Vysídlení

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac prohlásil, že armáda je připravena „dokončit práci“ v Pásmu Gazy a následně odsunout celé dva miliony obyvatel z tohoto palestinského území, informovala agentura AFP. Izrael podniká v Gaze od října 2023 rozsáhlou vojenskou operaci, která následovala po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás.

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.

Starými příběhy a vzpomínkami na obyvatele i zvyky z české a německé strany hranice ožívá o tomto víkendu v Českém lese zaniklá obec Pavlův Studenec. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky bývalé obce, letní kino, besedy a výstavy. Poprvé po 81 letech se vrátila také stará lidová slavnost Schaa-Feier. Akce trvá do neděle.

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

V loňském roce prudce vzrostl počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale zůstali ve vlastní zemi, kvůli přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí. Vyplývá to ze studie, kterou pro ekologickou organizaci Greenpeace vypracovala Hamburská univerzita.

Haiti čelí stále většímu násilí i vážné humanitární krizi. Ozbrojené gangy ovládají většinu hlavního města i země a lidé, kteří byli kvůli ohrožení života a zapalování domů nuceni opustit své domovy, se nyní potýkají i s hladem a následky vysídlení. Humanitární pomoc je však nedostatečná. V ohrožení jsou miliony Haiťanů.

Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Na Ukrajině žije mimo své domovy už přes čtyři a půl milionu lidí. Kromě nízkých příjmů řeší především problémy s náhradním ubytováním a nedostatkem pracovních příležitostí. Štáb ČT navštívil v Kirovohradské oblasti tři sestry, které se před několika měsíci evakuovaly z frontové oblasti nad Pokrovskem.

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.