Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
EU podpořila právo Izraele na sebeobranu. Volá po humanitárních pauzách
Evropská rada „co nejdůrazněji odsuzuje Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli“, stojí v závěrech z jednání, které byly v uplynulých dnech a nocích několikrát přepracovány, aby vyhověly požadavkům všech členských států EU.
Na jejich konečné verzi se pracovalo i ve čtvrtek odpoledne během jednání prezidentů a premiérů sedmadvacítky. „Použití civilistů jako lidských štítů Hamásem je obzvláště politováníhodné zvěrstvo,“ píše se dále v textu.
Výzva k propuštění rukojmí
Izrael má podle unijních prezidentů a premiérů právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Lídři znovu zopakovali výzvu adresovanou Hamásu, aby okamžitě propustil všechna rukojmí.
„Evropská rada vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby,“ stojí v závěrečném prohlášení ze summitu.
Podle diplomatických zdrojů až do pozdních večerních hodin shodu blokovalo Španělsko, které požadovalo „silnější formulaci“, ve které by figurovalo i slovo „příměří“. Proti tomu se ale postavilo zbývajících 26 zemí. Španělé nakonec ustoupili, prosadili si ale do závěrů zmínku o tom, že se „v blízké době uskuteční mezinárodní mírová konference“, která se bude týkat Blízkého východu.
Pokud jde o termín humanitární pauzy, znamená to, že „se na určitém místě v určitou dobu může deklarovat, že tam bude bezpečno, přičemž může jít o jednostranné rozhodnutí, nebo se o tom mohou dohodnout obě strany“, upřesnil nejmenovaný unijní činitel.
Podobně se to v minulosti dělo i v jiných válečných konfliktech. Termín „humanitární pauza“ Češi odmítali, protože podle nich implikoval to, že bude muset Izrael zastavit palbu a nebude moci bránit své území a občany. I jak napsala agentura Reuters, termín „přestávky“ znamená spíše než příměří krátké přestávky v bojích, během kterých může dojít k propuštění rukojmí či průjezdu konvojů s humanitární pomocí.
I na přání České republiky v textu přibylo, že je potřeba zajistit, aby pomoc neskončila v rukou teroristických organizací. Česko rovněž prosazovalo zmínku, že je v souvislosti s konfliktem potřeba bojovat proti šíření dezinformací, což se nakonec v dokumentu rovněž objevilo. „Evropská rada připomíná potřebu vyhnout se regionální eskalaci a jednat v tomto ohledu s partnery, včetně palestinské samosprávy,“ shodli se rovněž unijní lídři.
Očekávaná pozemní operace v Gaze
Útok Hamásu ze 7. října si v Izraeli vyžádal podle tamních úřadů na 1400 obětí, především civilistů, dalších více než 220 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Pásmu Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v této oblasti přes 7000 lidí. Hamás Pásmo Gazy ovládá od roku 2007.
Očekává se, že Izrael v nejbližší době spustí pozemní operaci v Pásmu Gazy. Právní rozměr invaze komentoval pro ČT24 vojenský analytik a bezpečnostní poradce prezidenta Otakar Foltýn.
„V tomto případě, stejně jako v jakémkoliv jiném, má napadený právo na obranu. To není ničím zpochybnitelné. V momentě, kdy tak učiní, tak nastupuje právo ozbrojeného konfliktu. V tomto případě zejména čtyři jeho základní zásady: rozlišování, přiměřenost, humanita a nezbytnost,“ řekl Foltýn.
Vyzdvihl především pravidlo přiměřenosti, které je důležité vzhledem k hustě obydlenému území Pásma Gazy. „Pravidlo říká, že je potřeba v každém individuálním případu posuzovat relevanci získané vojenské výhody v důsledku daného úderu a následně způsobených civilních škod. Pokud je to pravidlo dodrženo, tak přiměřené civilní škody nejsou nelegální a nejsou porušením mezinárodního civilního práva,“ dodal Foltýn.
Horizont ČT24: Foltýn k vývoji v Izraeli (zdroj: ČT24)