Uplynul rok od podpisu dohody, která ukončila protesty nemocničních lékařů kvůli přesčasům. Nyní ministerstvo a odboráři vedou spor, zda se slíbené změny uskutečnily. Neshody nadále panují například na novém zákonu o odměňování zdravotníků. Odbory zvažují další protesty, mohly by se uskutečnit v březnu.
Zdravotníci mohou příští rok znovu protestovat
Události: Rok od dohody s lékaři (zdroj: ČT24)
Odkládání plánovaných operací, úpravy rozpisů služeb i uzavřená oddělení – taková byla situace loni touto dobou v řadě českých nemocnic. Protesty ukončil přesně před rokem podpis dohody na resortu zdravotnictví mezi zástupci lékařů, ředitelem Veřejné zdravotní pojišťovny a ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09). „Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za to, že se této dohody podařilo dosáhnout a situaci tímto způsobem vyřešit,“ hlásal tehdy premiér Petr Fiala (ODS).
Situace však vyřešená, jak se zdá, není. Jedním z důležitých bodů a hlavních důvodů, proč lékaři svůj protest ukončili, byl totiž příslib ministerstva, že od 1. ledna 2025 vznikne samostatný zákon o odměňování zdravotníků. Ten ale po dvanácti měsících stále chybí.
Zákon měl sjednotit odměňování ve všech nemocnicích, v lůžkových zdravotnických zařízeních, která mají smlouvu s veřejnými zdravotními pojišťovnami, a měl garantovat prostřednictvím speciální tarifní tabulky lékařům za základní pracovní dobu příjem ve výši 1,5 až 3násobku průměrné mzdy, a to v závislosti na dosažené kvalifikaci a délce praxe.
Už v květnu tohoto roku však Česká lékařská komora (ČLK) informovala, že ministerstvo zdravotnictví žádné konkrétní návrhy nepředložilo. Podle resortu byl ale hlavní požadavek, a to zařazení lékařů, zubních lékařů a farmaceutů do vyšší platové třídy a razantní zvýšení jejich platových podmínek, splněn v dohodnutém rozsahu. Ministerstvo zároveň dodalo, že v květnu již probíhala jednání o legislativních změnách zákoníku práce a přípravě zákona o odměňování zdravotníků.
V září poté zástupci Spolku Mladých lékařů (SML) a ČLK předložili resortu podle jejich slov „velmi vstřícný návrh, který dokonce opouštěl požadavek na trojnásobek průměrné mzdy pro kvalifikované lékaře“. Prezident ČLK Milan Kubek poznamenal, že „přestože tento návrh byl zejména pro zkušené lékaře a lékařky dokonce za hranicí přijatelného kompromisu, ministerstvo i tento návrh odmítlo“.
„My jsme zákon předložili v řadě variant, opravdu jsme intenzivně jednali. Všechny ostatní podmínky jsme splnili,“ tvrdí Válek.
Válek považuje dohodu za splněnou
Zdravotníci se na konci října chtěli připojit k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková ale na říjnové konferenci sdělila, že protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků se budou konat příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce nebo jinou formu, doplnila.
Žitníková tehdy uvedla, že dohoda z loňského prosince stále nebyla naplněna. Kromě toho, že neexistuje dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se podle ní také benefity, jako jsou třeba lázeňské a rehabilitační pobyty pro zdravotníky, nebo dřívější odchody do penze. Žitníková také informovala, že návrhy ministerstva zdravotnictví nebylo možné přijmout, jelikož neřešily platy a mzdy sester, některým by se odměna dokonce snížila.
Válek však dohodu považuje za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal tehdy na síti X.
Dle bývalého předsedy Sekce mladých lékařů ČLK a nynějšího viceprezidenta ČLK Jana Přády se v nemocnicích za poslední rok leccos zlepšilo, obzvlášť v otázce dodržování přesčasů. „Zhruba ve třiceti procentech českých nemocnic to, alespoň podle našich průzkumů, dodržovat lze. Dalších třicet procent se alespoň významně začíná blížit té legální hranici,“ poznamenal. Za úspěch považuje i uzákonění příplatků za 24hodinové služby nebo pracovní volno před atestační a kmenovou zkouškou.