každých pět let.
Ne všechny kraje chtějí veřejnost zapojit
V tuzemsku zatím není zapojení veřejnosti do záchranného systému běžné. Jak už bylo zmíněno výše, tak ve většině krajů mohou jako first respondeři zasahovat jen profesionálové.
„Pokud jde laik zachraňovat do cizího bytu, kdo vám zaručí, že všechno udělá správně, a ještě si s sebou nic neodnese? Tyto obavy tam prostě jsou,“ nabídl svůj úhel pohledu mluvčí ústecké záchranky Prokop Voleník.
Podobně uvažuje i pražská záchranná služba, která systém nezavádí a spoléhá na proškolené policisty a strážníky. Ve Středočeském kraji se do pilotního projektu zapojilo dvacet čtyři policistů ve volném čase, přivolávaní jsou k vážným případům, jako je zástava srdce.
