Izraelská armáda uvedla, že v rámci protiofenzivy v Pásmu Gazy její síly v noci na pondělí zabily „desítky teroristů“ a postupují podle plánu. Server The Times of Israel informoval i o úderu armády na cíle na Západním břehu Jordánu a také v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer vyloučil klid zbraní s teroristickým hnutím Hamás. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se židovský stát vzdal teroristické skupině. Do Gazy v neděli mířily kamiony s humanitární pomocí, v příštích dnech jich má být více.
Islamističtí ozbrojenci v Gaze byli podle izraelské armády zabarikádovaní v domech a tunelech a snažili se útočit na izraelské vojáky, napsala DPA. Jeden z letounů navedený pozemními jednotkami bombardoval budovu, v níž se skrývalo více než dvacet nepřátelských bojovníků, tvrdí armáda.
Celkem izraelská armáda za poslední dny zaútočila na více než šest set cílů palestinského teroristického hnutí Hamás, byly mezi nimi sklady zbraní, místa pro odpalování protitankových raket a základny hnutí.
Americká televize CNN v neděli informovala, že na základě analýzy videí, která zveřejnila izraelská strana, postoupili izraelští vojáci o více než tři kilometry dovnitř Pásma Gazy. To je dlouhé asi čtyřicet kilometrů a široké až dvanáct kilometrů.
Armáda hlásí „postup podle plánu“
Agentura AFP s odkazem na svědectví z místa popsala, že izraelské síly, disponující například tanky, obsadily významnou silnici spojující sever a jih Pásma Gazy. Izraelci dle svědků citovaných AFP „střílí na každé vozidlo“, které po silnici jede.
Katarská stanice al-Džazíra následně citovala zástupce mediálního úřadu Hamásu Saláma Maarúfa, podle nějž se několik izraelských tanků a buldozer k silnici skutečně dostalo, ale „odpor je přinutil se stáhnout“.
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
- 0:00
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.
- 23:24
Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých.
- 22:18
Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek konstatoval, že izraelská armáda už je trvale přítomná v Gaze, zatím ale není znám rozsah stálých pozic. Prozatím také izraelská vojska dle korespondenta nerozšiřují rádius, ale soustředí se v úzkém pruhu na samém severu Pásma Gazy.
„Izraelská armáda konkrétní polohu svých jednotek nepotvrdí, a to ani v případě, že se nějaký materiál objeví na sociálních sítích. Naše jednotky (v Pásmu Gazy) pozvolna postupují podle plánu,“ prohlásil v pondělí mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle agentury Reuters.
Ozbrojené složky židovského státu v pondělí rovněž informovaly, že při noční pozemní operaci v Pásmu Gazy vysvobodily izraelskou vojačku, kterou 7. října uneslo hnutí Hamás. Vojínka Ori Megidišová podle prohlášení izraelské armády podstoupila lékařskou prohlídku, je v dobrém zdravotním stavu a již se shledala se svou rodinou. V době útoku Hamásu 7. září měla hlídku u kibucu Nachal Oz, píše zpravodajský web The Times of Israel.
Údery poblíž nemocnic
Některé izraelské nálety na oblast, v níž žije 2,3 milionu Palestinců, zasáhly podle Hamásu i okolí dvojice nemocnic ve městě Gaza, v jejichž areálech je podle palestinských činitelů dohromady kolem čtyřiašedesáti tisíc lidí. Izrael opakovaně upozorňoval, že Hamás využívá i nemocnice jako střediska svých operací.
Jeruzalém také požaduje evakuaci nemocnice al-Kuds v Gaze, podle zdejších lékařů by to ale vedlo k úmrtí mnoha pacientů. Server BBC News píše o bombardování v okolí této nemocnice. „Všichni, zejména děti, jsou vyděšení,“ napsal serveru jeden ze zdejších doktorů. „Bombardují (obytné) věže za nemocnicí,“ doplnil.
Podle agentury Reuters se sanitky v Pásmu Gazy s obtížemi dostávají do rozbombardovaných míst, zásoby paliva v oblasti se tenčí a zdravotnický personál je nasazován v nebezpečných oblastech.
V Pásmu Gazy od neděle opět začíná fungovat internet a telefonické spojení, které byly od pátku vyřazeny z provozu. „Naše technické týmy za obtížných podmínek pilně napravují škody na vnitřní síti,“ uvedla na síti X společnost Paltel, která v Pásmu Gazy zprostředkovává telekomunikační služby.
Izrael odmítl výzvy k příměří
Izrael podle Netanjahua nepřistoupí na příměří s Hamásem po útoku ze 7. října stejně, jako by USA nepřistoupily na klid zbraní po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 nebo teroristických útocích z 11. září 2001.
