Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).

Soud zamítl kasační stížnost Moravskoslezského kraje, který při budování školních dílen v Bruntále zadal zakázku firmě Navos Farm Technic z Agrofertu a ministerstvo pro místní rozvoj mu pak odmítlo proplatit část dotace. Babiš, nynější designovaný premiér, měl sice tehdy koncern vložený ve svěřenském fondu, podle auditu Evropské komise však Agrofert dál nepřímo ovládal.

„Postupovali jsme v dobré víře s cílem zajistit municipalitám a školám kvalitní techniku za co nejlepší cenu,“ sdělil České televizi mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. K rozsudku se dále nevyjádřil, protože Agrofert nebyl účastníkem soudního řízení a nemá k dispozici znění rozsudku.

Žalobu Moravskoslezského kraje loni zamítl Městský soud v Praze. „Správní orgány i městský soud dospěly ke správnému závěru, že dodavatel (Navos Farm Technic) byl ovládán Ing. Andrejem Babišem, který byl v době zadání i splnění zakázky veřejným funkcionářem. To pro stěžovatele (Moravskoslezský kraj) znamená, že nemohl dodavateli zadat zakázku malého rozsahu,“ stojí v novém rozsudku.

Zdrženlivý přístup úřadů byl podle soudu správný

Firmy z Agrofertu v posledních měsících podaly sérii neúspěšných kasačních stížností ve sporech kvůli odepřeným dotacím. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace neposkytl kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí. Důvodem byl právě Babišův střet zájmů. Stejně zdrženlivě postupovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. NSS postup opakovaně označil za oprávněný, návazné stížnosti průběžně odmítá Ústavní soud.

Nedávno NSS zamítl také kasační stížnost Kosteleckých uzenin z Agrofertu. V tomto případě SZIF dotaci schválil, ale ministerstvo zemědělství ji následně zrušilo s odkazem na střet zájmů tehdejšího premiéra.

Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2023, tehdy pod vedením Ivana Bartoše (Piráti), uvedlo, že kvůli Babišovu střetu zájmů společnostem z Agrofertu neproplatí, či bude případně vymáhat zpět, evropské dotace za více než 43 milionů korun. „Jsem rád, že soud potvrdil správnost našeho postupu. Jde o férovost a dodržování zákona. Školy, obce a další instituce přišly kvůli nepravdivým prohlášením Agrofertu o desítky milionů,“ uvedl ve čtvrtek Bartoš.

Jak vykládat pojem „ovládání“

Dosavadní rozsudky se týkaly paragrafu, který zakazuje poskytnout dotaci nebo investiční pobídku obchodní společnosti vlastněné či ovládané alespoň z 25 procent veřejným funkcionářem. Aktuální rozsudek NSS potvrzuje, že pojem „ovládání“ se musí stejným způsobem vykládat i v případě ustanovení, které upravuje zákaz veřejných zakázek. Zákon říká, že zadavatelé jsou povinni vyloučit ze zadávacího řízení obchodní společnost, ve které má veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba alespoň čtvrtinový podíl.

Kraj v kasační stížnosti argumentoval tím, že z veřejných registrů standardním způsobem prověřil vlastnickou strukturu dodavatele. Firma mu navíc odevzdala čestné prohlášení, podle kterého nebyla ve střetu zájmů. Výběr dodavatele není detektivní práce, uvedl kraj. Nelze prý požadovat, aby prověřoval existenci střetu zájmů ve stejném rozsahu, jak to později učinila Evropská komise.

NSS: Nejde o retroaktivitu

NSS připustil, že auditní rozhodnutí komise je pozdějšího data než zadání sporné zakázky. Skutkový stav i právní úprava však byly už tehdy stejné. Nejde tedy o nepřípustnou retroaktivitu. „Ačkoli tedy stěžovatel může dopad později přijatých závěrů na projednávanou věc vnímat subjektivně jako nespravedlivý, nedošlo tím k nezákonnému zásahu do jeho práv,“ uvedl.

Babiš byl předsedou vlády v letech 2017 až 2021. Nyní je znovu designovaným premiérem. Minulý týden oznámil, že se kvůli možnému střetu zájmů Agrofertu vzdá. Tvrdí, že s firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie má spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Opoziční politici i někteří odborníci však zpochybňují, zda takové řešení skutečně přeruší Babišovy ekonomické vazby na Agrofert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 2 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 6 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 8 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 13 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 17 hhodinami
Načítání...