Míst v domovech pro seniory je v tuzemsku stále nedostatek. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb se kapacity navyšují nebo se budují nové, ale do poloviny příštího roku jich vznikne nanejvýš patnáct set, což situaci nevyřeší. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nebude možné nikdy vybudovat takové množství kapacit, aby každý člověk měl nárok na nějaké lůžko v pobytovém zařízení.
Míst v domovech seniorů nebude nikdy tolik, aby měl každý nárok na lůžko, říká Jurečka
Události: Nedostatek míst v domovech pro seniory (zdroj: ČT24)
Míst je v Česku nedostatek dlouhodobě. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb jich chybí až dvanáct tisíc. „Kapacity, které vzniknou – mezi tisíci a patnácti sty lůžky – nám tu situaci úplně nevyřeší,“ říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
„Určitě to bude běh na dlouhou trať. Tyto kapacity musíme dobudovávat s ohledem na to, jak se vyvíjí demografická struktura. Ale nebudeme nikdy schopni vybudovat takové množství kapacit, aby každý člověk měl nárok na nějaké lůžko v pobytovém zařízení,“ zdůrazňuje vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Rozšíření terénních služeb
I proto se ministerstvo zaměřuje na terénní služby tak, aby lidé mohli častěji dožívat doma. „Našich klientů přibývá. I z toho důvodu, že pobytové služby už nestačí, tak lidé hledají nějakou alternativu, aby mohli být v klidu doma,“ vysvětluje hlavní projektový manažer tísňové péče Anděl Strážný Rostislav Jakoubek.
O získání místa v pobytovém zařízení už několik let usiluje osmdesátiletá Iva Demlová. Stále ale zůstává v malém bytě v Jablonci nad Nisou i se svým synem. Ten před deseti lety havaroval v autě a vážně si poranil hlavu. Je upoutaný na lůžko, nezvládne hygienu, ani plynulou komunikaci.
Péči seniorka, která sama špatně chodí, už zvládá jen těžko. I proto hledá rovnou dvě místa v domovech s pečovatelskou službou. „Petr je na mě těžce závislý. Jsme vlastně deset a půl roku denně spolu. Úplně nejlepší by bylo, kdybychom mohli zůstat spolu,“ říká.
Pečovatelky jí se synem pomáhají. „Koupou ho na posteli, protože tady to jinak nejde. Do koupelny bychom ho nedostali,“ popisuje. Místo v pobytovém zařízení teď hledá prioritně pro syna. V říjnu ji čeká operace očí a má obavy, aby o něj bylo postaráno. Jako krajní možnost vidí Jedličkův ústav.
