Jeruzalém dosáhl historického milníku milionu obyvatel. Je to důsledek silného populačního růstu, kterým se židovský stát odlišuje od ostatních zemí. Ale také zprávou o tom, jak velkým problémům Izrael bude čelit, aby zajistil lidem bydlení, dopravu a další služby.
V Jeruzalému narůstá populace. Pozemky pro nové domy se musí doslova vysekávat do skály hned vedle dálnice. I v kdysi rezidenční vilové čtvrti Katamon je znát nedostatek prostoru. A stále přibývají noví obyvatelé. Největší problém jsou vysoké životní náklady.
„Za měsíc zhruba pět tisíc dolarů. Když má člověk děti, tak ještě víc,“ popisuje Anastasia, která do města přišla před patnácti lety z Moskvy.
Na obrazech z 19. století se Jeruzalém jevil jako tiché poutní místo. Ještě v padesátých letech minulého století tu žilo méně lidí než v Plzni.
Hlavní zásluhu na růstu města mají ultraortodoxní Židé. Třeba Šimon považuje zprávu o překonání milionové hranice za radostnou. „Mám jedenáct dětí. Vnoučata už ani nepočítám,“ sděluje muž.
Jak zajistit důstojný život
Má to i dopady na politiku. „Takřka každé dítě, které se narodí ultraortodoxním ženám, se přičítá k pravé části politického spektra,“ uvedl v roce 2022 sociolog z Izraelského demokratického institutu Or Anabi.
Přibývá také Arabů. Už tvoří čtyřicet procent všech obyvatel. K problémům s dopravou a drahým bydlením tak přistupuje národnostní soupeření. OSN neuznává východní polovinu města za součást Izraele.
Nejen Jeruzalém, ale celý Izrael čeká v příštích měsících jeden významný populační milník. Počet obyvatel má překročit 10 milionů. Židovský stát už je v hustotě zalidnění na úrovni Nizozemska. Je to dobrá i špatná zpráva. Jako jedna z mála vyspělých zemí nemusí řešit propad porodnosti. Zato musí řešit, jak přibývajícímu obyvatelstvu zajistit důstojný život.
