Zdravotník

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Tragická událost ukončila v neděli fotbalové utkání mezi Třeboní a Roudným u Českých Budějovic. Krátce po začátku zápasu na tribuně zkolaboval jeden z fanoušků. I přes rychlou pomoc a snahu záchranářů se ho nepodařilo zachránit. Fotbalové svazy by chtěly zlepšit zdravotnické vybavení i v nejnižších soutěžích, ne všude však mají kluby na potřebné pomůcky finanční prostředky.

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

Další ruský útok na bránící se Ukrajinu a zranění vždy znamenají další nebezpečný výjezd pro v poslední době extrémně vytížený tým ukrajinských paramediků. Pacienty musí často uprostřed válečné zóny stabilizovat a dostat do bezpečí. Evakuaci leckdy komplikuje ruské ostřelování a v noci tma. Řidič sanitky musí zvládat nerovný terén a záchranáři se ve voze plném zdravotnických pomůcek musejí bezchybně orientovat.

Podle statistik řeší záchranná služba jeden telefonát každých patnáct sekund, k výjezdu sanitky pak dochází každou půlminutu. Klasické žluté vozy zřejmě v budoucnu doplní bílé – pro pacienty s méně naléhavými potížemi. Provoz rok a půl testovali pražští záchranáři. Podle dat je výjezd bílé sanitky skoro o šedesát procent levnější. Posádky žlutých sanitek se tak můžou věnovat naléhavějším případům.

Čeští zdravotníci z Nemocnice Na Homolce v sobotu dokončili svoji misi v Senegalu. Tamní lékaře učili složité operace mozku a páteře. Zároveň taky pomohli nemocným, kteří si nemohou dovolit zdravotní pojištění. Program Medevac, který péči nabízí zdarma, je pro ně často jediná šance na přežití. Senegalské kolegy učí Češi také to, jak na operaci co nejlépe připravit sebe i pacienta. Za dva týdny odoperovali přes čtyřicet dospělých a dětí. Bez pomoci českých zdravotníků by zemřeli. „Drobné bolístky neřeší. Jsou rádi, že se jim uleví. Jsou prostě skromnější, což není divu,“ podotýká zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Jan Šroubek s tím, že místní podmínky nejsou jednoduché.

Video nalezené v telefonu jednoho ze zdravotníků, který byl spolu s dalšími humanitárními pracovníky koncem března nalezen v hromadném hrobě v Pásmu Gazy, zachycuje, že sanitky a hasičský vůz, v němž jeli, byly jasně označené a měly zapnutá světla, když je zasáhla izraelská palba, napsal The New York Times (NYT). Dodává, že podle OSN zdravotníky usmrtili Izraelci a že video se zdá odporovat izraelské verzi událostí, podle níž auta jela „podezřele“, bez označení a neosvětlená. Izraelská armáda později přiznala, že vyjádření nebylo pravdivé.

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl prezidentovi Peteru Pellegrinimu jmenování nyní nezařazeného poslance Rudolfa Huliaka ministrem cestovního ruchu a sportu. V prohlášení to uvedla slovenská prezidentská kancelář, podle které Fico připojil také podpisy čtyř zákonodárců kolem Huliaka. Kabinet si tím ve sněmovně zajistil nejtěsnější možnou většinu; poslanecké kluby menších vládních stran Hlas a Slovenská národná strana (SNS) dříve přišly o celkově šest poslanců.

Uplynul rok od podpisu dohody, která ukončila protesty nemocničních lékařů kvůli přesčasům. Nyní ministerstvo a odboráři vedou spor, zda se slíbené změny uskutečnily. Neshody nadále panují například na novém zákonu o odměňování zdravotníků. Odbory zvažují další protesty, mohly by se uskutečnit v březnu.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.

