Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou v úterý podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Branný výbor zároveň doporučil ke schválení misi až 15 vojenských policistů k podpoře vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské invazi. Sněmovna také patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
Výbor podpořil vládní novelu rozšiřující možnosti zapojení obyvatel do obrany Česka
Branný výbor doporučil podle návrhu předsedy Lubomíra Metnara (ANO) zachování současného vymezení operačního nasazení ozbrojených sil. Vláda chtěla rozšíření definice zejména ve vztahu k zahraničním misím. Podpořený pozměňovací návrh zpravodaje Jiřího Horáka (KDU-ČSL) zase upravuje ochranná pásma kolem některých objektů.
Pro přijetí vládní novely hlasovali ve výboru přítomní členové za koaliční strany a za opoziční ANO. Zástupce opozičního hnutí SPD se hlasování zdržel.
V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, sněmovna by je mohla zrušit.
Vyšší odměny pro vojáky v záloze
Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku 24 tisíc korun novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek ve stejné výši. Nynější běžnou roční odměnu 18 tisíc korun předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou. V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení za rok.
Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc až dalších šest tisíc korun podle výsledku služebního hodnocení. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle novely náležet odměna 15 tisíc korun.
Předloha dále zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Na úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.
Dvě procenta HDP na obranu
Pro návrh o zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP hlasovali ve výboru poslanci koalice i opozičního hnutí ANO. Zástupce opozičního hnutí SPD se hlasování zdržel. Ke zvýšení těchto výdajů se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka před poslanci uvedl, že armádní plány předpokládají vynakládání dvou procent HDP. Vzhledem k dluhům z minulosti a následně jen pozvolnému nárůstu výdajů ani dvě procenta pomalu nestačí, podotkl.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že k těmto strategickým projektům by už od příštího roku mohl patřit nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského výrobce BAE Systems Hägglunds. „Myslíme si, že jednání se švédskou stranou, byť jsou samozřejmě tvrdá, budou úspěšná a dohodneme se,“ řekla novinářům.
Vyslání vojenských policistů na Ukrajinu
Branný výbor rovněž doporučil sněmovně vyslání vojenských policistů, kteří by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působili by zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ovšem nikoli nepřetržitě. Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letošní náklady se odhadují na 12,4 milionu korun, příští rok na 17,2 milionu korun.
ICC hodlá podle amerického listu The New York Times zahájit stíhání kvůli údajným únosům ukrajinských dětí a útokům na civilní infrastrukturu. Rusko uvedlo, že jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává. Únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program a tvrdí, že při vzdušných útocích na ukrajinské území míří výhradně na vojenské cíle.
Mezinárodní trestní soud soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy.
Mise v Nigeru s odhadovanými náklady 162 milionů korun má trvat do konce letoška. České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali.