Celodenní strava o třicet korun dráž a za ubytování o dvacet korun více – takové navýšení si za každý den budou moci od ledna účtovat domovy pro seniory. Vzrostou i částky za pobyt v odlehčovacích službách, týdenních stacionářích nebo domovech pro lidi se zdravotním postižením. Důvodem je růst nákladů na provoz, energie či například nákup potravin.
O tom, o kolik služby zdraží, rozhodují přímo jednotlivá zařízení. „Kdybychom šli na maximum, tak jsme někde na dvaceti tisících. Myslím, že přes polovinu našich lidí by na to už nedosáhlo,“ sdělil ředitel Domova pro seniory Nová slunečnice Martin Benda s tím, že předpokládá zdražení řádově o tisíc či patnáct set korun měsíčně.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že se zdražením musí „jít ruku v ruce i navýšení všech příjmů u seniorů“. „Uvidíme, jakým způsobem porostou ceny v jednotlivých domovech seniorů a budeme se to snažit nějakým způsobem dát dohromady,“ sdělil ministr.
„Klient včetně stravy platí kolem čtrnácti tisíc. Chystáme se na to, že bychom možná od prvního dubna nebo května nějakou cenu zvedli,“ informovala ředitelka sociálních služeb Prahy 9 z Domova seniorů Novovysočanská Michaela Žáčková. Domov však zároveň spoléhá i na dotace a pomoc dárců či neziskových organizací.
Do důchodu zamíří nejsilnější ročníky
Česko v následujících deseti letech čeká změna, jakou ještě nezažilo. Do důchodu totiž zamíří nejsilnější populační ročníky.
Podle zdravotnických dat poroste tlak na zdravotnický systém. Dlouhodobou péči už nyní potřebuje přes půl milionu lidí. Za patnáct let to ale bude už tři čtvrtě milionu, tedy o polovinu více.
Péče o seniory
Stejně rychle porostou i nároky na pobytové služby – aktuálně je využívá přes 93 tisíc seniorů. Za deset let bude zapotřebí ještě dalších více než 35 tisíc lůžek. Samotná místa jsou ale reálně k ničemu. Klíčoví jsou lidé – tedy personál a zdravotníci, kteří se o klienty starají. I těch bude potřeba výrazně více a to už za relativně krátkou dobu.
Při současném vývoji tak větší část péče o seniory budou muset dle oborníků převzít rodiny. Už nyní přitom musí domovy seniorů potenciální klienty odmítat. Jen loni se žádostí o umístění neuspělo přes sedmdesát tisíc zájemců. Důvodem je i to, že lidé se v průměru dožívají vyššího věku a v domovech tak tráví více let než dřív.
Důležitou součástí pobytu v domově jsou rehabilitace. Problém s pohybem má většina klientů, což platí napříč republikou. Polovina lidí v domovech potřebuje pomůcky a více než čtvrtina je trvale upoutaná na lůžko. Nějaké problémy s hybností tak má přes osmdesát procent ubytovaných. I proto se o ně musí starat pečovatelé.
Nejvíce lůžek má Středočeský kraj
Největší počet míst pro seniory, přes pět tisíc lůžek, má Středočeský kraj. Zároveň také v absolutních číslech nejvíce žádostí odmítá – loni to bylo téměř devět a půl tisíce přihlášek.
Způsobené je to i tím, že do Středočeského kraje se hlásí i senioři z Prahy. Za poslední roky se navíc počet lůžek přímo v hlavním městě zvedl jen mírně.
Odborníci navíc upozorňují, že do budoucna bude potřeba i více specializovaných center – například pro lidi s kognitivními poruchami – mezi ty patří demence nebo Alzheimerova choroba.
