Izraelští vojáci uskutečnili výpady za hranice Pásma Gazy. Armáda území masivně bombarduje

4 minuty
Studio 6: Izrael v noci na pondělí dál prováděl odvetné útoky
Zdroj: ČT24

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy. Podle svých slov cílila na infrastrukturu využívanou Hamásem, včetně podzemních tunelů a operačního velitelství.

Podle mluvčího armády Daniela Hagariho se na nočních operacích „hluboko“ v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. „Jde o výpady, při kterých jsou zabíjeny skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války,“ řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Hagari uvedl, že jde o 222 lidí.

Během razie uvnitř Pásma Gazy byl u hraniční bariéry zabit izraelský voják, který se svými kolegy pátral po pohřešovaných Izraelcích, sdělil armádní mluvčí Daniel Hagari. Další tři vojáci utrpěli zranění.

Likvidace útočišť teroristů

Izraelská armáda bombardovala i místa poblíž trojice nemocnic, napsala agentura Reuters s odvoláním na palestinská média. Jestli některá z nich byla poškozena, zatím není jasné. Ministerstvo vnitra ovládané Hamásem oznámilo, že dva izraelské útoky na severu Pásma Gazy si vyžádaly 27 mrtvých a desítky zraněných. Izrael podle něho útočil na obytné domy i bez předchozího varování.

„Izrael se snaží ještě před spuštěním plánované operace zlikvidovat co nejvíce úkrytů, pozorovatelen, strategických opěrných bodů Hamásu,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Očekává se, že Izrael brzy zahájí rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde „může trvat měsíc, dva nebo tři“. Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, „z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat“.

Hamás v neděli uvedl, že jeho bojovníci se střetli s příslušníky izraelské armády, kteří v oblasti na východ od Chán Júnisu pronikli do Pásma Gazy. Hamás tvrdí, že zničil dva izraelské buldozery a tank a přinutil Izraelce se stáhnout. Jeho bojovníci se pak údajně bezpečně vrátili na základnu. Reuters píše, že izraelská strana informace Hamásu o zničení své techniky nekomentovala.

Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy

Humanitární situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje. „Všude kolem nás létají rakety. Chtěli po nás, abychom Gazu opustili, že tady dál prý bude bezpečno. Předtím jsme aspoň byli v domech, ty ale neměly elektřinu. A teď je naše největší naděje to, že budeme mít stan,“ prohlásila jedna z vysídlených obyvatelek pásma Asmá Obajdová.

Mezinárodní organizace v posledních dnech žádaly, aby přechod Rafáh do Egypta zůstal otevřený. Mnozí se ale obávají toho, aby pomoc určenou civilistům nezabavili teroristé z Hamásu. Také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku řekl, že je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Česká republika i několik dalších států podle něj na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v pondělí vyslovil pro vyhlášení humanitárního příměří. „Osobně si myslím, že humanitární pauza je potřebná, aby se tam mohla pomoc dostat a být rozdělena,“ zdůraznil Borrell. Od soboty z Egypta přijelo do oblasti 54 kamionů s humanitární pomocí, před vypuknutím současného konfliktu jich bylo i několik stovek denně.

Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných. Izrael tvrdí, že Hamás drží až milion litrů pohonných hmot, ale civilnímu obyvatelstvu je nedává a používá je k výrobě elektřiny, kterou osvětluje síť podzemních tunelů, k odpalování raket a v domácnostech svých členů.

O tom, jak zastavit izraelské „brutální zločiny“ v Gaze, se podle Reuters po telefonu bavili vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

6 minut
Události ČT: Izraelské nálety na teroristy a situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Západ vyzývá k ochraně civilistů

Představitelé USA, Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie zase vydali prohlášení, v němž zdůraznili právo Izraele na obranu a zároveň vyzvali k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí po masakrech Hamásu na jihu Izraele, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů. Agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás uvedla, že počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, tvrdí palestinské úřady. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Izraelský prezident Jicchak Herzog řekl televizi Sky News, že Hamás při útoku na jeho zemi plánoval proti civilistům použít i vysoce jedovaté látky na bázi kyanidu. U jednoho z útočníků se podle něj našel USB disk s podrobnými instrukcemi na výrobu chemických zbraní a také jejich šíření.

11 minut
Zpravodaj ČT Borek o situaci v Izraeli: Severní fronta je permanentně zahřátá
Zdroj: ČT24

Úder na pozice teroristů v Libanonu

Pokud jde o nejnovější čtyři útoky na jih Libanonu, tak tam se podle svého prohlášení izraelská armáda zaměřila na pozice Hizballáhu, který se chystal útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.

„Izraelské obranné síly odhalily dvě teroristické buňky na území Libanonu. Jedna z nich plánovala na Izrael vystřelit protitankové střely. Ta druhá měla v plánu zaútočit raketami. Izraelská armáda zasáhla teroristy z Hizballáhu předtím, než vystřelili, a tak zabránila útokům,“ konstatovala armáda.

Ve srovnání s minulým víkendem tento víkend ukázal jednoznačnou eskalaci na severní frontě, míní Borek. „Ne ještě v podobě plnohodnotného konfliktu, ale v podobě v podstatě nepřetržitých ozbrojených incidentů, kdy militantní skupiny útočí z Libanonu na Izrael, ať už útoky na krátkou vzdálenost, kdy se snaží proniknout přes hraniční bariéru, poškodit ji, tak i v podobě na delší vzdálenost projektovaných útoků, kdy dochází k raketovému ostřelování,“ popsal situaci zpravodaj.

„V případě vzplanutí severní fronty se už jedná o regionální válku a íránská osa dává najevo, že v takovém případě bude útočit na západní cíle, americké cíle,“ upozornil Borek s tím, že podobné buňky dříve operovaly na Západě a dokázaly, že jsou schopny teroristických útoků.

Americký ministr obrany Lloyd Austin již varoval, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a Hamásem. „Vnímal bych to primárně jako signál vůči Íránu, jako pokus o deeskalaci dalšího napětí v rámci regionu. Pokud by se jednalo o signál vůči hnutí Hizballáh, že by USA zasáhly na izraelské straně v případě rozhoření severní fronty s jižním Libanonem, tak tam bych to považoval za méně šťastnou deklaraci,“ uvedl Jan Zouplna z oddělení Blízkého východu Akademie věd ČR.

Stovky zadržených na Západním břehu

Napětí roste také na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dva Palestinci přišli o život při razii izraelských bezpečnostních složek v uprchlickém táboře severně od města Ramalláh.

Obyvatelé uvedli, že tam Izraelci zatkli mnoho lidí a střetli se s ozbrojenými muži a mladíky, kteří házeli kameny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví a na svědky.

Izraelská armáda se k incidentu ihned nevyjádřila. Minulý týden uvedla, že od útoku Hamásu na Izrael na Západním břehu zadržela skoro šest set hledaných osob, z nichž bylo 375 spřízněných s Hamásem. Podle palestinských úřadů si operace vyžádaly desítky mrtvých a zraněných.

Podle Palestinské tiskové agentury WAFA Izraelci v noci a ráno zatýkali i na dalších místech oblasti, kterou okupují od roku 1967. Na Západním břehu nová válka s Hamásem ještě zvýšila napětí vyvolané rozšiřováním izraelských osad. Palestinci hlásili několik zatčených v Betlému i na samém severu Západního břehu nedaleko města Džanín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 46 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...