Znásilnění a vražda mladé lékařské praktikantky v Kalkatě vyvolaly v Indii celonárodní protesty. Zločin opět upozornil na sexuální násilí páchané na ženách v zemi, v níž přetrvává vysoká míra sexuálního násilí navzdory právním reformám, které však podle aktivistů změnily jen málo, píše Reuters. Indický nejvyšší soud v reakci na srpnový případ nařídil vytvořit pracovní skupinu složenou z lékařů, jejímž úkolem bude sepsat doporučení ke zvýšení bezpečnosti na zdravotnických pracovištích. Soud také nařídil federálním polovojenským silám, aby zajistily bezpečnost v nemocnici.
Indie je v momentu katarze. Na další znásilnění nemůžeme čekat, zdůraznil soud
Indický nejvyšší soud informoval, že skupina lékařů byla zřízena za účelem vypracování pokynů pro bezpečnost a ochranu zdravotnických pracovníků napříč zemí, píše web stanice al-Džazíra. „Ochrana bezpečnosti lékařů a lékařek je věcí národního zájmu a principu rovnosti. Národ nemůže čekat na další znásilnění, aby mohl podniknout nějaké kroky,“ cituje server předsedu soudu Dhananjayu Yeshwanta Chandrachuda. „Pokud ženy nemohou jít na pracoviště a být v bezpečí, pak jim upíráme základní podmínky rovnosti,“ dodal Chandrachud, který předsedal tříčlennému soudnímu senátu.
Soud rovněž vyzval federální policii, aby ve čtvrtek předložila zprávu o postupu vyšetřování vraždy. Pracovní skupině pak podle al-Džazíry uložil, aby do tří týdnů předložila průběžnou zprávu a do dvou měsíců zprávu závěrečnou.
Zakrvácené tělo 31leté lékařky objevila policie 9. srpna ve státní nemocnici ve východoindické Kalkatě. Podle AP News pitva potvrdila sexuální napadení. V souvislosti se znásilněním a vraždou byl zadržen a obviněn policejní dobrovolník pracující v nemocnici, rodina oběti však tvrdí, že šlo o skupinové znásilnění a že se na něm podílelo více lidí.
Případ vyšetřují federální vyšetřovatelé poté, co byli úředníci státní správy obviněni ze špatného vedení vyšetřování, píše AP News. Chandrachud podle BBC kritizoval vládu Západního Bengálska a policejní složky také během soudního slyšení a tázal se, proč došlo k prodlevě při registraci původní stížnosti, známé jako první informační zpráva (FIR). Vyjmenoval zároveň řadu problémů, které trápí indická zdravotnická zařízení, včetně nedostatku funkčních bezpečnostních kamer (CCTV), bezpečnostního personálu a odpovídající kontroly zbraní u vchodů.
Jen naléhavé případy
Lékaři po útoku zahájili stávku, požadují zlepšení bezpečnosti na pracovištích a rychlé vyšetření znásilnění a vraždy své kolegyně. Podle AP News tvrdí, že útok poukazuje na zranitelnost zdravotníků, kteří v nemocnicích a zdravotnických areálech po celé Indii pracují bez řádného bezpečnostního zázemí. Požadují také přísnější zákony na jejich ochranu před násilím, včetně toho, aby každý útok na zdravotníka ve službě byl trestným činem bez možnosti propuštění na kauci. Mnozí z nich také přerušili veškerou péči – s výjimkou té akutní.
Čtyřiadvacetihodinová stávka se dotkla tisíců pacientů po celé Indii, píše AP News.
Protesty po znásilnění a vraždě medičky v nemocnici v Kalkatě, Nové Dillí
Indická lékařská asociace – největší seskupení lékařů v zemi čítající čtyři sta tisíc členů – požádala veřejnost o podporu v „boji za spravedlnost“ a označila vraždu za „zločin barbarského rozsahu způsobený nedostatkem bezpečných míst pro ženy“. Premiéra Naréndru Módího asociace vyzvala, aby zavedl přísnější ochranu, vzhledem k tomu, že šedesát procent indických lékařů tvoří ženy, píše al-Džazíra.
Nejvyšší soud nyní stávkující zdravotníky žádá, aby se co nejdříve vrátili do práce. Ujistil, že úřady jejich obavy řeší.
„Chvíle pro národní katarzi“
Lékaři a zdravotničtí pracovníci také pořádali protesty a vigilie, k demonstrujícím lékařům se připojili i rozzuření občané, tisíce žen a mužů pochodovaly v Kalkatě, ale i dalších městech po celé zemi, a požadovaly spravedlnost a lepší bezpečnostní opatření v nemocnicích, informuje al-Džazíra. Někteří protestující podle AP News také požadovali, aby byl pachatelům trestného činu uložen trest smrti.
Představitelé indické vládní strany Bharatiya Janata Party (BJP), která je v Západním Bengálsku v opozici, obvinili vládu v čele s hlavní ministryní Mamatou Banerdžíovou z potlačování pokojných protestů, píše BBC. Nejvyšší soud v úterý vyzval tamní vládu, aby proti protestujícím nepodnikala žádné donucovací kroky. „Nedovolte, aby byla proti pokojným protestujícím rozpoutána státní moc. Toto je chvíle pro národní katarzi,“ citoval výrok soudu server India Today.
Protestující také upozorňovali na rostoucí počet případů násilí na ženách navzdory zpřísnění zákonů po hromadném znásilnění a vraždě 23leté studentky v autobuse v Dillí v roce 2012. Zločin tehdy v celé Indii vyvolal masové protesty a rozběhla se intenzivní diskuse o zacházení se ženami v zemi.
