Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.

Server The Times of Israel (ToI) označil výzvu pro celé předměstí Bejrútu za bezprecedentní. Izraelská armáda vydávala v minulosti pouze výzvy k evakuaci konkrétních budov a jejich okolí, na které později ze vzduchu udeřila.

Bejrútské předměstí Dahíja je považováno za baštu Hizballáhu. Nynější výzva k evakuaci se týká čtvrtí Burdž al-Barádžana, Hadas, Hárit Hrajk a Šijáh, uvedl na síti X v arabštině mluvčí izraelské armády Avichaj Adraí s tím, že obyvatelé budou informováni, až bude možný návrat do jejich domovů.

Armáda židovského státu zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu Izraele před útoky Hizballáhu.

Smotrič vyhrožuje, Macron chce zakročit

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič varoval, že Dahíja bude velmi brzy vypadat jako části Pásma Gazy, které po bojích izraelské armády s teroristickým hnutím Hamás skončily v troskách. „Hizballáh udělal chybu a draze za ni zaplatí. Útočíme na hlavu chobotnice v Íránu a zároveň jí uřízneme chapadlo Hizballáhu,“ uvedl ministr v příspěvku na telegramu.

Libanonský prezident Joseph Aún vyzval svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona, aby proti bombardování jižního předměstí Bejrútu zasáhl. Podle prohlášení libanonské prezidentské kanceláře při společném telefonátu také žádal Macrona, aby pomohl dosáhnout co nejrychlejšího příměří.

Macron ve čtvrtek večer uvedl na síti X, že pracuje na plánu, jak boje mezi Izraelem a Hizballáhem zastavit. Podle něj musí šíitské hnutí zastavit střelbu na židovský stát, který se však musí vzdát plánů na pozemní operaci v Libanonu. „Libanonské úřady se zavázaly, že převezmou všechny pozice držené Hizballáhem a zaručí bezpečnost na celém libanonském území,“ napsal Macron. Francie posílí spolupráci s libanonskou armádou a poskytne jí obrněné vozy. „Žádám íránské představitele, aby Libanon nezapojovali ještě více do války, která není jeho, uzavřel.

Lidskoprávní organizace varuje před porušením válečného práva

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) středeční výzva k okamžité evakuaci oblasti, kde žijí stovky tisíc obyvatel, představuje vážné riziko porušení válečného práva. Rozsah výzev vyvolává obavy, že jejich účelem není chránit civilisty, a to především v kontextu masivního vysídlení obyvatelstva v roce 2024, píše organizace ve své zprávě. V důsledku konfliktu mezi izraelskou armádou a Hizballáhem bylo v Libanonu mezi zářím a listopadem 2024 vysídleno více než 1,2 milionu obyvatel.

Válečné právo podle HRW zakazuje nucené vysídlení civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech. Výjimkou je zajištění bezpečnosti obyvatelstva či zcela nezbytné vojenské důvody, tyto výjimky jsou ovšem značně omezeny.

Vysídlení, i když je nazýváno „evakuací“, musí být dočasné a civilistům musí být umožněn návrat do jejich domovů ihned poté, co tam boje skončí. Rozsáhlé výzvy, které se nevztahují na bezprostřední konkrétní útok, nelze považovat za účinné varování, které válečné právo vyžaduje, tvrdí HRW.

Frustrace vysídlených Libanonců

Když izraelská armáda od pondělí zahájila novou vlnu vzdušných úderů na Bejrút poté, co Hizballáh vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu útoky na Izrael, obyvatelé Libanonu už byli frustrovaní a unavení z války.

Řada vysídlených obyvatel podle listu The New York Times (NYT) uvedla, že nejsou spokojeni s tím, že Hizballáh zemi znovu zatáhl do dalšího konfliktu. Někteří příznivci této šíitské skupiny vyjádřili vyčerpání z neustálého násilí, jiní nesouhlasili se špatným načasováním eskalace.

Mnoho válkou zasažených obyvatel právě oslavovalo muslimský svátek ramadán. Pondělní izraelské útoky zasáhly Libanon okolo třetí hodiny ranní (04:00 SEČ), tedy v době, kdy se mnozí před úsvitem probouzeli k jídlu. Z toho, co mělo být tichým a posvátným okamžikem, se podle NYT stala hrůza a útěk.

Pro Rághdu Awádaovou je to jako déjà vu. S mužem a čtyřletým synem opustila domov ve městě Nabatíja na jihu země, které izraelská armáda již několikrát v průběhu posledních dvou let bombardovala. Přestěhovali se tam poté, co izraelské útoky zničily jejich dům v příhraničním městě Chijám během předloňské války.

Awádaová z toho však podle deníku Le Monde odmítá vinit Hizballáh, podle ní by dříve nebo později izraelská armáda v Libanonu útoky obnovila. „Už mě válka unavuje a tato situace mě netěší. Konflikt ale nikdy doopravdy neskončil. Izrael nikdy nedodržel příměří. Tvrdili, že cílí na Hizballáh, ale bylo tam mnoho civilních obětí. Na jihu jsme žili ve strachu,“ řekla podle Le Monde Awádaová.

Libanon omezil vstup pro Íránce

Libanonský premiér Naváf Salám na X s odkazem na Hizballáh, aniž by ho přímo jmenoval, uvedl, že hnutí „zatáhlo Libanon do dobrodružství, bez nichž by nám všem bylo lépe, aniž by se ptalo na jejich katastrofální dopady na zemi a náš lid — to vše ve službě vnějších zájmů, které nemají nic společného se zájmy Libanonu“.

Libanonská vláda se rozhodla obnovit vízovou povinnost pro íránské občany a zároveň zakázala íránským revolučním gardám působit v Libanonu, napsal zpravodajský server The Times of Israel.

Porušování klidu zbraní

Navzdory příměří uzavřenému 27. listopadu 2024 izraelská armáda provádí v Libanonu pravidelné vzdušné údery proti cílům, které jsou podle ní spojené především právě s Hizballáhem.

„Ve válce jsme žili dennodenně více než dva roky. Teď je tu válka nová a my už jsme unavení,“ říká podle NYT vysídlená Šádía Šahlaová, která pracuje ve škole na jihu země. Ti, kteří uprchli, popisovali domy ležící v troskách a školní docházku svých dětí, kterou válka opět přerušila.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP uvedlo, že od pondělí při izraelských útocích v zemi zemřelo nejméně 102 lidí včetně dětí, a dalších 638 bylo zraněno. V předchozí bilanci ministerstvo v souvislosti s izraelskými útoky informovalo o 77 úmrtích a 527 zraněných. Resort varoval, že se bilance ještě může zvýšit, protože nemocnice přijímají další zraněné.

Podle agentury Reuters nebyly v Izraeli hlášeny žádné oběti na životech v důsledku útoků teroristického hnutí Hizballáh.

Izraelské bombardování zároveň donutilo desítky tisíc Libanonců opustit své domovy v jižních předměstích a na jihu země. Fond OSN pro otázky populace (UNFPA) upozornil, že během dvou dnů bylo registrováno více než 58 tisíc vnitřně vysídlených osob a tisíce jsou stále na útěku. Tato nová vlna se přidává k 65 tisícům lidí, kteří jsou stále vysídleni v důsledku předchozího konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 5 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 7 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 7 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.