Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.

Server The Times of Israel (ToI) označil výzvu pro celé předměstí Bejrútu za bezprecedentní. Izraelská armáda vydávala v minulosti pouze výzvy k evakuaci konkrétních budov a jejich okolí, na které později ze vzduchu udeřila.

Bejrútské předměstí Dahíja je považováno za baštu Hizballáhu. Nynější výzva k evakuaci se týká čtvrtí Burdž al-Barádžana, Hadas, Hárit Hrajk a Šijáh, uvedl na síti X v arabštině mluvčí izraelské armády Avichaj Adraí s tím, že obyvatelé budou informováni, až bude možný návrat do jejich domovů.

Armáda židovského státu zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu Izraele před útoky Hizballáhu.

Smotrič vyhrožuje, Macron chce zakročit

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič varoval, že Dahíja bude velmi brzy vypadat jako části Pásma Gazy, které po bojích izraelské armády s teroristickým hnutím Hamás skončily v troskách. „Hizballáh udělal chybu a draze za ni zaplatí. Útočíme na hlavu chobotnice v Íránu a zároveň jí uřízneme chapadlo Hizballáhu,“ uvedl ministr v příspěvku na telegramu.

Libanonský prezident Joseph Aún vyzval svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona, aby proti bombardování jižního předměstí Bejrútu zasáhl. Podle prohlášení libanonské prezidentské kanceláře při společném telefonátu také žádal Macrona, aby pomohl dosáhnout co nejrychlejšího příměří.

Macron ve čtvrtek večer uvedl na síti X, že pracuje na plánu, jak boje mezi Izraelem a Hizballáhem zastavit. Podle něj musí šíitské hnutí zastavit střelbu na židovský stát, který se však musí vzdát plánů na pozemní operaci v Libanonu. „Libanonské úřady se zavázaly, že převezmou všechny pozice držené Hizballáhem a zaručí bezpečnost na celém libanonském území,“ napsal Macron. Francie posílí spolupráci s libanonskou armádou a poskytne jí obrněné vozy. „Žádám íránské představitele, aby Libanon nezapojovali ještě více do války, která není jeho, uzavřel.

Lidskoprávní organizace varuje před porušením válečného práva

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) středeční výzva k okamžité evakuaci oblasti, kde žijí stovky tisíc obyvatel, představuje vážné riziko porušení válečného práva. Rozsah výzev vyvolává obavy, že jejich účelem není chránit civilisty, a to především v kontextu masivního vysídlení obyvatelstva v roce 2024, píše organizace ve své zprávě. V důsledku konfliktu mezi izraelskou armádou a Hizballáhem bylo v Libanonu mezi zářím a listopadem 2024 vysídleno více než 1,2 milionu obyvatel.

Válečné právo podle HRW zakazuje nucené vysídlení civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech. Výjimkou je zajištění bezpečnosti obyvatelstva či zcela nezbytné vojenské důvody, tyto výjimky jsou ovšem značně omezeny.

Vysídlení, i když je nazýváno „evakuací“, musí být dočasné a civilistům musí být umožněn návrat do jejich domovů ihned poté, co tam boje skončí. Rozsáhlé výzvy, které se nevztahují na bezprostřední konkrétní útok, nelze považovat za účinné varování, které válečné právo vyžaduje, tvrdí HRW.

Frustrace vysídlených Libanonců

Když izraelská armáda od pondělí zahájila novou vlnu vzdušných úderů na Bejrút poté, co Hizballáh vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu útoky na Izrael, obyvatelé Libanonu už byli frustrovaní a unavení z války.

Řada vysídlených obyvatel podle listu The New York Times (NYT) uvedla, že nejsou spokojeni s tím, že Hizballáh zemi znovu zatáhl do dalšího konfliktu. Někteří příznivci této šíitské skupiny vyjádřili vyčerpání z neustálého násilí, jiní nesouhlasili se špatným načasováním eskalace.