„Výzvy k příměří jsou výzvami k tomu, aby se Izrael vzdal Hamásu, terorismu a barbarství. To se nestane. Bible říká, že je čas k míru a je čas k válce. Toto je čas na válku za naši společnou budoucnost,“ uvedl předseda vlády s tím, že nastal čas, aby se všichni rozhodli, na jaké straně stojí.
„Izrael bude stát proti silám barbarství, dokud nezvítězí. Doufám a modlím se za to, že civilizované země po celém světě tento boj podpoří, protože boj židovského státu je i vaším bojem. Pokud zvítězí Hamás a íránská osa zla, budete dalším terčem vy,“ vzkázal Netanjahu spojencům. Dodal, že Izrael bude bojovat bez ohledu na to, které země se postaví na jeho stranu.
Hamás zveřejnil video tří zajatkyň
Hnutí Hamás během pondělí zveřejnilo video tří zajatých Izraelek. Agentura AP uvedla, že pravděpodobně vzniklo pod nátlakem. Jména tří žen nebyla bezprostředně zveřejněna. Podle serveru The Times of Israel je téměř jisté, že islamisté jedné ze zajatkyň, která na nahrávce hovoří, nařídili, co má říkat.
Zpravodajský web katarské televize al-Džazíra napsal, že se rozhodl video nezveřejnit a že není jasné, zda šlo o vynucené prohlášení. Zveřejnil však jeho přepis. List The Times of Israel video označuje za propagandu Hamásu, jejímž cílem je rozdělit Izraelce a oslabit odhodlání v izraelské společnosti během doby, kdy armáda zintenzivňuje svou operaci v Pásmu Gazy.
Izraelský premiér Netanjahu nahrávku označil za „krutou psychologickou propagandu“ Hamásu a Izraelkám vzkázal, že dělá vše pro to, aby se rukojmí vrátila domů. „Naše srdce jsou s vámi a se všemi ostatními rukojmími. Děláme všechno pro to, aby se všichni unesení a pohřešovaní vrátili domů,“ řekl. Kancelář premiéra zajatkyně identifikovala jako Daniel Aloniovou, Rimon Kirštovou a Jelenu Trupanovovou.
Podle listu Haarec byla obyvatelka kibucu Nir Oz Trupanovová unesena spolu s několika členy rodiny ze svého domu a její manžel byl při útoku 7. října zavražděn. Aloniová byla podle Haarecu odvlečena se šestiletou dcerou Emilií, když byla na návštěvě u své sestry-dvojčete ve stejném kibucu. Její sestra Šaron byla také odvedena se svým manželem a tříletými dvojčaty, píše list. Kirštová žila v kibucu Nirim a byla unesena i s manželem, píše Haarec.
Cílem Hamásu je podle izraelského listu jednáními o propuštění rukojmí získat více času a zdrojů k boji s židovským státem. Mezi rukojmími je i řada cizích státních příslušníků, které Hamás označil za hosty. Izraelce chce naopak islamistické hnutí vyměnit za všechny Jeruzalémem zadržované Palestince. Těch bylo podle odhadů z poloviny října mělo být více než šest tisíc.
Dokument navrhuje nucené vysídlení Palestinců z Gazy
List The Times of Israel upozornil, že na izraelském ministerstvu pro zpravodajské služby vznikl dokument, jenž doporučuje nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy do Egypta na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na pravděpodobné potíže mezinárodního schválení takového kroku, ale zároveň nucený transfer obyvatel ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků, kteří hledají úkryt před válkou.
Materiál předkládá i dvojici jiných možných řešení. Jedním z nich by bylo nechat po skončení války, jejímž cílem je zničit Hamás, v Gaze vládnout palestinskou samosprávu, která nyní kontroluje části Západního břehu. Druhým pak podpořit jiný místní režim. Obě tyto varianty pro úzké pobřežní pásmo pak dokument ale zavrhuje. Jedním z hlavních důvodů je to, že by tyto možnosti nesloužily jako dostatečné odstrašení před dalšími útoky na Izrael.
Izraelská vláda význam dokumentu podle The Times of Israel snižuje. Kancelář premiéra Netanjahua deníku Ha’arec řekla, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají, protože se soustředí na válku, a ne na to, co bude den po ní.
Palestinci se scénáře vysídlení hrozí, v neposlední řadě proto, že jim připomíná roky 1948 a 1967, kdy jich statisíce opustily palestinská území. V první arabsko-izraelské válce (1948-1949), kdy na Izrael zaútočila koalice arabských zemí, opustilo své domovy nebo z nich bylo vyhnáno 750 tisíc Palestinců. Dodnes to označují za nakbu, neboli národní katastrofu.
Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se během nynějšího konfliktu nechal slyšet, že Palestinci neopustí svou vlast a nedovolí nikomu, aby je vyhnal. Jeho obavy zřejmě zvýšila i izraelská mnohokrát opakovaná výzva obyvatelům severní části Gazy, aby ji opustili a přesunuli se na jih tohoto pásma, tedy blíže k hranicím s Egyptem. Jeruzalém ji zdůvodnil tím, že chce zabránit úmrtí civilistů na bojišti.
