Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.
„Rekrutačním cílem je přijmout letos 2100 nových vojáků z povolání. To již máme splněno nyní,“ sdělil ředitel Agentury personalistiky Armády ČR (AČR) Vladimír Studený. V uvedeném počtu jsou jak vojáci, kteří už nastoupili ke svým útvarům, tak ti ze základního výcviku ve Vyškově (Vojenská akademie Vyškov zajišťuje v české armádě výcvik nových vojáků).
Další zájemci ještě na letošní zařazení do Vyškova čekají v nástupních termínech 15. září a 1. listopadu. „Do konce roku máme v listopadovém kurzu základní přípravy ještě dvě stě volných míst, která bezpečně obsadíme. Uchazečů je dostatek,“ uvedla náčelnice odboru doplňování personálu armádní Agentury personalistiky AČR Iva Bednářová.
Srovnatelný byl pouze rok 2006, kdy nastoupilo 2262 vojáků. Přes hranici dvou tisíc se ale roční nábor za posledních 21 let přehoupl jen pětkrát. A například v letech 2010, 2011 a 2012 nastoupilo dohromady jen 1935 vojenských profesionálů.
„Kromě počtu nově příchozích je neméně důležitý i celkový přírůstek počtu mužů a žen v uniformě. Tedy výsledný stav po započtení těch, kteří ze služby z nejrůznějších důvodů naopak odcházejí,“ zdůrazňuje Oldřich Tichý na webu AČR, podle něhož je u tohoto počtu v letošním roce sice číslo méně jisté než u náboru, avšak už nyní je zřejmé, že počet vojáků vzroste nejméně o 650. „To je nejlepší výsledek za posledních pět let. Pravděpodobně to bude ještě o něco lepší, ale to se uvidí až na konci roku,“ upozornila Bednářová.
Vloni se celkový počet vojáků zvýšil o 352. Hned šestkrát byla ovšem roční bilance dokonce záporná. To znamená, že vojáků v daném roce ubylo.
Pomohl růst platů i nový web, míní armáda
Podle armády se na zájmu lidí o službu projevilo navýšení příjmů vojákům z povolání. Těm v nižších hodnostech se od července zvýšily platové tarify o 7,5 procenta, ve vyšších hodnostech o pět procent. Další růst platů mají slíbený od ledna příštího roku, opět půjde o 7,5 procenta pro nižší hodnosti a o pět procent pro hodnosti vyšší. V součtu tak vojáci v hodnostech od svobodníka po štábního praporčíka dostanou celkem o patnáct procent více, v hodnostech důstojníků a generálů bude zvýšení o deset procent. Podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) si každý voják polepší minimálně o 8378 korun hrubého.
Podle armády činí nejnižší příjem po nástupu k útvaru 47 200 korun. Mimo to ale podle ní s rekrutací pomohlo také rozšíření náborového příspěvku pro všechny nováčky, který v praxi začíná na částce devadesát tisíc korun či zavedení dvou stabilizačních příspěvků namísto dřívějšího jednoho.
K lepším výsledkům dle armády pomáhá též nový náborový web. „Letos v únoru jeho měsíční návštěvnost poprvé překročila sto tisíc unikátních uživatelů a v březnu se celková návštěvnost od spuštění přehoupla přes první milion. Vysoká sledovanost od té doby pokračuje,“ uvedla AČR.
Zástupkyně náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky AČR Michaela Trněná zmínila i další faktory. Jedním z nich je to, že je armáda více vidět na veřejnosti. „My musíme veřejnosti ukázat, jakou máme techniku, jak umíme bojovat, jaké jsou naše úkoly, a současně lidem odpovídáme i na otázky, které mají ohledně naší služby,“ vysvětlil Smutný, podle něhož armáda v průběhu roku pořádá zhruba jeden tisíc takových akcí.
Podle Trněné i Studeného je podstatná rovněž digitalizace rekrutačního procesu. „To je velký posun v naší práci, protože už jsme odložili písemné formy a vrhli jsme se na digitalizaci celého procesu. V současné době občan může téměř celým rekrutačním procesem projít z pohodlí svého domova,“ přiblížil Smutný s tím, že prohlídku ve Vojenské nemocnici i fyzické testy ale musí zájemci absolvovat osobně.
