Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.
Přijetí předlohy, která upravuje také schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes české území, by mohl ztížit zdrženlivý postoj opozičního hnutí ANO. Poslanci ANO ve sněmovně upozorňovali na změnu bezpečnostní situace ve světě i s ohledem na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. „Postoj hnutí ANO bude více rezervovaný (než v minulosti). Chceme diskutovat o šíři zmocnění,“ uvedl předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček.
Podle Heleny Válkové (ANO) bude mít ústavní změna zásadní dopady, jde podle ní o soustředění moci v rukách vlády. Podle bývalého ministra obrany a nynějšího předsedy sněmovního branného výboru Lubomíra Metnara (ANO) by vláda mohla uvést stát do situace, kdy parlament přijde o právo vyhlašování válečného stavu.
Premiér Petr Fiala (ODS) obvinil ANO z toho, že vzalo obranu a bezpečnost Česka jako rukojmí. „Na příkladu debaty je vidět, jak je populismus nebezpečný pro společnost a pro stát,“ řekl. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila argumenty ANO o zhoršené bezpečnostní situaci za iracionální. Na další diskusi je, jak uvedla, připravená. Předseda poslanců ODS Marek Benda připomněl, že ústavní změna byla navrhovaná i kvůli tomu, aby některé případné vojenské operace byly neveřejné.
Koalice potřebuje podporu opozice
Zamítnutí ústavní novely neprosadil za SPD poslanec Radovan Vích. Předloha podle něho narušuje dělbu moci a navrhované změny nejsou podle něho potřebné. Novelu nyní projedná ústavně-právní a bezpečnostní výbor. Zabývat se jí budou také členové ústavní komise.
Ve sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje podporu aspoň části opozice.
Obdobné předlohy, za nimiž stála nynější ministryně obrany Černochová tehdy jako opoziční poslankyně, byly v dolní komoře už v minulých volebních obdobích. Poslanci je ale navzdory širší podpoře nestihli do voleb projednat. Určité posílení pravomocí vlády podle zdůvodnění nynější novely umožní státu v případě potřeby lépe reagovat na krizové situace, které mohou kvůli zásadní změny bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech nastat velice nečekaně.
Poslanci poslali několik novel do Senátu
Poslanci v pátek schválili návrh zákona, podle nějž policisté budou moci přikázat českým i evropským pronajímatelům serverů pro webové stránky, aby znepřístupnili teroristický obsah. Jde například o záběry teroristického útoku nebo záznamy vražd.
Nařízení podle ministerstva vnitra představuje spíše nástroj pro případné zhoršení situace nebo pokud by byli čeští poskytovatelé zneužiti pro šíření obsahu, který byl odstraněn v jiných státech EU. Zákon se týká výhradně veřejně šířeného obsahu, nikoli soukromé komunikace. Zda je obsah teroristický podle zákona, bude podle předlohy vyhodnocovat policie.
Poslanci také kývli třeba na novelu o některých službách informační společnosti, podle níž za zasílání obchodních sdělení bez souhlasu adresáta bude lidem zřejmě hrozit pokuta až sto tisíc korun. Firmy se za toto provinění vystaví stejně jako dosud až desetimilionové sankci. Sankce za nevyžádaná obchodní sdělení bude udělovat Úřad pro ochranu osobních údajů.
Vyslovit nedůvěru vládě se část poslanců pokusí v úterý
Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) sdělila, že na sněmovní schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Fialy se poslanci sejdou v úterý 17 ledna. Začne v 10:00.
Žádost o vyvolání schůze podepsalo 58 poslanců opozičního hnutí ANO, které se na tom shodlo v úterý. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová postup zdůvodnila tím, že koalice zamezila sněmovní debatě o opozičních tématech, které se podle ní týkaly „skutečných problémů lidí“. Podpisy dalšího opozičního hnutí SPD neshánělo.
Vládní představitelé spojují hlasování o nedůvěře se snahou vytvořit prostor kandidátovi na prezidenta Andreji Babišovi před druhým kolem volby hlavy státu. Už v úterý uvedl Fiala, že se hnutí snaží o prezidentskou kampaň na úkor Parlamentu. Schillerová to odmítá. „Kdybychom to chtěli zapojit jako součást předvolební kampaně, uděláme to tento týden. Donesli bychom podpisy mnohem dříve a dávalo by to větší logiku. Copak my víme, kdo bude ve druhém kole?“ řekla. Poznamenala také, že neví, zda Babiš na poslanecké jednání dorazí.
Vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů bude hlasování o nedůvěře čelit podruhé. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je však pravděpodobné, že ani tento pokus o svržení kabinetu nebude úspěšný.
