Betlém

Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Město Betlém letos slaví Vánoce bez stromu a vánoční výzdoby. Vedení města, které se nachází na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, již dříve oznámilo, že oslavy Vánoc ruší kvůli válce v Pásmu Gazy. V místě, kde se podle víry řady křesťanských církví narodil Ježíš Kristus, letos chybí i návštěvníci z ciziny, napsala agentura AP. Podle ní tak atmosféra v Betlémě letos připomíná město duchů, i obvyklý pochod skautů se uskutečnil v tichu a bez hudebního doprovodu.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, které jsou jako největší lidový mechanický betlém zapsané od roku 1998 v Guinnessově knize rekordů, získaly původní podobu. Restaurátoři při opravě, která trvala sedm let, vrátili figurkám původní barvy, některé nově rozhýbali. Jinak také uspořádali některé scény. Náklady dosáhly téměř čtyř milionů korun. Betlém z 19. století se v Muzeu Jindřichohradecka opravoval po padesáti letech.

Ve Svitavách skončilo restaurování patnáct metrů dlouhého mechanického betléma, který svými rozměry předčí i slavný Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Svitavské dílo tvoří pět skupin figur, které ve městě zůstaly po odsunu jeho německého obyvatelstva. Hrozilo, že skončí mezi odpadky. Na restaurování obřího betléma se pracovalo zhruba deset let.

Památkovou rezervací lidové architektury Betlém v Hlinsku prošel odpoledne tradiční masopustní průvod masek. Obyčej, který je v mnoha vesnicích stále živý, se na Hlinecku udržuje od 19. století. Od roku 2010 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Masopustní veselí od půlnoci vystřídá půst. Ten potrvá čtyřicet dnů. Skončí až o Velikonocích.

Kam se Pražané během vánočních svátků před 30 lety vydávali na procházku za betlémy? Jedním z oblíbených míst byl kostel svatého Matěje v Dejvicích, který sice ani dnes nepatří mezi nejznámější kostely v Praze, ale díky unikátnímu perníkovému betlému nalákal každý rok o Vánocích mnoho návštěvníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Zámek v Holešově na Kroměřížsku otevře v sobotu tradiční výstavu betlémů. Zatímco dříve si ji návštěvníci chodili prohlédnout do saly terreny, tentokrát lidé uvidí betlémy přes sklo v arkádách na zámeckém nádvoří. Stejně tomu bylo v souvislosti s pandemií covidu i loni, informovala mluvčí pořádajícího Městského kulturního střediska (MKS) v Holešově Dana Podhajská.

Papež František v tradičním poselství Urbi et orbi zdůraznil, že v těžkých dobách pandemie je potřeba lásky a bratrství, nikoliv nacionalismu a radikálního individualismu. Už na Štědrý den na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě ve Vatikánu vyzval k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější – účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Kardinál Dominik Duka v katedrále svatého Víta v Praze poděkoval zdravotníkům.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Přesně před 25 lety, 21. prosince 1995, opustily Betlém izraelské jednotky, v následujících třech dnech pak správu a vojenskou kontrolu nad městem převzali Palestinci. Stalo se tak na základě dohod uzavřených během izraelsko-palestinského mírového procesu, které podepsaly vlády Izraele a představitelé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Známé jsou pod označením Oslo I a Oslo II.

Skauti v sobotu rozváželi vlaky po republice betlémské světlo, které před týdnem převzali na hraničním přechodu s Rakouskem. Na vlaky pak navazují další rozvozy do míst, kam koleje nevedou. Po Praze rozváželi skautští kurýři tento novodobý symbol Vánoc historickou tramvají.

Plamínek zažehnutý v Betlémě, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, je v České republice. Skauti si pro něj tentokrát kvůli pandemii koronaviru nejeli do Vídně, ale ráno jej převzali na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen od svých rakouských kolegů.

Pandemie koronaviru ovlivní další tradiční český zvyk, výstavy betlémů. Česká televize zjistila, že některé výstavy letos kvůli současné situaci ani neproběhnou. U dalších se čeká na vyjádření vlády ohledně opatření, zatím však s otevřením prohlídky pro veřejnost počítají. Podívat se na betlémy bude možné v některých případech i on-line.

Na Slovensku se během uplynulého víkendu nechalo otestovat na koronavirus přes 110 tisíc lidí, dva a půl tisíce z nich bylo nakažených. Lidé se mohli nechat otestovat ve 450 obcích a městech. Výrazně ale klesl zájem o testování, a to zhruba na třetinu úrovně z uplynulých kol, řekl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Země Evropské unie se pomalu chystají na rozvolňování, i když jenom velmi opatrně. Před Vánocemi chce většinu obchodů otevřít Francie nebo Belgie.

Cestu časem slibuje mobilní aplikace, která rekonstruuje historickou podobu Braunova Betléma u Kuksu. Jde o takzvanou rozšířenou realitu – přímo na místě je možné podívat se, jak památka vypadala v roce 1732, kdy ji sochař stvořil, a také o rovných sto let později. Naskenovaná data zároveň poslouží při opravě, kterou Betlém nutně potřebuje.

Když si Čech představí opravdu tradiční Vánoce, pravděpodobně se mu vybaví stromeček, dárky, kapr s bramborovým salátem a spousta cukroví. Staré zvyky třeba říkají schovat si šupinu z kapra pro štěstí, nebo rozkrojit jablko a podívat se, jestli uvnitř není vánoční hvězda. Tyto tradice ovšem v zahraničí neznají. Jak vypadají Vánoce v takových zemích, jako je třeba Japonsko, Katalánsko či Venezuela?

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména v zemích Blízkého východu. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině a jako mnohokrát předtím se stavěl na obranu uprchlíků.

Tisíce křesťanských poutníků dorazily do palestinského Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu, který je podle Bible místem narození Ježíše Krista. Vánoční oslavy vyvrcholí půlnoční mší v betlémské bazilice Narození Páně.

Komu slavnému stál pod okny český vánoční strom, proč si dát pozor na svatého šprecha, jak rozkrojit jablko a co pro Hanu s Marií přichystala budoucnost? Vánoce se opakují každý rok, ale možná vám následující kvíz ukáže, že přesto o těchto svátcích ještě mnohé nevíte.