Znásilnění a vražda mladé lékařské praktikantky v Kalkatě vyvolaly v Indii celonárodní protesty. Zločin opět upozornil na sexuální násilí páchané na ženách v zemi, v níž přetrvává vysoká míra sexuálního násilí navzdory právním reformám, které však podle aktivistů změnily jen málo, píše Reuters. Indický nejvyšší soud v reakci na srpnový případ nařídil vytvořit pracovní skupinu složenou z lékařů, jejímž úkolem bude sepsat doporučení ke zvýšení bezpečnosti na zdravotnických pracovištích. Soud také nařídil federálním polovojenským silám, aby zajistily bezpečnost v nemocnici.

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Některé nemocnice přeočkovávají své zaměstnance proti černému kašli. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové vakcínu nabízí přednostně zdravotníkům, kteří pracují s dětmi, své zdravotníky očkuje i pražská Fakultní nemocnice v Motole. Tato zařízení nejvíce ohroženému personálu vakcínu hradí, jinde to ale není pravidlem, jak zjistila ČT z odpovědí patnácti českých nemocnic.

Krajský soud v Praze uznal Nemocnici Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku vinnou z podvodného vykazování péče. Souhlasil s patnáctimilionovým trestem, na kterém se nemocnice dohodla se státním zastupitelstvím. Způsobenou škodu přes 19 milionů korun zařízení již zdravotním pojišťovnám uhradilo. Soud schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zastupitelstvím a nemocnicí, obě strany se vzdaly práva na odvolání.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) má ve svém areálu novou protialkoholní záchytnou stanici s vyšší kapacitou, než jakou disponovala původní stanice. Vznikla v nevyužívaném objektu, který v minulosti sloužil jako ubytovna sester či skladiště. Stávající stanice už byla nevyhovující a neodpovídala legislativním požadavkům, řekl ředitel nemocnice Petr Uhlig. Přestavba objektu stála 29,2 milionu korun. Provoz záchytky s deseti lůžky zahájí MNO ve středu.

Odvolací Krajský soud v Plzni v úterý zkrátil podmíněný trest Pavlu Hlávkovi, který je obžalován za slova o zabíjení pacientů s covidem ve Fakultní nemocnici Plzeň. Pětašedesátiletému muži letos Okresní soud v Plzni vyměřil trest 2,5 roku se stejně dlouhou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy a za pomluvu. Uložil mu také povinnost omluvit se nemocnici a přednostovi první interní kliniky Martinu Matějovičovi. Odvolací soud mu trest zkrátil na dva roky, zkušební lhůtu a povinnost omluvy ponechal.

Nemocnicím v Karlovarském kraji chybí desítky zaměstnanců. Situaci komplikuje i doba letních dovolených. Zdravotníci tak musejí často pracovat přesčas. Vedení kraje už několik let nabízí novým lékařům náborové příspěvky. Nemocnice to vnímají jako výraznou pomoc, navíc je využívá i Zdravotnická záchranná služba. U některých specializací ale nepomůžou ani benefity, lékařů v regionu je totiž málo.

Česká pomoc směřující na Ukrajinu představuje mimo jiné automobily a specializované zdravotnické vybavení. Jedná se například o ohřívače krve, defibrilátory nebo plicní ventilátory. Další sbírky dávají dohromady sami Ukrajinci – zpravodaj David Miřejovský na Ukrajině natáčel se ženou v důchodovém věku i mladým Kirilem a jeho kocourem, kterého mladík využívá jako maskota své kampaně.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Lékařům z ostravské městské nemocnice se podařilo zachránit autistického chlapce, který přestal přijímat potravu. Na jednotce intenzivní péče strávil celkem dva týdny. Teď už znovu potravu přijímá. Podle psychologů se jeho stav zlepšil hlavně díky skvělé spolupráci mezi lékaři a matkou hocha. Případ by se mohl stát i příkladem pro další zdravotnická zařízení.

V děčínské nemocnici začala stavba nového pavilonu. To ale bude po dobu jednoho roku znamenat řadu omezení v chodu zdravotnického zařízení. Mimo provoz budou například operační sály. Chirurgické zákroky se tak přesunou do nemocnic v Rumburku a Litoměřicích, tam budou muset dojíždět pacienti i lékaři. Nemocnice v Děčíně je přitom za normálních okolností spádová zhruba pro sto tisíc obyvatel.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.