Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.
Výstavba dvanácti set bytů pro zhruba pět tisíc nových obyvatel je znovu předmětem diplomatických sporů. Před čtyřmi lety na Givat Hamatos vypískali izraelští demonstranti vyslance Evropské unie (EU), který přišel na obhlídku budoucího staveniště.
„Za těchto okolností nebudeme dávat žádné prohlášení,“ vyjádřil se tehdy velvyslanec EU při Palestinské autonomii Sven Kühn von Burgsdorff. Oblast totiž leží ve Východním Jeruzalémě, který mezinárodně není uznáván za součást Izraele.
„To, že Evropská unie neuznává skutečnost, že Jeruzalém je jednotné hlavní město Izraele, ukazuje, že žijí v alternativním vesmíru,“ prohlásila místostarostka města Fleur Hassan-Nahoumová. Staveniště v Givat Hamatos přitom není rozlehlé, ale má velký geografický význam ve věčném souboji mezi Židy a Araby o kontrolu nad Jeruzalémem.
Arabská čtvrť vedle
Novou výstavbou se v obklopení židovskou zástavbou ocitne vedlejší arabská čtvrť Bajt Safáfá, což podle kritiků Izraele znemožní rozdělení města mezi dva státy. Štáb ČT v arabské čtvrti natáčel s učitelem Alím Aliánem. Podle něj si mladí lidí, kteří se chtějí vzít a založit rodinu, nemohou dovolit bydlení v Bajt Safáfá.
Odpor místních obyvatel proti vedlejší výstavbě ale zeslábl poté, co bylo přislíbeno, že část nových bytů bude určena i pro Araby. Arabská čtvrť už totiž nemá kam růst. „Dům se tady prodává i za šest set tisíc dolarů. Takže lidé radši odcházejí mimo Jeruzalém, do Betléma,“ přiblížil učitel Alián.
Kontroverze v hlavním městě ale podle analytiků nekončí. V srpnu 2024 izraelská média oznámila, že se má stavět i mezi čtvrtěmi Givat Hamatos a Har Choma. Vyrůst tam má celkem pět tisíc nových bytů. Milionové velkoměsto už skoro nemá kam růst. A tam, kde se najde místo, okamžitě začínají polemiky.
