Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, které jsou jako největší lidový mechanický betlém zapsané od roku 1998 v Guinnessově knize rekordů, získaly původní podobu. Restaurátoři při opravě, která trvala sedm let, vrátili figurkám původní barvy, některé nově rozhýbali. Jinak také uspořádali některé scény. Náklady dosáhly téměř čtyř milionů korun. Betlém z 19. století se v Muzeu Jindřichohradecka opravoval po padesáti letech.
„Návštěvník spatří nově zrestaurovaný betlém a hned na první pohled zjistí, že je mnohem barevnější, než býval. Je opravdu barevný, hýbe se tam mnohem víc figurek, než se hýbalo původně. Ten betlém je sestaven jinak, než návštěvníci znali. Některé scény jsou přeskupené, aby spolu více souvisely. Třeba biblické scény jsou u sebe, zemědělská krajina je u sebe, aby to bylo logické tak, jak to měl Krýza vymyšlené,“ řekla etnografka muzea Alexandra Zvonařová.
Betlém utrpěl škody poté, co ho napadl dřevokazný hmyz. Punčochářský mistr Tomáš Krýza ho tvořil přes šedesát let. Dílo se skládá z téměř 1400 částí, z toho přes 140 je pohyblivých. Betlém zabírá skoro šedesát metrů čtverečních, je téměř sedmnáct metrů dlouhý.
Odborníci zjistili, že rozložení betlému, jak jej rozestavili pracovníci muzea před víc než padesáti lety při stěhování do patra, neodpovídalo původnímu stavu. Proto podle dobových fotografií vrátili jesličkám původní podobu. Lišila se i barevnost a zdobení figurek. Před opravou byly figurky šedozelené, protože je dříve někdo několikrát amatérsky přetřel. „Figurky byly několikrát přemalované, na jedné figurce byly třeba i čtyři přemalby. Původní barvy jsou nádherné,“ řekla restaurátorka a výtvarnice Zdena Skořepová.
Krýza betlém vytvořil i s pomocí špulek a válečku na nudle
Některé figurky byly natolik zničené od molů a dalšího hmyzu, že je pohromadě už držel jen lak a barva, doplnila. Mnohé se nehýbaly a muzejníci se pokusili většinu z nich uvést do pohybu. Pohyblivých je asi o deset až patnáct figurek víc než před opravou. Při restaurování objevila Skořepová i různé dopisy či dobové nálepky. Našla dvanáct druhů materiálu, který Krýza použil. „Nejen dřevo, papír, ale i bakelit, sklo, porcelán,“ popsala. Betlém má také nové osvětlení i malované pozadí.
Krýza vytvářel betlém od poloviny 19. století. Za tu dobu se dílo restaurovalo dvakrát: v roce 1935, kdy se jesličky nastěhovaly do muzea, a v roce 1967, kdy se přemístily z přízemí do prvního patra. Při stavbě betlému využíval Krýza vše, co doma našel – špulky od nití či váleček na nudle, popsali muzejníci. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, se nyní hýbe díky elektromotoru. Nejstarší část betlému je scéna narození Ježíše.
Zřizovatelem Muzea Jindřichohradecka, jež loni navštívilo 45 719 lidí, je Jihočeský kraj. Letos mu dal provozní příspěvek 21,8 milionu korun. Před koronakrizí navštěvovalo muzeum kolem 70 tisíc lidí ročně. Většinu návštěvníků láká právě Krýzův betlém, řekl ředitel muzea Jaroslav Pikal.