Protesty po znásilnění a vraždě medičky v nemocnici v Kalkatě, Nové Dillí
„Barbarský zločin, který otřásl svědomím společnosti“
Skupina útočníků 16. prosince 2012 vlákala do autobusu třiadvacetiletou studentku a jejího přítele, kteří se vraceli z kina. Ženu skoro hodinu v jedoucím vozidle brutálně znásilňovali, muže krutě zbili a pak oba nahé vyhodili na silnici. Vnitřním zraněním, která jí útočníci způsobili mimo jiné železnou tyčí, studentka po dvou týdnech podlehla v nemocnici v Singapuru.
Nejmladšího z útočníků, jemuž bylo v době činu sedmnáct let, soud pro nezletilé odsoudil k tříletému trestu odnětí svobody. Šlo o maximální možný trest, který v té době vzhledem k věku obžalovaného připouštěl zákon. V roce 2015 byl propuštěn na svobodu. Řidič autobusu a údajný vůdce gangu, čtyřiatřicetiletý Rám Singh, byl v březnu 2013 nalezen mrtvý ve své cele. Podle médií patrně spáchal sebevraždu.
Zbylou čtveřici pachatelů soudy potrestaly tím nejpřísnějším způsobem – dostali trest smrti. „Jedná se o barbarský zločin, který otřásl svědomím společnosti,“ prohlásil tehdy jeden ze tří členů indického nejvyššího soudu, když v roce 2017 odmítl odvolání. Úřady v minulosti několikrát vykonání nejvyššího trestu odložily. Čtveřice mužů byla nakonec popravena v březnu roku 2020 oběšením ve věznici Tihar v metropoli Dillí. K vykonání nejvyššího trestu úřady přistoupily poté, co indický prezident Rám Náth Kóvinda odmítl mužům udělit milost.
Třicet tisíc případů ročně i přes přísnější opatření
Po útoku se zpřísnily zákony – indický parlament přijal v roce 2013 přísnou legislativu, která stanovuje minimální trest ve výši deseti let s možností prodloužení na doživotí, nebo trestu smrti, pokud je oběť mladší dvanácti let, píše Reuters. V zemi také začaly fungovat zrychlené soudy pro případy znásilnění. Zákon rovněž kriminalizoval stalking a voyeurství a snížil věk, od kterého může být osoba souzena jako dospělá, a to z osmnácti na šestnáct let. Mezi další právní reformy patřilo rozšíření definice znásilnění tak, aby zahrnovala i nepenetrační činy.
Navzdory přísnější legislativě je však sexuální násilí v Indii stále rozšířené. Podle údajů tamního Národního úřadu pro záznamy o trestné činnosti (NCRB) evidovala policie v roce 2012, tedy v době útoku, v celé Indii až 25 tisíc případů znásilnění ročně. Od té doby se roční počet většinou drží nad třiceti tisíci, s výjimkou pandemického roku 2020, kdy došlo k prudkému poklesu, informuje Reuters.
Protesty po znásilnění a vraždě medičky v nemocnici v Kalkatě, Nové Dillí
Vrcholu počet případů dosáhl v roce 2016, kdy jich bylo téměř 39 tisíc. Podle vládní zprávy v roce 2018 v celé zemi nahlásila znásilnění v průměru každých patnáct minut jedna žena, upozorňuje Reuters.
V roce 2022, což je poslední rok, za který jsou k dispozici data, zaznamenala policie 31 516 oznámení o znásilnění, což je o dvacet procent více než v roce 2021, uvádí AP News a al-Džazíra s odkazem na indický Národní úřad pro záznamy o trestné činnosti.
„Věří, že jim to projde“
Trestní právnička Rebecca M. Johnová, která zastupovala mnoho obětí znásilnění, pro Reuters uvedla, že někteří násilníci stále věří, že jim zločin projde. „Jedním z faktorů může být absence strachu ze zákona. Neexistuje důsledné uplatňování práva, to je jeden aspekt. Existuje velmi špatná policejní kontrola, to je další aspekt,“ řekla.
Podle údajů Národního úřadu pro záznamy o trestné činnosti se míra odsouzení za znásilnění v letech 2018 až 2022 pohybovala mezi 27 až 28 procenty. Po většinu tohoto období to byla druhá nejnižší míra zaznamenaná u pěti závažných trestných činů, mezi něž patří také vražda, únos, výtržnictví a způsobení těžké újmy na zdraví, podotýká Reuters.
Johnová se domnívá, že se někteří soudci od zavedení přísnějších trestů možná zdráhají odsuzovat. „Pokud má soudce pocit, že existují nějaké pochybnosti a on někoho posílá na doživotí bez možnosti prominutí trestu, nebo možná dokonce na smrt, na základě důkazů, které neobstojí při soudním přezkumu, alespoň ne zcela, pak je nucen zprostit viny,“ vysvětlila. „Zatímco kdyby měl v této věci určitou volnost, mohl by trest snížit, zajistit, aby byl (pachatel) odsouzen,“ dodala.
AP News upozorňuje, že mnoho případů trestných činů páchaných na ženách zůstává v Indii nenahlášeno kvůli stigmatizaci sexuálního násilí a také kvůli nedůvěře v policii. Podle aktivistů za práva žen je tento problém obzvláště palčivý ve venkovských oblastech, kde komunita někdy oběti sexuálního útoku zostuzuje a rodiny se obávají o své společenské postavení.
