Aktivní záloha

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Ministerstvo obrany podle zjištění České televize výrazně omezilo přístup českých občanů do zahraničních armád. Po několika měsících války na Ukrajině se změnila pravidla – a souhlas dostávají jen ti, kteří nikdy předtím nesloužili v české, respektive československé armádě. A to výrazně zmenšuje množinu možných zájemců pro boj na Ukrajině. Podle resortu jsou nepostradatelní pro obranyschopnost země. Pořad Zóna ČT24 se věnoval právnímu postavení českých vojáků, kteří odešli bojovat proti ruské invazi.

Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou v úterý podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Branný výbor zároveň doporučil ke schválení misi až 15 vojenských policistů k podpoře vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské invazi. Sněmovna také patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Poprvé ve své historii si vyzkoušejí příslušníci armádních aktivních záloh vzdušný výsadek. V rámci třítýdenního výcviku nechá armáda skočit z letadla 26 záložáků. Všichni za sebou mají dva roky u aktivních záloh i čerstvé zkušenosti z trenažéru.

Zhruba tři stovky vojáků a policistů nacvičovaly, jak postupovat při případném teroristickém útoku na jadernou elektrárnu Temelín. Do třídenního cvičení Safeguard Temelín 2019 se zapojili i pracovníci ČEZu a provozovatelé přenosové soustavy. Pokud by skutečně došlo k teroristickému útoku, obě české jaderné elektrárny by vyrazila bránit armáda. Právě simulovaným útokem na Temelín celé cvičení vyvrcholilo.