Mocenské sváry, či standardní postup? Pavlův tým se během roku měnil, rošády na Hradě budí emoce

Během prvního roku ve funkci přišel tým prezidenta Petra Pavla hned o několik členů na klíčových pozicích. Jako šéfka odboru komunikace i mluvčí Hradu nejprve skončila Markéta Řeháková, funkci poté dala k dispozici i Pavlova pravá ruka z volební kampaně, vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Média spekulovala, že v týmu panoval spor mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce. Vohralíková údajně měla konflikt s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Ten neprodloužil smlouvu kvůli odmítnuté žádosti o bezpečnostní prověrku. Pavel spekulace o vnitřních sporech popřel a obměnu personálu označil za standardní postup v institucích.

Vohralíková ve funkci skončila letos k 15. únoru, rozhodnutí na konci ledna zdůvodnila osobními důvody. Weby Seznam Zprávy a Deník N však minulý rok na základě svých zdrojů informovaly o rozporech mezi Vohralíkovou a některými pracovníky Hradu, za kterými byly odlišné představy o působení. Server Seznam Zprávy v lednu napsal, že Vohralíková na Hradě skončila po konfliktu s poradcem prezidenta, bývalým diplomatem Petrem Kolářem, kterého nepožádala o bezpečnostní prověrku.

To však Vohralíková v pořadu Interview ČT24 odmítla potvrdit. „Jestliže stavíte tým kompetentních ředitelů, máte dvě možnosti: Buďto jim budete říkat, co mají dělat, nebo je necháte dělat jejich práci. Já jsme pro tu druhou variantu. A ve chvíli, kdy bezpečnostní ředitelka přijde a vyhodnotí, že zažádat o prověrku pro Petra Koláře, který má dohodu o provedení práce, je v rozporu se zákonem, tak já to nebudu kroutit,“ řekla ČT letos v únoru. Kolář podle ní neměl v popisu práce seznamovat se s utajenými dokumenty, proto o prověrku požádat ani nešlo.

Některá média také spekulovala, že Kolář Vohralíkovou obvinil z toho, že blokuje přístup k hlavě státu. I to končící kancléřka odmítla. Prezident by to podle ní nikdy nepřipustil. Dodala, že podle ní není profesionální řešit personální spory skrz média.

Verze, že se dostala do sporu s bývalou mluvčí Markétou Řehákovou a poradkyní a vedoucí kampaně Lindou Jozwiak Kopeckou a že mezi sebou měli úředníci a původní Pavlovi spolupracovníci mocenské spory, je podle ní zavádějící. „Nejvíc mě napadalo, jestli by ta interpretace byla stejná, kdyby to byl muž a dva muži,“ dodala.

Nahrávám video
Jana Vohralíková byla hostkou v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Spekulace médií odmítl i prezident. Odchod Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy, řekl Pavel Českému rozhlasu Radiožurnál. Personální obměnu označil prezident za něco, co se standardně děje ve všech institucích, organizacích a firmách.

Pavel zdůraznil, že Vohralíková odvedla skvělou práci v těžké době začátku jeho prezidentského mandátu a budování kanceláře. „Dokázala přivést do vedoucích pozic profesionály, nastavit organizaci a fungování celého týmu,“ prohlásil.

Od poloviny února vede Pavlovu kancelář zkušený manažer Milan Vašina, který dříve působil ve společnosti T-Mobile a vedl také středoevropskou pobočku americké vzdělávací organizace Aspen Institute. Při přebírání žezla Vašina prohlásil, že nepociťuje uvnitř prezidentské kanceláře znesvářenost, vnímá tým jako dobře nastavený a profesionální. Důležitá je podle něj komunikace a spolupráce v týmu. Do budoucna nicméně nevyloučil změny v Pavlově poradním týmu.

Místo Řehákové hned dva mluvčí

Personální změny se dotkly i odboru komunikace, který vedla po inauguraci novinářka a bezpečnostní analytička Markéta Řeháková, jež Pavla provázela celou jeho předvolební kampaní. Řeháková nejprve působila i jako mluvčí Hradu.

Na začátku loňského září ale Vohralíková náhle oznámila, že Řeháková končí ve funkci ředitelky hradního tiskového odboru a zůstává „jen“ prezidentovou mluvčí. „Nebyla nijak odsunuta z pozice tiskové mluvčí. Zastávala funkce šéfky tiskového odboru i tiskové mluvčí a ukázalo se, že to opravdu nejde moc dobře zvládat dohromady, tak jsme se rozhodli udělat to jinak,“ zdůvodnil krok tehdy Pavel.

Loni v říjnu ovšem Řeháková skončila i ve funkci mluvčí, údajně dohodou. „Důvodem mého odchodu z pozice tiskové mluvčí je snaha předejít spekulacím o uspořádání vztahů uvnitř prezidentské kanceláře, které se v uplynulých týdnech objevovaly ve veřejném prostoru. Jejich šíření by mohlo narušovat fungování prezidentského týmu a oslabovat celkový pozitivní dojem na veřejnosti, což by bylo v rozporu s mou dlouhodobou misí,“ řekla ke svému odchodu Řeháková.

Od loňského listopadu přišel na Hrad jako nový ředitel komunikace a dočasný mluvčí Vít Kolář, který předtím pracoval v České televizi. V minulosti působil i jako mluvčí ministerstva zahraničí, ředitel jeho odboru komunikace, v letech 2006 až 2010 jako generální konzul v Austrálii a na Novém Zélandu.

Za novou dvojici mluvčí si hlava státu vybrala od nového roku Evu Hromádkovou a Vojtěcha Šeligu. Hromádková pracuje v odboru komunikace prezidentské kanceláře téměř rok a během kampaně působila jako Pavlova mluvčí. Šeliga od roku 2020 pracoval v redakci CNN Prima News, dříve působil i v redakcích serveru Echo 24 a Týdeníku Echo.

Kolář po oznámení jmen nových mluvčí Hradu letos v únoru podotkl, že si jako jednu z priorit při podzimním nástupu do funkce stanovil stabilizaci odboru a jeho doplnění o mluvčí. „Prezident Pavel je velmi aktivní a řeší rozsáhlou domácí i zahraniční agendu, je tedy zřejmé, že jeden mluvčí nemá šanci veškeré aktivity a akce pokrýt. Sám mluvčí zároveň nemá být předmětem mediální pozornosti, ale jejím prostředníkem, dva mluvčí proto mohou tuto pozornost rozdělit a více směrovat k prezidentovi,“ konstatoval končící Vít Kolář.

Ve funkcích zůstávají po roce úřadování nového prezidenta ředitel odboru vnitřní politiky, hojně citovaný politolog Tomáš Lebeda, a ředitel zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, který dříve působil jako zástupce stálého představitele České republiky při EU.

Pozici si udrželi rovněž ředitel protokolu, zkušený diplomat Tomáš Pernický, ředitelka bezpečnostního odboru, právnička Mlada Princová, a ve funkci setrval rovněž náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala, jenž byl v minulosti zástupcem náčelníka Generálního štábu.

Odchod šéfa poradního týmu

Prezident nicméně v posledních měsících provedl personální změny i ve svém poradním týmu. Od ledna nově nemají s Hradem smlouvu šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Podnikatel Richter, jeden ze zakladatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), se podílel na přípravě Pavlovy kandidatury od konce roku 2019, ve volebním týmu měl na starosti finance a fundraising.

Bývalý velvyslanec v Rusku i USA Kolář s Pavlem spolupracoval už před jeho zvolením do čela státu, radil mu hlavně v zahraničněpolitických otázkách. Od letošního ledna už s Hradem nemá smlouvu, zůstal ale v expertním zahraničněpolitickém panelu.

Do rozporu s prezidentskou kanceláří se Kolář dostal poté, co loni chtěl usilovat o bezpečnostní prověrku s tím že se nechce stát „dalším Nejedlým“, což byl poradce bývalého prezidenta Miloše Zemana. Prezidentská kancelář ale rozhodla, že Kolář prověrku ke své činnosti na Hradě nepotřebuje.

Kolář na to reagoval prohlášením, že smlouvu s Hradem neprodlouží. Prověrku chtěl od Národního bezpečnostního úřadu získat i kvůli kritice, které čelil kvůli tomu, že radí prezidentovi a současně pracuje pro skupinu Colt CZ Group miliardáře Reného Holečka. Továrnu v USA navštívil loni společně s Pavlem, poradce ale tvrdil, že o zařazení tohoto bodu do itineráře nijak neusiloval, napsal iROZHLAS.

Dle Seznam Zpráv pak Vohralíková od začátku roku odebrala Kolářovi vstupní kartu na Hrad a škrtla ho z pravidelných pondělních porad.

Kolářův exkluzivní přístup k prezidentovi

Radiožurnál a server iROZHLAS.cz, které podrobně zmapovaly Kolářovo působení na Hradě, upozornily, že Pavlův „přítel po boku“ měl sice neformální, ale poměrně velký vliv. O pondělcích například absolvoval osobní schůzky s hlavou státu, které trvaly až půl hodiny. „Když chtěl, tak za prezidentem přišel. Nebylo představitelné, že by mu někdo řekl, že nemůže,“ popsal jeden ze zdrojů Českého rozhlasu.

Tentýž den se účastnil pravidelných týdenních porad Pavlova nejužšího týmu. „Kolář tam byl z pozice poradce prezidenta. Bylo to spíš takové neformálnější prostředí pro probírání aktuálních témat. Účastnilo se ho asi deset lidí, každý tam měl svou část agendy. Kolář měl díky tomu vhled do toho, co se na Hradě děje,“ citoval iROZHLAS.cz jeden ze zdrojů.

Mezi poradci prezidenta i po roce zůstávají ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk, expertka na sociální podporu Lucie Poláková, odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch či bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Z prezidentského kabinetu je Sekretariát

Už začátkem loňského září se Pavel rozhodl zrušit Kabinet prezidenta republiky, v jehož čele skončila ředitelka Linda Jozwiak Kopecká, dlouhodobá Pavlova spolupracovnice. Kopecká během kampaně řídila Pavlův program a dobrovolníky po celém Česku.

O den později byl zřízen Sekretariát prezidenta, jehož vedoucí se stala Lucie Obdržálková. Ta stejně jako Kopecká spolupracovala s prezidentem už během jeho kampaně.

Nový prezident se tak v uplynulém prvním roce své vlády rozloučil hned s několika svými blízkými spolupracovníky, a to i těmi na klíčových vedoucích pozicích, většina hradních funkcí nicméně zůstala beze změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 23 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026
Načítání...