Izraelští vojáci uskutečnili výpady za hranice Pásma Gazy. Armáda území masivně bombarduje

Nahrávám video
Studio 6: Izrael v noci na pondělí dál prováděl odvetné útoky
Zdroj: ČT24

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy. Podle svých slov cílila na infrastrukturu využívanou Hamásem, včetně podzemních tunelů a operačního velitelství.

Podle mluvčího armády Daniela Hagariho se na nočních operacích „hluboko“ v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. „Jde o výpady, při kterých jsou zabíjeny skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války,“ řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Hagari uvedl, že jde o 222 lidí.

Během razie uvnitř Pásma Gazy byl u hraniční bariéry zabit izraelský voják, který se svými kolegy pátral po pohřešovaných Izraelcích, sdělil armádní mluvčí Daniel Hagari. Další tři vojáci utrpěli zranění.

Likvidace útočišť teroristů

Izraelská armáda bombardovala i místa poblíž trojice nemocnic, napsala agentura Reuters s odvoláním na palestinská média. Jestli některá z nich byla poškozena, zatím není jasné. Ministerstvo vnitra ovládané Hamásem oznámilo, že dva izraelské útoky na severu Pásma Gazy si vyžádaly 27 mrtvých a desítky zraněných. Izrael podle něho útočil na obytné domy i bez předchozího varování.

„Izrael se snaží ještě před spuštěním plánované operace zlikvidovat co nejvíce úkrytů, pozorovatelen, strategických opěrných bodů Hamásu,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Očekává se, že Izrael brzy zahájí rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde „může trvat měsíc, dva nebo tři“. Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, „z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat“.

Hamás v neděli uvedl, že jeho bojovníci se střetli s příslušníky izraelské armády, kteří v oblasti na východ od Chán Júnisu pronikli do Pásma Gazy. Hamás tvrdí, že zničil dva izraelské buldozery a tank a přinutil Izraelce se stáhnout. Jeho bojovníci se pak údajně bezpečně vrátili na základnu. Reuters píše, že izraelská strana informace Hamásu o zničení své techniky nekomentovala.

Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy

Humanitární situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje. „Všude kolem nás létají rakety. Chtěli po nás, abychom Gazu opustili, že tady dál prý bude bezpečno. Předtím jsme aspoň byli v domech, ty ale neměly elektřinu. A teď je naše největší naděje to, že budeme mít stan,“ prohlásila jedna z vysídlených obyvatelek pásma Asmá Obajdová.

Mezinárodní organizace v posledních dnech žádaly, aby přechod Rafáh do Egypta zůstal otevřený. Mnozí se ale obávají toho, aby pomoc určenou civilistům nezabavili teroristé z Hamásu. Také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku řekl, že je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Česká republika i několik dalších států podle něj na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v pondělí vyslovil pro vyhlášení humanitárního příměří. „Osobně si myslím, že humanitární pauza je potřebná, aby se tam mohla pomoc dostat a být rozdělena,“ zdůraznil Borrell. Od soboty z Egypta přijelo do oblasti 54 kamionů s humanitární pomocí, před vypuknutím současného konfliktu jich bylo i několik stovek denně.

Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných. Izrael tvrdí, že Hamás drží až milion litrů pohonných hmot, ale civilnímu obyvatelstvu je nedává a používá je k výrobě elektřiny, kterou osvětluje síť podzemních tunelů, k odpalování raket a v domácnostech svých členů.

O tom, jak zastavit izraelské „brutální zločiny“ v Gaze, se podle Reuters po telefonu bavili vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

Nahrávám video
Události ČT: Izraelské nálety na teroristy a situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Západ vyzývá k ochraně civilistů

Představitelé USA, Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie zase vydali prohlášení, v němž zdůraznili právo Izraele na obranu a zároveň vyzvali k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí po masakrech Hamásu na jihu Izraele, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů. Agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás uvedla, že počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, tvrdí palestinské úřady. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Izraelský prezident Jicchak Herzog řekl televizi Sky News, že Hamás při útoku na jeho zemi plánoval proti civilistům použít i vysoce jedovaté látky na bázi kyanidu. U jednoho z útočníků se podle něj našel USB disk s podrobnými instrukcemi na výrobu chemických zbraní a také jejich šíření.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek o situaci v Izraeli: Severní fronta je permanentně zahřátá
Zdroj: ČT24

Úder na pozice teroristů v Libanonu

Pokud jde o nejnovější čtyři útoky na jih Libanonu, tak tam se podle svého prohlášení izraelská armáda zaměřila na pozice Hizballáhu, který se chystal útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.

„Izraelské obranné síly odhalily dvě teroristické buňky na území Libanonu. Jedna z nich plánovala na Izrael vystřelit protitankové střely. Ta druhá měla v plánu zaútočit raketami. Izraelská armáda zasáhla teroristy z Hizballáhu předtím, než vystřelili, a tak zabránila útokům,“ konstatovala armáda.

Ve srovnání s minulým víkendem tento víkend ukázal jednoznačnou eskalaci na severní frontě, míní Borek. „Ne ještě v podobě plnohodnotného konfliktu, ale v podobě v podstatě nepřetržitých ozbrojených incidentů, kdy militantní skupiny útočí z Libanonu na Izrael, ať už útoky na krátkou vzdálenost, kdy se snaží proniknout přes hraniční bariéru, poškodit ji, tak i v podobě na delší vzdálenost projektovaných útoků, kdy dochází k raketovému ostřelování,“ popsal situaci zpravodaj.

„V případě vzplanutí severní fronty se už jedná o regionální válku a íránská osa dává najevo, že v takovém případě bude útočit na západní cíle, americké cíle,“ upozornil Borek s tím, že podobné buňky dříve operovaly na Západě a dokázaly, že jsou schopny teroristických útoků.

Americký ministr obrany Lloyd Austin již varoval, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a Hamásem. „Vnímal bych to primárně jako signál vůči Íránu, jako pokus o deeskalaci dalšího napětí v rámci regionu. Pokud by se jednalo o signál vůči hnutí Hizballáh, že by USA zasáhly na izraelské straně v případě rozhoření severní fronty s jižním Libanonem, tak tam bych to považoval za méně šťastnou deklaraci,“ uvedl Jan Zouplna z oddělení Blízkého východu Akademie věd ČR.

Stovky zadržených na Západním břehu

Napětí roste také na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dva Palestinci přišli o život při razii izraelských bezpečnostních složek v uprchlickém táboře severně od města Ramalláh.

Obyvatelé uvedli, že tam Izraelci zatkli mnoho lidí a střetli se s ozbrojenými muži a mladíky, kteří házeli kameny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví a na svědky.

Izraelská armáda se k incidentu ihned nevyjádřila. Minulý týden uvedla, že od útoku Hamásu na Izrael na Západním břehu zadržela skoro šest set hledaných osob, z nichž bylo 375 spřízněných s Hamásem. Podle palestinských úřadů si operace vyžádaly desítky mrtvých a zraněných.

Podle Palestinské tiskové agentury WAFA Izraelci v noci a ráno zatýkali i na dalších místech oblasti, kterou okupují od roku 1967. Na Západním břehu nová válka s Hamásem ještě zvýšila napětí vyvolané rozšiřováním izraelských osad. Palestinci hlásili několik zatčených v Betlému i na samém severu Západního břehu nedaleko města Džanín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 38 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...