Podle Trněné v zájmu o vstup do armády hrají roli i další benefity. Důležitá je podle ní třeba jistota zaměstnání, protože voják dostane smlouvu minimálně na čtyři roky. Podle Smutného je pak pro mnohé podstatné též hledání vlastních limitů, protože „armáda je adrenalinová záležitost“ a pro lidi je velkou motivací zjistit, co dokáží a umí. „A současně, když si k tomu uvědomí potřebu bezpečnostního prostředí a potřebu bránit tuhle republiku, tak si myslím, že jsou to všechno motivace, které lidi vedou, aby se jakoukoliv formou zapojili do procesu v ozbrojených silách,“ dodal.
Do obrany země se lidé mohou zapojit i skrze aktivní zálohy
Češi se mohou do obrany země zapojit několika způsoby – stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Nejnovější formou je takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
V aktivní záloze bylo na začátku roku 4521 lidí. Jak vojáci v aktivní záloze fungují, vysvětluje Smutný: „To je takový voják, který je plně připraven na svoji budoucí roli. Chodí každoročně na výcvik, armáda s ním má smlouvu a zaměstnavatelé tyto vojáky pouští každoročně na cvičení tak, aby si splnili nezbytné povinnosti z hlediska vojenského výcviku“.
Jaké jsou podmínky pro vstup do aktivních záloh? „Stejné jako pro vojáka z povolání – státní občanství, věk nad osmnáct let, splnění stejné zdravotní prohlídky ve Vojenské nemocnici jako voják z povolání a trestní bezúhonnost,“ uvedla Trněná. Ta se vyjádřila i k tomu, jak náročné je pro lidi v aktivních zálohách skloubit toto členství s pracovním životem. Problém podle ní nemají živnostníci. „Občas se ale stane, že někteří zaměstnavatelé brání aktivním záložákům, aby na cvičení chodili,“ dodala.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Černochová opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Černochová na konci dubna uvedla, že armádě podle ní chybí čtrnáct tisíc lidí.
„Musíme vycházet z demografického rozvoje naší společnosti. My i ostatní bezpečností sbory cílíme na stejnou populaci,“ popsal Studený, kde armáda hledá nové vojáky. Prioritou je podle něho mladá a zdravá populace. „Pořád vycházíme z toho, že musíme s mladou generací komunikovat, vysvětlovat jí, o čem je armáda a obrana,“ dodal. Podle Trněné se AČR snaží být aktivní i na sociálních sítích, a to třeba i formou spolupráce s influencery.
Dobrovolné cvičení pro středoškoláky
Jedním ze způsobů, jak armáda cílí na mladé lidi a jakým způsobem si může zajistit budoucí zájem, je dobrovolné cvičení pro středoškoláky. Do něho letos 7. července nastoupilo na čtyři týdny v osmi posádkách 718 studentů středních škol. Dokončit cvičení zvládlo 511 mužů a 123 žen. Studenti kurz nejčastěji opouštěli z osobních a zdravotních důvodů.
Výcvik zahrnuje základy vojenské taktiky, střelbu z ručních zbraní, hod granátem, pořadovou, topografickou a ženijní přípravu, kurz první pomoci a tělesnou přípravu, včetně ranních rozcviček a polních přesunů. Zúčastnil se ho i Ondřej Jankovský, jehož příjemně překvapila náročnost kurzu, jelikož se domníval, že bude fyzicky jednodušší.
„My k tomu přistupujeme stejně jako u každého jiného výcviku, protože toto dobrovolné vojenské cvičení obsahuje úplně stejnou náplň jako kurz základní přípravy pro budoucí vojáky z povolání a jako kurz přípravy pro aktivní zálohu,“ vysvětlila Trněná, podle níž byl loňský ročník velice úspěšný, co se návratnosti týče. „Čtvrtina už je nějakou formou zpátky v resortu,“ sdělila.
Vyhodnocení letošního ročníku bude možné až zhruba za rok. Při dotazníkovém šetření ale podle Trněné zhruba dvě třetiny studentů uvedly, že by se chtěly do armády zapojit.
Účastníci kurzu byli placeni jako vojíni. Po úspěšném dokončení mají navíc nárok na patnáctitisícovou odměnu. Celkem tak mohli získat částku přes čtyřicet tisíc korun před zdaněním.
Absolvování má navíc i další výhody. „Mají status odvedence se základní přípravou. Pokud by chtěli vstoupit do armády, mají absolvovaný kurz základní přípravy, nemusí už procházet přes Vyškov, můžou nastoupit rovnou k útvarům,“ řekl Aleš Cápal, zástupce velitele základny vrtulníkového letectva, která byla jednou z těch, kde se výcvik konal.
