Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.
Ústní interpelace začaly v půl třetí odpoledne a teprve po půlhodině zazněla první odpověď. Úvodní blok poslaneckých dotazů na premiéra zůstal zcela bez reakce, protože Petr Fiala ráno odletěl na mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu. Přítomni, aby mohli na interpelace reagovat, však nebyli ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) či ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Až ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) reagoval na interpelaci Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) ohledně budoucnosti zámku Štiřín. Uvedl, že se jeho resort chce zámku zbavit, protože neslouží zahraniční politice, zato však stojí jeho provoz ročně 30 až 40 milionů korun. Odmítl však interpretaci, že by Štiřín prodával. Ministerstvo zahraničních věcí jej převede na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ten se pak začne budoucím využitím zámku zabývat.
Další, kdo na interpelaci reagoval, byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), na nějž se rovněž obrátila Jermanová. Hovořil o pravidlech pro převody státního majetku. Do zákona o majetku státu by se podle něj měl dostat přesný výčet druhů majetku a důvodů, kdy stát převede bezúplatně svůj nepotřebný majetek na obce, města nebo kraje. Zákon by měl také obsahovat výčet případů, kdy převod bude sice úplatný, ale samospráva dostane exkluzivitu na vyjednávání.
Později ještě odpovídal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na dotaz Patrika Nachera (ANO) ohledně regulace krátkodobého ubytování. Řekl, že v ideálním případě by mohl být příslušný zákon do léta, záleží však na postupu švédského předsednictví EU. „Ještě není ta dohoda, jak by mělo být Airbnb v rámci evropské sedmadvacítky uchopeno, z čehož by měla ta národní implementace vycházet,“ upozornil Bartoš.
Návrh unijního nařízení zavede nové požadavky na ubytovatele i ubytované ohledně sdílení dat s úřady a v upravené formě také se statistiky. Údaje by mohly sloužit ke zmírňování problémů, k nimž patří nadměrná koncentrace turistů či nedostatek dostupného bydlení.
Interpelace skončily již po čtvrté hodině odpoledne, zabraly tedy jen zhruba hodinu a půl.
Nepřítomnost mnoha členů vlády kritizovala opozice. Podle Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) se omluvilo na odpoledne jedenáct ministrů, což označila za „velmi nekorektní a nehorázné vůči poslancům“. „Aby většina ministrů chyběla, to ty interpelace zrušme,“ prohlásila.
Neúčast ministrů na interpelacích pak neúspěšně navrhovala projednat jako nový bod na plénu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž tak opozice nemůže uplatňovat svá práva. Poukazovala na to, že koaliční zástupci si stěžují, že opoziční poslanci se snaží dostat na schůze svá témata, a odkazují právě na interpelace, na něž ale členové vlády podle Schillerové nechodí. „Považuji to za skandál,“ dodala.
Odpoledne na tiskové konferenci Schillerová uvedla, že předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na jednání organizačního výboru přislíbila, že vyzve členy vlády, aby na interpelace chodili. Ze čtvrtečních 55 interpelací podle ní mohou být zodpovězeny pouze tři. Účastní se ministři financí Zbyněk Stanjura a šéf resortu pro místní rozvoj Ivan Bartoš, uvedla Schillerová.
Branná novela musí projít trojím čtením
Dopoledne prošla prvním čtením novela branné legislativy. Čekají ji ovšem další dvě čtení, i když vláda navrhovala její zrychlené projednání v jediném kole. Poslanci opozičního ANO tuto žádost zablokovali. Stejně jako SPD chtějí širší debatu a předkládat pozměňovací návrhy. Navrhovanými změnami se nyní budou zabývat poslanci branného výboru ve standardní dvouměsíční lhůtě. Koalice neprosadila její zkrácení na polovinu.
V současnosti se Češi mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, sněmovna by je mohla zrušit.
Podle náměstka ministryně obrany Františka Šulce má armáda zájem navázat tímto způsobem kontakt i s lidmi, kteří by v případě ohrožení nemuseli bojovat v prvních liniích. „Budeme moci podchytit perspektivní profese, které potřebujeme – elektrotechniky, programátory,“ nastínil.
Opozice tvrdí, že by kabinet mohl dobrovolné předurčení záhy zneužít. „Tento institut by mohl sloužit k vyslání českých občanů třeba na bojiště na Ukrajině,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Člen sněmovního branného výboru Jiří Horák (KDU-ČSL) však označil slova Radima Fialy za demagogii.
Odměny pro vojáky
Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku 24 tisíc korun novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek ve stejné výši. Nynější běžnou roční odměnu osmnáct tisíc korun předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou. V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení za rok.
Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc až dalších šest tisíc korun podle výsledku služebního hodnocení. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle novely náležet odměna patnáct tisíc korun.
Předloha dále upravuje vymezení operačního nasazení zejména kvůli zahraničním misím české armády a zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Na úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.
Předloha umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Nejkritičtěji se k navrhovaným změnám stavěl předseda poslanců SPD Radim Fiala, podle kterého se branná legislativa upravuje „pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu“. Koaliční poslanci se proti tvrzení, že vláda chce zatáhnout Česko do války, ohradili. „Opravdu strašíte velkou část populace a zároveň říkáte, že reagujete na zastrašené lidi,“ uvedl Jiří Horák (KDU-ČSL).
Dvě procenta HDP na obranu
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. Návrh zákona by mohl nabýt účinnosti už od července, a vztahoval by se tedy již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Předlohou, která má zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, se nyní budou zabývat poslanci z branného a z rozpočtového výboru v poloviční, měsíční lhůtě. Koalice prosadila její zkrácení až napodruhé. Opoziční SPD neprosadilo vrácení návrhu kabinetu k dopracování.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že vláda do svého přepracovaného programového prohlášení zařadí i dosažení výdajů ve výši dvou procent na obranu již v roce 2024. „Aby to konvenovalo s tou předlohou,“ podotkla. Poukázala i na to, že některé státy vynakládají ještě vyšší procento HDP na obranu. Připustila, že půjde o velký zásah do rozpočtu, jiná možnost ale podle ní není. „Musíme mít moderní a efektivní armádu,“ uvedla.
Návrh naopak zpochybnil Radovan Vích (SPD), považuje ho za nestandardní. Armáda by podle něj měla dostávat každoročně tolik peněz, kolik dokáže smysluplně investovat. Uzákonění objemu výdajů na obranu by mohlo být podle Vícha plýtváním penězi. „Naopak jsou silné důvody pomoci hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň,“ řekl.
ANO podle Pavla Růžičky snahu vlády dostát aliančním závazkům podporuje. Garantované výdaje ale mají ze členských států podle něj jen Polsko a Lotyšsko a ministerstvo obrany se dostane do ojedinělého postavení vůči jiným kapitolám státního rozpočtu. Především se ale opoziční poslanec domnívá, že zákon bude jen deklaratorní. „Představuje pouze nevymahatelný politický závazek, neboť nijak nezaručuje, že výdaje na obranu budou rozpočtovány v souladu s doporučením NATO,“ konstatoval.
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Nynější předloha také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
