Interpelace

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

Poslanci ve čtvrtek v úvodním kole podpořili smlouvu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Ta mimo jiné stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku. Sněmovna se také věnovala interpelacím. Premiér Petr Fiala (ODS) se při nich vyjádřil k ukončení česko-slovenských mezivládních konzultací, které podle něj neznamená, že se nebudou konat jiná jednání či debaty o spolupráci.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Víc než čtvrt roku bez ústních interpelací ve sněmovně. Pravidelné dotazy na členy vlády, které jsou obvykle součástí řádné schůze, se naposledy uskutečnily koncem října. Opozice z toho viní koalici, ta zase opozici. Nejbližší řádná schůze, na které by interpelace mohly být, se chystá na konec února.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Sněmovna ve druhém čtení schválila novelu zákoníku práce, která se týká přesnějšího vymezení práce na dohodu či zavedení nároku na kratší úvazky. Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu o zdravotnické záchranné službě, resort zdravotnictví by tak mohl hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů. Dolní komora také rozhodla o návratu nezařazeného poslance Ivo Vondráka (dříve ANO) do školského výboru.

I když je čtvrtek v Poslanecké sněmovně tradičně zasvěcen interpelacím, ráno, kdy měli odpovídat na písemné dotazy poslanců, byli ministři z drtivé většiny omluveni. Nezazněla tak ani jedna odpověď. Po obědě se poslanci k interpelacím vrátili v části věnované ústním dotazům. Před pauzou dlouho diskutovali o novele, která by zavedla manželství pro všechny, ta ovšem bude čelit i návrhu na zamítnutí již v prvním čtení. Již v úvodu sněmovna takto „pohřbila“ opoziční návrh, který měl zlepšit právní ochranu učitelů.

Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Opoziční hnutí nebojují s koalicí, ale proti sobě o větší pozornost, uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) k pokusu o její odvolání z čela dolní komory. V Interview ČT24 podotkla, že se koalice snaží s opozicí dohodnout. Plánuje například změnit interpelace tak, aby měla opozice větší prostor a neblokovala jednací dny.

Žádosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o informace týkající se kauzy kupčení s městskými byty v Brně nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi nepřijdou šťastné. Stříž to řekl Deníku N. Dodal ale, že žádostmi Blažek nepřekračuje své pravomoci a nechce znát věci, které by ohrozily vyšetřování. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý sdělil, že Stříž se odpoledne s ministrem sešel. Blažek podle deníku a Seznam Zpráv čtyřikrát žádal žalobce o informace týkající se dotyčné kauzy. Stříž pro Deník N uvedl, že dosavadní žádosti ministra byly adresovány jak jemu, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také poslali do finálního kola projednávání novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Sněmovna naopak ráno neprojednala kvůli absencím členů vlády i poslanců ani jednu ze čtveřice písemných interpelací. K interpelacím se však vrátila odpoledne.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Nový britský premiér Rishi Sunak v Dolní sněmovně poprvé odpovídal poslancům jako ministerský předseda. Značnou část interpelací strávil obhajováním svého rozhodnutí jmenovat Suellu Bravermanovou ministryní vnitra poté, co před týdnem rezignovala. V novém kabinetu se mísí Sunakovi spojenci se zkušenými ministry z vlád Liz Trussové a Borise Johnsona. Vláda odložila oznámení napjatě očekávaného programu ozdravení veřejných financí země na polovinu listopadu, tedy o dva a půl týdne později, než bylo původně plánováno.

Za své chyby jsem se omluvila, je načase obrátit list a pokračovat v práci, řekla britská premiérka Liz Trussová parlamentu. Předsedkyně vlády čelila otázkám poslanců na pozadí rostoucí inflace a sporů uvnitř vládní Konzervativní strany. Poslanci vládní i opozičních stran zpochybňovali její důvěryhodnost i ekonomické kroky, za které podle opozice lidé platí na úrokových sazbách. Trussová se odvolávala na složitou ekonomickou situaci ve světě. Její mluvčí později sdělil, že premiérka nehodlá rezignovat. Ve vládě ale končí ministryně vnitra Suella Bravermanová.

Energie bude podle ministra sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro zimní období dostatek. Nebude proto důvod snižovat teplo například v ústavech sociální péče na minimum dané připravovanou vyhláškou, uvedl ve čtvrtek ministr během interpelací v Poslanecké sněmovně na dotaz poslankyně ANO Ivany Mádlové. Poslanci se ve čtvrtek také zabývali mezistátními smlouvami. Řádná schůze sněmovny bude pokračovat i v pátek a neplánovaně se poslanci sejdou i následující pátek. Podle informací ČT se uskuteční mimořádná schůze k opatřením proti energetické krizi.