Důraz na vzdělávání nejen studentů, ale i zaměstnanců veřejné správy či na spolupráci s nevládními organizacemi klade nová Koncepce přípravy občanů k obraně státu 2025 až 2030. Dokument ve středu schválila vláda, informovalo ministerstvo obrany. Jejím cílem je postupně vytvořit koordinovaný systém přípravy občanů k bezpečnosti. Na zlepšení civilní obrany se soustředí i země v okolí.
Ukázky ve školách nestačí. Přípravu občanů k obraně státu chce ministerstvo proměnit
7 minut
Události: Nová koncepce přípravy občanů k obraně
Příprava občanů k obraně státu (POKOS) se dosud soustředila především na základní a střední školy. Ministerstvo obrany pořádá na školách prezentace, kde se studenti dozvědí o fungování armády. Trénují ale také například poskytnutí první pomoci, základy sebeobrany či orientaci v neznámém terénu. Armáda ale navštěvuje jen školy, které o to projeví zájem.
Podle vlády se však bezpečnostní situace zhoršila a armádní ukázky ve školách nejsou dostačující. „V posledních letech, kdy jsme konfrontováni s novou, výrazně zhoršenou bezpečnostní situací, tak nejsme úplně spokojeni,“ poznamenal vrchní ředitel sekce obranné politiky resortu obrany Jan Jireš.
Cílem dokumentu tak je postupně rozšířit přípravu k obraně na celou populaci. „Koncepce v návaznosti na obrannou strategii České republiky reflektuje potřebu změny celkového přístupu k obraně, který vyžaduje zapojení celého státu a společnosti, jelikož zajišťování obrany není úkolem pouze ministerstva obrany a ozbrojených sil,“ uvedl úřad.
Změny ve vzdělávacích programech škol
Příprava se nově nemá soustředit pouze na žáky a studenty, ale také na další cílové skupiny. Řada iniciativ a činností úřadů podle resortu přispívá k připravenosti občanů na bezpečnost a obranu. „Jednotný systém takové přípravy však neexistuje, úsilí je roztříštěné a chybí jeho koordinace,“ podotkl resort. Ministerstvo však zdůrazňuje, že chce lidem informace nabídnout, ne vnucovat.
Koncepce se chce nadále soustředit na vzdělávání. Změny se tak promítnou i v nových vzdělávacích programech škol. „V současné době se předpokládá, že výuka k bezpečnosti bude v průběhu celého školního roku, dokonce všech školních let,“ uvedla garantka pro oblast zdraví a bezpečnosti Národního pedagogického institutu Eva Marádová.
„V žádném případě se nebude jednat o obnovení branné výchovy, k tomu ministerstva školství a obrany nemají vůči školám pravomoci,“ ujasnil Jireš.
Návody pro veřejnost
Kromě akcí armády ve školách a vzdělávání pedagogů se chce zaměřit na zaměstnance veřejné sféry a pracovníky firem důležitých pro obranu. Posílit by měla spolupráce s nevládními organizacemi. Resort plánuje například spolupracovat se sokoly, červeným křížem i dalšími organizacemi a také o tématu více komunikovat.
Ministerstvo chce třeba připravit návody pro veřejnost, jako to dělá Švédsko. Švédská příručka radí, jak přežít válku a jiné krizové situace. Jireš přiblížil, že by šlo o různé informační materiály, které asi nebudou mít přesně stejnou podobu, jako má švédská brožura, ale budou to „informační materiály pro přípravu na krizové situace“.
Podle ministerstva bude ještě potřeba upřesnit zapojení obcí a krajů. Přípravu k obraně státu chce proměnit během pěti let.
Obranu řeší i sousední země
Na zlepšení civilní obrany pracují i sousední země. Například v Polsku se inspirovali severskými zeměmi, kde je ochrana obyvatel tradičně na vysoké úrovni. Začal tam platit nový zákon o civilní ochraně, který mimo jiné zavádí povinná školení veřejných činitelů nebo podrobný systém evakuací. Varšava také připravuje zmiňovaný manuál pro veřejnost.
Nová jsou i pravidla pro protiletecké kryty, ten nejbližší si lidé mohou najít na mapě. Podle dva roky staré vládní inventury je v krytech v zemi se 38 miliony obyvatel místo pro tři sta tisíc lidí. Jako úkryt pro miliony dalších by měly sloužit stanice metra, tunely nebo podobné prostory.
Situaci řeší také německá vláda, místo v krytech má jen pro necelých 490 tisíc lidí. Výjimkou je naopak Švýcarsko, které udržuje funkčních devět milionů míst v krytech, tedy více, než má obyvatel. Odborníci ale vzhledem k vývoji moderních zbraní upozorňují na limity hromadného ukrytí obyvatel. Klíčové je proto udržovat i aktivní balistickou obranu, jako je například izraelský Iron Dome.
