Izraelští vojáci uskutečnili výpady za hranice Pásma Gazy. Armáda území masivně bombarduje

Nahrávám video

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy. Podle svých slov cílila na infrastrukturu využívanou Hamásem, včetně podzemních tunelů a operačního velitelství.

Podle mluvčího armády Daniela Hagariho se na nočních operacích „hluboko“ v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. „Jde o výpady, při kterých jsou zabíjeny skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války,“ řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Hagari uvedl, že jde o 222 lidí.

Během razie uvnitř Pásma Gazy byl u hraniční bariéry zabit izraelský voják, který se svými kolegy pátral po pohřešovaných Izraelcích, sdělil armádní mluvčí Daniel Hagari. Další tři vojáci utrpěli zranění.

Likvidace útočišť teroristů

Izraelská armáda bombardovala i místa poblíž trojice nemocnic, napsala agentura Reuters s odvoláním na palestinská média. Jestli některá z nich byla poškozena, zatím není jasné. Ministerstvo vnitra ovládané Hamásem oznámilo, že dva izraelské útoky na severu Pásma Gazy si vyžádaly 27 mrtvých a desítky zraněných. Izrael podle něho útočil na obytné domy i bez předchozího varování.

„Izrael se snaží ještě před spuštěním plánované operace zlikvidovat co nejvíce úkrytů, pozorovatelen, strategických opěrných bodů Hamásu,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Očekává se, že Izrael brzy zahájí rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde „může trvat měsíc, dva nebo tři“. Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, „z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat“.

Hamás v neděli uvedl, že jeho bojovníci se střetli s příslušníky izraelské armády, kteří v oblasti na východ od Chán Júnisu pronikli do Pásma Gazy. Hamás tvrdí, že zničil dva izraelské buldozery a tank a přinutil Izraelce se stáhnout. Jeho bojovníci se pak údajně bezpečně vrátili na základnu. Reuters píše, že izraelská strana informace Hamásu o zničení své techniky nekomentovala.

Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy

Humanitární situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje. „Všude kolem nás létají rakety. Chtěli po nás, abychom Gazu opustili, že tady dál prý bude bezpečno. Předtím jsme aspoň byli v domech, ty ale neměly elektřinu. A teď je naše největší naděje to, že budeme mít stan,“ prohlásila jedna z vysídlených obyvatelek pásma Asmá Obajdová.

Mezinárodní organizace v posledních dnech žádaly, aby přechod Rafáh do Egypta zůstal otevřený. Mnozí se ale obávají toho, aby pomoc určenou civilistům nezabavili teroristé z Hamásu. Také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku řekl, že je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Česká republika i několik dalších států podle něj na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v pondělí vyslovil pro vyhlášení humanitárního příměří. „Osobně si myslím, že humanitární pauza je potřebná, aby se tam mohla pomoc dostat a být rozdělena,“ zdůraznil Borrell. Od soboty z Egypta přijelo do oblasti 54 kamionů s humanitární pomocí, před vypuknutím současného konfliktu jich bylo i několik stovek denně.

Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných. Izrael tvrdí, že Hamás drží až milion litrů pohonných hmot, ale civilnímu obyvatelstvu je nedává a používá je k výrobě elektřiny, kterou osvětluje síť podzemních tunelů, k odpalování raket a v domácnostech svých členů.

O tom, jak zastavit izraelské „brutální zločiny“ v Gaze, se podle Reuters po telefonu bavili vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

Nahrávám video

Západ vyzývá k ochraně civilistů

Představitelé USA, Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie zase vydali prohlášení, v němž zdůraznili právo Izraele na obranu a zároveň vyzvali k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí po masakrech Hamásu na jihu Izraele, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů. Agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás uvedla, že počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, tvrdí palestinské úřady. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Izraelský prezident Jicchak Herzog řekl televizi Sky News, že Hamás při útoku na jeho zemi plánoval proti civilistům použít i vysoce jedovaté látky na bázi kyanidu. U jednoho z útočníků se podle něj našel USB disk s podrobnými instrukcemi na výrobu chemických zbraní a také jejich šíření.

Nahrávám video

Úder na pozice teroristů v Libanonu

Pokud jde o nejnovější čtyři útoky na jih Libanonu, tak tam se podle svého prohlášení izraelská armáda zaměřila na pozice Hizballáhu, který se chystal útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.

„Izraelské obranné síly odhalily dvě teroristické buňky na území Libanonu. Jedna z nich plánovala na Izrael vystřelit protitankové střely. Ta druhá měla v plánu zaútočit raketami. Izraelská armáda zasáhla teroristy z Hizballáhu předtím, než vystřelili, a tak zabránila útokům,“ konstatovala armáda.

Ve srovnání s minulým víkendem tento víkend ukázal jednoznačnou eskalaci na severní frontě, míní Borek. „Ne ještě v podobě plnohodnotného konfliktu, ale v podobě v podstatě nepřetržitých ozbrojených incidentů, kdy militantní skupiny útočí z Libanonu na Izrael, ať už útoky na krátkou vzdálenost, kdy se snaží proniknout přes hraniční bariéru, poškodit ji, tak i v podobě na delší vzdálenost projektovaných útoků, kdy dochází k raketovému ostřelování,“ popsal situaci zpravodaj.

„V případě vzplanutí severní fronty se už jedná o regionální válku a íránská osa dává najevo, že v takovém případě bude útočit na západní cíle, americké cíle,“ upozornil Borek s tím, že podobné buňky dříve operovaly na Západě a dokázaly, že jsou schopny teroristických útoků.

Americký ministr obrany Lloyd Austin již varoval, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a Hamásem. „Vnímal bych to primárně jako signál vůči Íránu, jako pokus o deeskalaci dalšího napětí v rámci regionu. Pokud by se jednalo o signál vůči hnutí Hizballáh, že by USA zasáhly na izraelské straně v případě rozhoření severní fronty s jižním Libanonem, tak tam bych to považoval za méně šťastnou deklaraci,“ uvedl Jan Zouplna z oddělení Blízkého východu Akademie věd ČR.

Stovky zadržených na Západním břehu

Napětí roste také na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dva Palestinci přišli o život při razii izraelských bezpečnostních složek v uprchlickém táboře severně od města Ramalláh.

Obyvatelé uvedli, že tam Izraelci zatkli mnoho lidí a střetli se s ozbrojenými muži a mladíky, kteří házeli kameny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví a na svědky.

Izraelská armáda se k incidentu ihned nevyjádřila. Minulý týden uvedla, že od útoku Hamásu na Izrael na Západním břehu zadržela skoro šest set hledaných osob, z nichž bylo 375 spřízněných s Hamásem. Podle palestinských úřadů si operace vyžádaly desítky mrtvých a zraněných.

Podle Palestinské tiskové agentury WAFA Izraelci v noci a ráno zatýkali i na dalších místech oblasti, kterou okupují od roku 1967. Na Západním břehu nová válka s Hamásem ještě zvýšila napětí vyvolané rozšiřováním izraelských osad. Palestinci hlásili několik zatčených v Betlému i na samém severu Západního břehu nedaleko města Džanín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
06:23Aktualizovánopřed 21 mminutami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 1 hhodinou

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 2 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 5 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 5 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.