Ofenziva do Pásma Gazy je na spadnutí. Izrael riskuje válku s Hizballáhem a Íránem

Nahrávám video

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

Izraelský ministr obrany Joav Galant už otevřeně mluví o tom, že Izrael směřuje k plnohodnotnému útoku na Gazu, kterou v mezičase usilovně bombarduje. „Uvolnil jsem všechny zábrany, máme kontrolu nad oblastí a míříme do plného útoku,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z Galantova projevu k vojákům nasazeným v blízkosti Gazy.

„(Palestinští teroristé) budou tohohle momentu litovat, Gaza se nikdy nevrátí k tomu, čím byla,“ zdůraznil. Premiér Benjamin Netanjahu večer prohlásil po boku opozičního lídra Bennyho Gantze, že „zničí a rozdrtí“ palestinské hnutí Hamás a každý jeho člen je „mrtvý muž“.

„Neúprosná logika dějin naznačuje, že se taková operace opravdu blíží. Nevíme, jestli v řádu hodin, dní nebo týdnů, ale blíží se,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Teď probíhají výlučně vzdušné údery na Pásmo Gazy, je to model, který Izrael praktikoval v poslední dekádě opakovaně, vysvětluje. „To, co se zároveň rozehrává v Izraeli, je daleko větší vojenská mobilizace, která má zahrnovat daleko více armádních složek,“ upozorňuje s tím, že mobilizované stovky tisíc vojáků je veliké množství i na poměry Izraele.

Plán na ovládnutí celé Gazy

Na hranicích čekají stovky kusů těžké techniky na povel vydat se směrem do Pásma Gazy. Podle expertů je izraelská armáda moderní a dobře připravená. Izraelci mají k dispozici bojové tanky Merkava, které jsou podobné německým tankům Leopard 2. Izraelské letectvo využívá vlastní bojové stroje Kfir i americké stíhačky F-35.

„Vytvořili jsme železnou zeď z tanků, helikoptér a letadel. Budeme na hraniční plot pálit. Zabijeme každého, kdo se k němu přiblíží,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Na hranici také čekají izraelští záložníci, kterých země povolala do zbraně na 300 tisíc, což je nejvíc v historii státu. Mluvčí izraelských ozbrojených sil, podplukovník Richard Hecht, prohlásil, že cílem je „ukončit enklávu Gazy“ a celou ji ovládnout.

Izraelci ukončili okupaci Gazy v roce 2005. O dva roky později oblast ovládl Hamás, který se nyní hodlá bránit ze všech sil. Vysoce postavený člen teroristické organizace Saleh al-Arouri v sobotu řekl al-Džazíře, že hnutí je připraveno „na všechny možnosti, včetně války a eskalace na všech úrovních“. „Jsme připraveni na nejhorší scénář, včetně pozemní invaze, která bude pro nás nejlepší, aby se rozhodlo o konci této bitvy,“ cituje CNN al-Arouriho.

Hamás k boji nevyužívá obrněné vozy, aby se nestaly snadným terčem Izraelců, místo toho jezdí užitkovými vozy, na které montuje kulomety. K dispozici má zjevně tisíce balistických íránských raket, které v uplynulých dnech dokázaly prorazit i slavný izraelský obranný systém Iron Dome. Teroristé disponují rovněž protitankovými střelami podobnými americkým Stingerům.

Výhoda Hamásu v pouličním boji

Do karet hraje teroristům fakt, že Pásmo Gazy je velmi malé, hustě obydlené území o rozloze asi čtyři sta kilometrů, takže pozemní boj bude výzva pro Izraelce, jejichž taktikou vždy bylo pohybovat se velmi rychle a dostat pod kontrolu co největší území, ovšem vyhnout se pouličnímu boji, kde má nepřítel výhodu, uvádí v analýze americká stanice CNN.

Hamás nedisponuje těžkou výzbrojí, Izrael bude muset absolvovat boj v zastavěné oblasti, přičemž Hamás je rozptýlen a město bude jedna velká léčka, říká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „Bude velmi obtížné se v tom orientovat, přesouvat se v městské zástavbě,“ upozorňuje.

