Personál

Ve Spojených státech bylo v sobotu zrušeno více než 1400 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píší média. Federální úřad pro letectví (FAA) začal omezovat provoz na 40 hlavních amerických letištích v pátek, kdy bylo zrušeno 1024 letů. Cestující se podle stanice ABC News přesto kvůli nedostatku personálu v řadách letových dispečerů potýkají s velkými zpožděními.

Plukovník Jaroslav Daverný v pořadu Zóna ČT24 popsal, jak česká protivzdušná obrana přechází na modernější systémy – často i o několik generací oproti dřívějšímu vybavení. S tím jsou ale spojeny i požadavky na obsluhu. „Pro nás to znamená větší úsilí a lepší výběr personálu,“ uvedl v rozhovoru. Izraelský raketový systém SPYDER, který získá 25. protiletadlový pluk ve Strakonicích, například vyžaduje, aby jeho obsluha byla kvalifikovaná, uměla se pohybovat v IT prostředí a pracovat s pokročilými technologiemi.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Pracovat v nemocnicích coby praktická zdravotní sestra bude moci většina žáků a žaček oboru už po dvou letech studia namísto tří. Zkrátí se i doba pro studující na lékaře – ze čtyř let na tři. Resort zdravotnictví si od právní úpravy slibuje vyřešení dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek sester teď pociťují například fakultní nemocnice napříč Českem. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče může do pěti let odejít do důchodu až dvanáct tisíc sester, tedy zhruba každá sedmá.

První obchodní řetězec v Česku zavádí takzvané Modré hodiny, během nichž přizpůsobuje provoz lidem s autismem, a to každé úterý. V tomto speciálním režimu je vypnuté rádio a tišší jsou například i pokladny. V lepší orientaci poté zákazníkům pomáhají piktogramy a mapy. Projekt byl testován tři roky – v Karviné, Ostravě a Olomouci – a nyní je zaveden i v Praze. Pod dohledem psychologa a organizace, která s nápadem přišla, je na Modré hodiny pravidelně školen i personál.

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.

Pražské Letiště Václava Havla má problémy s odbavováním zavazadel. Důvodem je podle mluvčí letiště Kláry Divíškové hustý prázdninový letový provoz. Prioritu podle ní dostal náklad zavazadel pro odlety, do cílových destinací letiště kufry posílá nejbližšími spoji. Tím se zpožďuje jejich výdej cestujícím, kteří přiletí do Prahy. Lidé mohou vyplnit reklamační formulář, díky kterému dostanou zavazadlo domů. Letiště také zřídilo dočasnou telefonní linku pro cestující, kterým nedorazilo.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Armáda už hledá personál pro letadla F-35. K letounům, které pořizuje, a do jejich zázemí, bude potřebovat stovky lidí. Do výzbroje stroje zařadí sice až v první polovině další dekády, jenže zároveň potrvá, než se připraví piloti, technici a další odborníci. Souvisí to s náborem celkově. Armáda musí přidat, aby splnila cíl mít třicet tisíc vojáků a vojákyň.

Trojice dozorců z Věznice Rýnovice a jeden bývalý příslušník vězeňské služby si vyslechli podmíněné tresty za fyzické napadení vězně v únoru 2020. ČT to sdělil mluvčí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Jaroslav Kneř. Dozorci kromě toho nesmí několik let pracovat ve vězeňské službě. Verdikt je zatím nepravomocný. V zařízení aktuálně chybí celkem 21 strážných a dozorců.

Některé nemocnice přeočkovávají své zaměstnance proti černému kašli. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové vakcínu nabízí přednostně zdravotníkům, kteří pracují s dětmi, své zdravotníky očkuje i pražská Fakultní nemocnice v Motole. Tato zařízení nejvíce ohroženému personálu vakcínu hradí, jinde to ale není pravidlem, jak zjistila ČT z odpovědí patnácti českých nemocnic.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

V pražské Fakultní nemocnici Bulovka v pondělí kvůli záměně pacientek potratila zdravá těhotná žena, která přišla na běžnou kontrolu. Podle informací CNN Prima News byly obě ženy cizinky, které trvale žijí v Česku. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že událost považuje za neomluvitelné selhání lidského faktoru. Nemocnice se rodině omluvila a je připravena poskytnout pacientce odškodnění, viníci už byli postaveni mimo službu. Případem se začala zabývat i pražská policie.

Během prvního roku ve funkci přišel tým prezidenta Petra Pavla hned o několik členů na klíčových pozicích. Jako šéfka odboru komunikace i mluvčí Hradu nejprve skončila Markéta Řeháková, funkci poté dala k dispozici i Pavlova pravá ruka z volební kampaně, vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Média spekulovala, že v týmu panoval spor mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce. Vohralíková údajně měla konflikt s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Ten neprodloužil smlouvu kvůli odmítnuté žádosti o bezpečnostní prověrku. Pavel spekulace o vnitřních sporech popřel a obměnu personálu označil za standardní postup v institucích.

Novému domovu pro seniory v Jihlavě scházejí pečovatelky. Nemůže kvůli tomu přijmout nové klienty a obsadit tak všechna místa – nastěhovat by se však mohlo ještě přes čtyřicet seniorů. Zájem ze strany klientů je přitom velký, žadatelů je okolo dvou stovek.

V pobytových zařízeních chybí podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb kolem tisícovky pracovníků – pečovatelů i zdravotních sester. Největší nouzi o personál mají domovy pro seniory. Kraje do nich přitom investují a staví nové budovy.

V nemocnici v Českých Budějovicích zaútočil muž mačetou na personál psychiatrického oddělení, čtyři lidi zranil. Podle prvních informací nemocnice jsou mimo ohrožení života. Nikdo z pacientů zraněn nebyl. Policejní mluvčí Jiří Matzner na místě řekl, že útočníka zpacifikovali členové personálu společně s příslušníky bezpečnostní agentury, následně ho policie zadržela.

Stát zavřel domov pro seniory ve Vacově na jihu Čech, hlavním důvodem byl podle úřadů nedostatek personálu. Bezmála pětadvacet klientů tak ze dne na den zůstalo bez péče. Náhradní ubytování jim proto zajistil Jihočeský kraj, který chce případ ještě došetřit.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku. Od 1. července uzavře také tři stovky poboček. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i pověřený šéf pošty Miroslav Štěpán ale slibují, že se to dotkne měst, ve kterých existuje více poboček. Loni státní podnik vykázal ztrátu půl druhé miliardy korun a do budoucna mu hrozí insolvence. V současnosti provozuje 3200 poboček a zaměstnává zhruba pětadvacet tisíc lidí.

Ceny jídel v restauracích rostou. Klesá kvůli tomu třeba zájem o obědy ve městech, kde si lidé raději připravují jídlo sami. Průměrná cena byla v červnu 161 korun; kvůli inflaci se dá podle odborníků navíc očekávat, že půjde dál nahoru. A stoupají i v turistických destinacích, návštěvníků ale navzdory tomu neubývá. Oslovení zákazníci většinou počítají s tím, že za oběd nebo za večeři zaplatí víc.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.