Izraelští vojáci uskutečnili výpady za hranice Pásma Gazy. Armáda území masivně bombarduje

Nahrávám video

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy. Podle svých slov cílila na infrastrukturu využívanou Hamásem, včetně podzemních tunelů a operačního velitelství.

Podle mluvčího armády Daniela Hagariho se na nočních operacích „hluboko“ v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. „Jde o výpady, při kterých jsou zabíjeny skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války,“ řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Hagari uvedl, že jde o 222 lidí.

Během razie uvnitř Pásma Gazy byl u hraniční bariéry zabit izraelský voják, který se svými kolegy pátral po pohřešovaných Izraelcích, sdělil armádní mluvčí Daniel Hagari. Další tři vojáci utrpěli zranění.

Likvidace útočišť teroristů

Izraelská armáda bombardovala i místa poblíž trojice nemocnic, napsala agentura Reuters s odvoláním na palestinská média. Jestli některá z nich byla poškozena, zatím není jasné. Ministerstvo vnitra ovládané Hamásem oznámilo, že dva izraelské útoky na severu Pásma Gazy si vyžádaly 27 mrtvých a desítky zraněných. Izrael podle něho útočil na obytné domy i bez předchozího varování.

„Izrael se snaží ještě před spuštěním plánované operace zlikvidovat co nejvíce úkrytů, pozorovatelen, strategických opěrných bodů Hamásu,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Očekává se, že Izrael brzy zahájí rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde „může trvat měsíc, dva nebo tři“. Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, „z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat“.

Hamás v neděli uvedl, že jeho bojovníci se střetli s příslušníky izraelské armády, kteří v oblasti na východ od Chán Júnisu pronikli do Pásma Gazy. Hamás tvrdí, že zničil dva izraelské buldozery a tank a přinutil Izraelce se stáhnout. Jeho bojovníci se pak údajně bezpečně vrátili na základnu. Reuters píše, že izraelská strana informace Hamásu o zničení své techniky nekomentovala.

Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy

Humanitární situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje. „Všude kolem nás létají rakety. Chtěli po nás, abychom Gazu opustili, že tady dál prý bude bezpečno. Předtím jsme aspoň byli v domech, ty ale neměly elektřinu. A teď je naše největší naděje to, že budeme mít stan,“ prohlásila jedna z vysídlených obyvatelek pásma Asmá Obajdová.

Mezinárodní organizace v posledních dnech žádaly, aby přechod Rafáh do Egypta zůstal otevřený. Mnozí se ale obávají toho, aby pomoc určenou civilistům nezabavili teroristé z Hamásu. Také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku řekl, že je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Česká republika i několik dalších států podle něj na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v pondělí vyslovil pro vyhlášení humanitárního příměří. „Osobně si myslím, že humanitární pauza je potřebná, aby se tam mohla pomoc dostat a být rozdělena,“ zdůraznil Borrell. Od soboty z Egypta přijelo do oblasti 54 kamionů s humanitární pomocí, před vypuknutím současného konfliktu jich bylo i několik stovek denně.

Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných. Izrael tvrdí, že Hamás drží až milion litrů pohonných hmot, ale civilnímu obyvatelstvu je nedává a používá je k výrobě elektřiny, kterou osvětluje síť podzemních tunelů, k odpalování raket a v domácnostech svých členů.

O tom, jak zastavit izraelské „brutální zločiny“ v Gaze, se podle Reuters po telefonu bavili vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

Nahrávám video

Západ vyzývá k ochraně civilistů

Představitelé USA, Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie zase vydali prohlášení, v němž zdůraznili právo Izraele na obranu a zároveň vyzvali k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Izrael na úzké pobřežní pásmo útočí po masakrech Hamásu na jihu Izraele, které si 7. října vyžádaly na 1400 životů. Agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás uvedla, že počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000, za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, tvrdí palestinské úřady. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Izraelský prezident Jicchak Herzog řekl televizi Sky News, že Hamás při útoku na jeho zemi plánoval proti civilistům použít i vysoce jedovaté látky na bázi kyanidu. U jednoho z útočníků se podle něj našel USB disk s podrobnými instrukcemi na výrobu chemických zbraní a také jejich šíření.

Nahrávám video

Úder na pozice teroristů v Libanonu

Pokud jde o nejnovější čtyři útoky na jih Libanonu, tak tam se podle svého prohlášení izraelská armáda zaměřila na pozice Hizballáhu, který se chystal útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.

„Izraelské obranné síly odhalily dvě teroristické buňky na území Libanonu. Jedna z nich plánovala na Izrael vystřelit protitankové střely. Ta druhá měla v plánu zaútočit raketami. Izraelská armáda zasáhla teroristy z Hizballáhu předtím, než vystřelili, a tak zabránila útokům,“ konstatovala armáda.

Ve srovnání s minulým víkendem tento víkend ukázal jednoznačnou eskalaci na severní frontě, míní Borek. „Ne ještě v podobě plnohodnotného konfliktu, ale v podobě v podstatě nepřetržitých ozbrojených incidentů, kdy militantní skupiny útočí z Libanonu na Izrael, ať už útoky na krátkou vzdálenost, kdy se snaží proniknout přes hraniční bariéru, poškodit ji, tak i v podobě na delší vzdálenost projektovaných útoků, kdy dochází k raketovému ostřelování,“ popsal situaci zpravodaj.

„V případě vzplanutí severní fronty se už jedná o regionální válku a íránská osa dává najevo, že v takovém případě bude útočit na západní cíle, americké cíle,“ upozornil Borek s tím, že podobné buňky dříve operovaly na Západě a dokázaly, že jsou schopny teroristických útoků.

Americký ministr obrany Lloyd Austin již varoval, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a Hamásem. „Vnímal bych to primárně jako signál vůči Íránu, jako pokus o deeskalaci dalšího napětí v rámci regionu. Pokud by se jednalo o signál vůči hnutí Hizballáh, že by USA zasáhly na izraelské straně v případě rozhoření severní fronty s jižním Libanonem, tak tam bych to považoval za méně šťastnou deklaraci,“ uvedl Jan Zouplna z oddělení Blízkého východu Akademie věd ČR.

Stovky zadržených na Západním břehu

Napětí roste také na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dva Palestinci přišli o život při razii izraelských bezpečnostních složek v uprchlickém táboře severně od města Ramalláh.

Obyvatelé uvedli, že tam Izraelci zatkli mnoho lidí a střetli se s ozbrojenými muži a mladíky, kteří házeli kameny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví a na svědky.

Izraelská armáda se k incidentu ihned nevyjádřila. Minulý týden uvedla, že od útoku Hamásu na Izrael na Západním břehu zadržela skoro šest set hledaných osob, z nichž bylo 375 spřízněných s Hamásem. Podle palestinských úřadů si operace vyžádaly desítky mrtvých a zraněných.

Podle Palestinské tiskové agentury WAFA Izraelci v noci a ráno zatýkali i na dalších místech oblasti, kterou okupují od roku 1967. Na Západním břehu nová válka s Hamásem ještě zvýšila napětí vyvolané rozšiřováním izraelských osad. Palestinci hlásili několik zatčených v Betlému i na samém severu Západního břehu nedaleko města Džanín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.