„Bude to mimořádně náročná, riskantní operace. Bavíme se o nejtěžším způsobu boje, a to je v zastavěné oblasti, a ještě za situace, kdy je ten boj asymetrický. Hamás a Islámský džihád se mohou ukrývat ve městě, maskovat se jako civilisté. Musíte mít dostatečné krytí ze vzduchu – drony, vrtulníky, letadla. A reagovat okamžitě na jakákoli ohniska odporu. K tomu musíte prohledat každý objekt,“ říká generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Nahrávám video

Izrael navíc nemá moc času pozemní operaci naplánovat. „Na druhou stranu Izraelci mají vše, co k tomu potřebují, tedy jednotky speciálních sil, každá jednotka, prapor mají komando podobné speciálním silám. Mají kvalitní technický průzkum i údery drony,“ uvedl Macko. Armáda bude muset počítat s velkými ztrátami, nicméně situace je taková, že operace bude přes všechna rizika nutná, míní Macko. „Izrael je odhodlán maximálně degradovat Hamás, a to nepůjde jen leteckými údery,“ dodává.

Situaci Izraeli neulehčuje ani to, že Hamás unesl zhruba 150 civilistů, které chce židovský stát získat zpět. Ozbrojené křídlo teroristické skupiny v pondělí oznámilo, že pokud Izrael bez varování zaútočí na lidi v Gaze, začne rukojmí zabíjet a vysílat to živě. Podle některých odborníků Izrael i kvůli tomu zatím s plnou ofenzivou vyčkává. Hamás nejspíš schovává rukojmí na místech, kam se Izraelci dostanou velmi obtížně, jako jsou přelidněné uprchlické tábory.

Koloběh násilných odvet

Izrael se snažil islamisty z Hamásu oslabit raketovými útoky už mnohokrát v minulosti. Větší boje mezi Hamásem a židovským státem vypukly naposledy v roce 2021. Válka tehdy trvala jedenáct dní. Zemřelo nejméně 250 lidí v Gaze a 13 v Izraeli. Současný konflikt má ale už nyní mnohonásobně více obětí a podle odborníků i vyjádření izraelského vedení bude trvat dlouho.

„Hamás existuje nějaké čtyři desítky let a jeho současná podoba po všech těch izraelských odvetách je úplně nejbrutálnější, nikdo si to neuměl představit. Přiznám se, že i já jsem byl zaskočen. Psal jsem o tom dost, ale toto nikdo nečekal,“ poznamenal expert na Blízký východ Marek Čejka. Neustálý koloběh vzájemných odvet podle něj nikam nepovede. „Vyprodukuje to ještě horší a horší organizace, horší a horší odpovědi,“ obává se Čejka.

Nahrávám video

Řešení situace v Pásmu Gazy je podle něj úplně jiné a systémové. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale ignoruje mírové řešení a soustředil se dlouhodobě spíše na mírnou ekonomickou podporu a zlepšování vztahů s arabskými zeměmi, čímž Palestince de facto „obcházel“, upozornil Čejka.

„Hamás čerpá z chudoby těch lidí (v Gaze) a z jejich utrpení. Zdaleka ne všichni, kdo jsou zasaženi těmi izraelskými útoky, jsou členy Hamásu. A samozřejmě tak získává víc a víc členů. Je to sociální hnutí propojené s výraznou částí společnosti v Gaze. Politika (Izraele) vůči Gaze je dlouhodobě špatná. Izrael teď musí přijít s jasnou odpovědí, ale nemyslím si, že to povede k něčemu pozitivnímu,“ podotýká Čejka.

„Vězení pod širým nebem“

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch označila Pásmo Gazy za „vězení pod širým nebem“. Více než polovina jeho obyvatel žije v chudobě a trpí hlady. Téměř 80 procent obyvatel je závislých na humanitární pomoci. Oblast trápí také vysoká nezaměstnanost, hlavně mezi mladými.

OSN a další organizace upozorňují, že v Pásmu Gazy jsou statisíce civilistů, kteří nemají před odvetnou akcí kam utéct. Nálety od soboty zabily stovky lidí, včetně vysoce postavených představitelů Hamásu.

Izrael už dříve oznámil totální blokádu Gazy. „To, co se děje, je šílené. Nikde nejste v bezpečí. Já už jsem se evakuovala třikrát. Nejprve jsem šla do domu své kamarádky, pak byla další výzva k evakuaci, tak jsem šla zase jinam. Navíc nemáme vodu, nemáme elektřinu, nemáme internet,“ popsala situaci novinářka z Gazy Plestia Alaqadová.

Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anny Filipi je úplná blokáda Pásma Gazy bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální. „Gaza kompletně závisí na Izraeli, co se týče vody, elektřiny, jídla,“ říká analytička s tím, že případná pozemní ofenziva bude znamenat další velké množství obětí právě mezi civilisty.

„Podle posledních zpráv poslední elektrárna dnes vypla a elektřina je dostupná jen z naftových generátorů. Zásoby potravin by měly existovat zhruba na měsíc, ale mluvíme o zásobách, které jsou nastaveny opravdu jen na hladinu přežití. Situace bude stále horší,“ míní antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

„Bezohledný útok“ Izraele by podle něj vedl ke smrti rukojmích. „Ti lidé byli opuštěni už ve chvíli, kdy byli napadeni teroristy, a teď by mohli ještě čelit následkům plošného bombardování, které se chystá,“ poznamenal expert.

Nahrávám video

Situace v Pásmu Gazy nebyla dobrá ani před útokem Hamásu na Izrael, teď je ještě horší – nejsou dodávky elektřiny, je problém s pitnou vodou, vyjmenovává Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže. „Bojové operace (v hustě zabydlených oblastech) mají dopady na civilní obyvatelstvo, proto by bylo ideální, kdyby se podařilo otevřít koridory, kudy by obyvatelstvo mohlo odejít,“ uvedl.

Spojené státy proto chtějí podle televize NBC News vytvořit koridor, který by civilistům z Pásma Gazy umožnil odejít do Egypta, a vyhnout se tak nebezpečí, které jim v Gaze hrozí. Detaily plánu zatím nejsou známy, podle americké televize ale administrativa prezidenta Joea Bidena o plánu jedná s několika dalšími státy.

Egypt se ale netěší z představy, že by na hranici s Gazou vzniklo uprchlické město s Palestinci, protože vztah mezi Káhirou a Gazou je napjatý, upozorňuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Hamás je ideologickým nepřítelem egyptské vlády a Káhira se obává, aby se nestabilita z Gazy nedostala i do Egypta. „Snaží se Gazu co možná nejvíce hermeticky uzavřít a aby situace deeskalovala co nejdříve,“ přibližuje a připomíná, že i během syrské války bylo patrné, že arabské země nejsou připraveny přijímat uprchlíky.

Hrozba války s Hizballáhem i Teheránem

Kromě velkého množství nových obětí by podle odborníků mohlo další vyhrocení situace v podobě vpádu Izraelců do Gazy přinést i nové konflikty. Britský The Guardian upozornil, že izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir v úterý oznámil, že jeho ministerstvo poskytne deset tisíc střelných zbraní civilním bezpečnostním týmům v pohraničních městech a také ve smíšených židovsko-arabských městech a izraelských osadách na Západním břehu.

Na severu Izraele zase varuje libanonská militantní skupina Hizballáh, že se připojí k boji, pokud bude zahájena pozemní invaze do Gazy. Skupina se již přihlásila k odpovědnosti za raketový útok na Izrael a na hranici v posledních dnech propukly střety. Hizballáh je prodlouženou rukou islámské republiky Írán, která útok Hamásu schvaluje a podle expertů ho nejspíš pomáhala zosnovat.

Cílem Íránu je dostat izraelskou armádu pod tlak boje na dvou frontách, říká bezpečnostní analytik Foltýn. „Dá se předpokládat, že aktivita bude narůstat,“ míní.

Izrael přitom již v minulosti hrozil v takovém případě Teheránu odvetou. „Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ varuje Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.

Izraelské dilema

Izrael a jeho partneři tak nyní řeší dilema. Na jednu stranu musí rázně zareagovat, protože to vyžaduje i izraelská společnost, na stranu druhou však masivní jednostranná přehnaná reakce způsobí, že se židovský stát zapojí do íránské hry, jelikož Teherán těží z chaosu na Blízkém východě, analyzuje situaci britský The Telegraph.

Pozemní intervence je podle serveru zřejmě nevyhnutelná, ovšem musí být operací zaměřenou na záchranu izraelských rukojmích a pronásledování teroristů Hamásu, a nikoli útokem na palestinský lid v Gaze.

Okamžitě po zničení tamní infrastruktury musí Izrael i USA poskytnout finance na její obnovu, které nepůjdou do rukou Hamásu, ale palestinskému lidu. A Írán musí být haněn za to, že financuje teroristy a musí dojít k obnově rozhovorů o omezení jeho jaderného programu, uzavírá The Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...