Mnoho válkou zasažených obyvatel právě oslavovalo muslimský svátek ramadán. Pondělní izraelské útoky zasáhly Libanon okolo třetí hodiny ranní (04:00 SEČ), tedy v době, kdy se mnozí před úsvitem probouzeli k jídlu. Z toho, co mělo být tichým a posvátným okamžikem, se podle NYT stala hrůza a útěk.

Pro Rághdu Awádaovou je to jako déjà vu. S mužem a čtyřletým synem opustila domov ve městě Nabatíja na jihu země, které izraelská armáda již několikrát v průběhu posledních dvou let bombardovala. Přestěhovali se tam poté, co izraelské útoky zničily jejich dům v příhraničním městě Chijám během předloňské války.

Awádaová z toho však podle deníku Le Monde odmítá vinit Hizballáh, podle ní by dříve nebo později izraelská armáda v Libanonu útoky obnovila. „Už mě válka unavuje a tato situace mě netěší. Konflikt ale nikdy doopravdy neskončil. Izrael nikdy nedodržel příměří. Tvrdili, že cílí na Hizballáh, ale bylo tam mnoho civilních obětí. Na jihu jsme žili ve strachu,“ řekla podle Le Monde Awádaová.

Libanon omezil vstup pro Íránce

Libanonský premiér Naváf Salám na X s odkazem na Hizballáh, aniž by ho přímo jmenoval, uvedl, že hnutí „zatáhlo Libanon do dobrodružství, bez nichž by nám všem bylo lépe, aniž by se ptalo na jejich katastrofální dopady na zemi a náš lid — to vše ve službě vnějších zájmů, které nemají nic společného se zájmy Libanonu“.

Libanonská vláda se rozhodla obnovit vízovou povinnost pro íránské občany a zároveň zakázala íránským revolučním gardám působit v Libanonu, napsal zpravodajský server The Times of Israel.

Porušování klidu zbraní

Navzdory příměří uzavřenému 27. listopadu 2024 izraelská armáda provádí v Libanonu pravidelné vzdušné údery proti cílům, které jsou podle ní spojené především právě s Hizballáhem.

„Ve válce jsme žili dennodenně více než dva roky. Teď je tu válka nová a my už jsme unavení,“ říká podle NYT vysídlená Šádía Šahlaová, která pracuje ve škole na jihu země. Ti, kteří uprchli, popisovali domy ležící v troskách a školní docházku svých dětí, kterou válka opět přerušila.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP uvedlo, že od pondělí při izraelských útocích v zemi zemřelo nejméně 102 lidí včetně dětí, a dalších 638 bylo zraněno. V předchozí bilanci ministerstvo v souvislosti s izraelskými útoky informovalo o 77 úmrtích a 527 zraněných. Resort varoval, že se bilance ještě může zvýšit, protože nemocnice přijímají další zraněné.

Podle agentury Reuters nebyly v Izraeli hlášeny žádné oběti na životech v důsledku útoků teroristického hnutí Hizballáh.

Izraelské bombardování zároveň donutilo desítky tisíc Libanonců opustit své domovy v jižních předměstích a na jihu země. Fond OSN pro otázky populace (UNFPA) upozornil, že během dvou dnů bylo registrováno více než 58 tisíc vnitřně vysídlených osob a tisíce jsou stále na útěku. Tato nová vlna se přidává k 65 tisícům lidí, kteří jsou stále vysídleni v důsledku předchozího konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na Kyjev si vyžádal oběti, poškozena byla i dětská nemocnice

Ukrajinské hlavní město se krátce po půlnoci místního času (po 23:00 SELČ) stalo terčem útoku ruských balistických raket. Podle místních úřadů byly ve třech čtvrtích poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Při útoku zemřeli nejméně dva lidé a dalších šest utrpělo zranění, píše agenture Reuters s odkazem na tamní úřady.
00:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 1 hhodinou

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 4 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 4 hhodinami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 5 hhodinami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.