Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.
Návrh usnesení k týrání zvířat vznikl podle předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) v reakci na případ týrání kočky, kterým se zabývají litoměřičtí policisté. Podezřelí se bavili trápením zvířete, umístili je do sušičky. Vládní koalice chce podle Okamury zpřísnit tresty za týrání zvířat tak, aby odpovídaly závažnosti jejich utrpení.
Sněmovna by měla poukázat na to, že tolerance k násilí vůči zvířatům může vést i k dalším formám agresivního a asociálního chování. Podpořit by měla v prohlášení posílení prevence, osvěty a vzdělávání zaměřené na humánní zacházení se zvířaty.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) uvedl, že chystaný návrh počítá se zvýšením spodní hranice pokut za týrání zvířat i v případě jednoho zvířete. Konkrétnější ale nebyl. Chce také umožnit policii vstupovat při podezření na týrání zvířat nejen na pozemek, ale i do obydlí. Šebestyán by chtěl prodloužit dobu zákazu chovu zvířat z pěti let až na dvojnásobek nebo zavést povinnost chovatele týrajícího zvířata hradit náklady na odebraná zvířata a upravit jejich umístění do náhradní péče. Počítá také s kastrací a sterilizací opuštěných koček a zavedením povinnosti obce postarat se o opuštěné zvíře ve spolupráci s krajskými veterinárními stanicemi.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) připomenul řadu úprav z minulých let v neprospěch těch, kteří zvířata týrají. Jako příklad uvedl zvýšení trestu za utýrání zvířete ze tří na šest let vězení. Ke zvýšení horních sazeb podle ministra už prostor tak velký není, možné by ale bylo zvýšit spodní hranici sazeb a zavedení alternativních trestů včetně domácího vězení.
Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) apeloval na potřebu „zbavit tyrana vlastnického práva“ ke zvířeti a zajistit péči o odebrané tvory, tedy podporu útulků a záchranných stanic. Sněmovna by podle Pospíšila měla vyzvat vládu k přípravě komplexních legislativních změn, které by vedly ke zlepšení situace týraných zvířat.
Další bývalý ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) poznamenal, že přes řadu změn prosazených bývalými vládami se nedaří situaci zlepšit. Podle Jurečky nepomůže se soustředit jen na řešení důsledků. „Největší problém v praxi máme, kam zvířata umístit,“ podotkl.
Následovaly interpelace
Ve sněmovně byla tento týden projednávána také novela jednacího řádu, kterou předložili zástupci vládního tábora a opoziční ODS. Novela například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany mají k návrhu výhrady. Zaznívají například obavy z možného zneužívání nových pravidel současným vládním táborem ANO, SPD a Motoristů. Podle některých klubů by měla platit až od dalšího volebního období.
Odpoledne následovaly podle programu schůze pravidelné ústní interpelace na členy vlády. Dotazům tentokrát nebude čelit premiér Andrej Babiš (ANO), jenž se zúčastní neformálního evropského summitu v Bruselu.
Na otázku v rámci interpelací ohledně podmínek práce a nástupních platů příslušníků bezpečnostních sborů poslance Samuela Volpeho (Piráti) se ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) vyjádřil, že pro současnou vládu jde o prioritu, „kterou v konkrétních detailech“ vláda ještě připravuje. „Z mého pohledu je dosažení nástupního platu ve výši padesáti tisíc korun u nově nastupujících policistů a hasičů nejefektivněji dosažitelné plynulým a rozpočtově udržitelným víceletým růstem platů,“ řekl Metnar.
Poslanci ve sněmovně zasedli také ve středu, kdy jednali o základních parametrech rozpočtu. K hlasování nakonec došlo až v noci na čtvrtek. Sněmovna hlasy vládní koalice v úvodním kole základní údaje letošního státního rozpočtu schválila. Navrhovaný schodek má vzrůst na 310 miliard korun. Podle šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana schválené parametry rozpočtu evidentně porušují zákon o rozpočtové odpovědnosti. S tím se už dříve ozvala i Národní rozpočtová rada. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
Za těžbu lithia v Krušných horách stát nechystá zvláštní náhrady, řekl Havlíček
Stát nyní nechystá zvláštní náhrady pro ústecký region za chystanou těžbu lithia v Krušných horách, řekl ve sněmovně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dotaz Jana Papajanovského (STAN), jenž poukazoval například na zvýšenou zátěž životního prostředí. Pokud by se kompenzace zavedly, podle Havlíčka by je mohly začít žádat i jiné regiony zatížené těžbou nerostů.
„V tuto chvíli se tam neplánuje žádné specifické odškodňování,“ sdělil Havlíček, podle kterého teď pro takový postup není důvod. V kraji podle něj přibudou pracovní místa, budou se tam odvádět všechny běžné daně, jako je daň z nemovitosti, a odvody a vzniknou nové obchodní příležitosti.
Papajanovský uvedl, že výnos z těžby lithia by měl být v řádu miliard korun a možná i více než deset miliard korun ročně. Ptal se na možnost změn systému úhrad z vydobytých nerostů nebo rozdělování sdílených daní. „Když to uděláme, přijde jiný region, který bude zatížen těžbou něčeho jiného,“ řekl k tomu Havlíček.
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nestojí v cestě žádné technologické překážky. Těžba a závod na zpracování suroviny přinesou podle odhadu investora kolem dvou tisíc pracovních míst, obdobný počet má vzniknout v navazujícím dodavatelském řetězci.
Otázky směřovaly i na dotace pro Agrofert
Stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) dokončeno v řádu dnů. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) o něm bude poté informovat veřejnost, odpověděl poslancům Šebestyán na dotaz bývalého předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Promlčení možnosti dotace vymáhat podle ministra nehrozí, lhůta uplyne až v prosinci příštího roku.
Šebestyán tak reagoval na prosincové rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle něhož drůbežárna Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila dotaci 1,6 milionu korun neoprávněně, neboť SZIF o vrácení požádal až po uplynutí čtyřleté lhůty. Ministerstvo verdikt napadlo u Nejvyššího správního soudu s odkazem na to, že městský soud nevzal v úvahu desetiletou lhůtu podle zákona o SZIF.
Ministr zopakoval, že řízení s koncernem Agrofert o vrácení zemědělských dotací SZIF v celkové výši přes sedm miliard korun, za dobu první vlády premiéra a majitele Agrofertu Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho střetu zájmů nezahájil. Podle Šebestyána k tomu nebyla objevena ani právní analýza, na kterou se loni odvolával jeho předchůdce v čele ministerstva Marek Výborný (KDU-ČSL).
Právní analýza „prostě nebyla dohledána“, tvrdí Šebestyán. „Takže nevím, jaký je přesný rozsah této zpochybněné částky,“ uvedl ministr k sedmimiliardové sumě. Pokud by SZIF měl podklady pro vymáchání dotací po Agrofertu, jistě by tak učinil ještě před nástupem současné vlády, míní Šebestyán.
Na analýzu SZIF se před loňskými sněmovními volbami odkazoval Výborný, když tvrdil, že stát bude nezákonně vyplacené dotace po Agrofertu vymáhat. Již dříve řekl, že minimálně u dvou společností holdingu Agrofert byly zahájeny kontroly a uskutečnilo se vypořádání námitek už v době jeho působení na ministerstvu. Předpokládal další kroky. Z právní analýzy podle bývalého ministra jednoznačně vyplývá, že ustanovení zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.
Server Seznam Zprávy uvedl, že SZIF, který byl zadavatelem analýzy, dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.