Londýn se snaží domluvit humanitární pauzu
Americké ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že počet kamionů s humanitární pomocí, které se od začátku konfliktu dostaly do Pásma Gazy, vzrostl na 150. Během neděle totiž přijelo dalších 45 nákladních aut. Podle informací agentur AP a DPA se do Gazy v tentýž den dostalo třiatřicet kamionů s jídlem, vodou a léky.
Izrael v reakci na útok teroristů Pásmo Gazy odřízl od veškerých dodávek, a to včetně pohonných hmot, potravin i vody s argumentem, že pomoc končí v rukou Hamásu. Po apelech mezinárodních organizací i západních spojenců Izraele se zatím do Gazy přes hraniční přechod Rafáh s Egyptem podařilo dostat dohromady kolem 125 kamionů s pomocí, oznámily dříve agentury.
I na tomto přechodu však Izrael podle AP povoluje, aby do Gazy proudila jen malá část připravené pomoci. Prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan i proto v neděli varoval, že bránit humanitární pomoci pro úzké pásmo na pobřeží Středozemního moře by mohlo být posuzováno jako válečný zločin.
Agentura Reuters s odvoláním na Jeruzalém napsala, že Izrael v příštích dnech povolí výrazně větší přísun pomoci do oblasti. Před 7. říjnem vozilo humanitární pomoc do Gazy, která už předtím čelila částečné blokádě, i pět stovek nákladních aut denně.
Problém s navýšením humanitární pomocí podle zpravodaje ČT Borka tkví v tom, že Izrael kontroluje každý kamion, který do Gazy míří, což chce zachovat i do budoucna. Není ale jasné, jestli je logisticky možné, aby frekventovanější dodávky takové kontrole podléhaly.
Britský ministr zahraničí James Cleverly v pondělí prohlásil, že Londýn vyvíjí značné diplomatické úsilí ve snaze o vyhlášení humanitární pauzy ve válce Izraele proti Hamásu. „Intenzivně spolupracujeme s Egypťany, Izraelci a dalšími, abychom se pokusili o zavedení humanitární přestávky, dočasné přestávky, a mohli tak doručit humanitární pomoc lidem, kteří ji potřebují,“ řekl Cleverly agentuře Reuters. „Něco málo se tam dostává, ale potřebujeme výrazně zvýšit objem (humanitární pomoci),“ dodal.
Save the Children: Během konfliktu zemřely tisíce dětí
Nezisková organizace Save the Children prohlásila, že v Gaze za poslední tři týdny zemřelo nejméně 3195 dětí, což je více, než jich běžně umírá v ozbrojených konfliktech po celém světě za celý rok. Podobná prohlášení stran konfliktu nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Loni ve 24 různých zemí podle zprávy generálního tajemníka OSN zemřelo 2985 dětí, rok předtím 2515. V roce 2020 dětí zabitých v konfliktech na celém světě bylo 2674.
„Tři týdny násilí vytrhly děti z rodin a nepředstavitelnou rychlostí rozvrátily jejich životy. Čísla jsou otřesná a vzhledem k tomu, že násilí v Gaze nejen pokračuje, ale právě teď se stupňuje, zůstává mnoho dalších dětí ve vážném ohrožení,“ uvedl představitel Save the Children pro palestinská území Jason Lee. Je podle něj nutné zastavit boje.
Podle pondělních informací ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zemřelo od 7. října při izraelských úderech na území celkem 8306 lidí, a to včetně 3457 dětí a 2136 žen. Ani tyto údaje není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Zátah na Západním břehu
Izraelské síly v noci provedly další ozbrojené zátahy v Džanínu na severu Západního břehu Jordánu. O operaci, při níž zemřel vůdce místní odnože islamistické skupiny Islámský džihád, informoval server The Times of Israel a potvrdila ji i Al-Džazíra. Podle této katarské televize se jednalo o jeden z nejrozsáhlejších zátahů od začátku války v Gaze, při němž zemřely čtyři osoby a řada dalších utrpěla zranění. Vojáci zatkli desítky lidí.
Izraelské síly jsou stále v uprchlickém táboře v Džanínu, odkud se objevily záběry, na nichž jsou vojenské buldozery v blízkosti nemocnice a další ničí civilní budovy, dodala al-Džazíra.
Oficiální palestinský zpravodajský server WAFA napsal, že do Džanínu v noci vjelo asi sto vojenských vozidel společně s buldozery. Zároveň Izraelci podnikli útok s pomocí dronu.
Izraelské letecké útoky na cíle v jižní Sýrii byly podle izraelské armády odpovědí na ostřelování jejích pozic na Golanských výšinách, které Izrael od roku 1967 okupuje. Ostřelování ze Sýrie v Izraeli žádné škody ani zranění nezpůsobilo.
