Strategie smrti tisícem řezů. Zapojení Íránu do útoku na Izrael je podle expertů pravděpodobné

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

List The Wall Street Journal (WSJ) v neděli informoval, že na přípravách útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael se od srpna podílely také íránské revoluční gardy. Listu to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského teroristického hnutí Hizballáh, kterému se také dostává íránské podpory.

Detaily útoku, při kterém bylo zavražděno přes 800 Izraelců, desítky dalších byly uneseny a tisíce zraněny, se podle WSJ ladily na několika schůzkách právě v libanonské metropoli, kterých se účastnili zástupci íránských revolučních gard, Hamásu, Hizballáhu i dalších teroristických skupin. O zahájení útoku se podle něj definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu.  

Jak server připomíná, Washington zatím mluví o tom, že neviděl žádné přímé důkazy o zapojení Íránu do útoku, který je pro Izrael nejhorším za desítky let. Ministr zahraničí Antony Blinken ale poukázal na to, že „existuje dlouhý vztah Teheránu a Hamásu.“ Jeden evropský činitel také WSJ řekl, že se o zapojení Teheránu ví.

Írán odmítá zapojení do útoku

Írán však stále prohlašuje, že se na útocích nepodílel, ačkoliv od počátku vyjadřuje palestinským teroristickým organizacím otevřenou podporu. Například íránský prezident Ebráhím Raísí pogratuloval šéfovi palestinského Islámského džihádu Zijádu Nachalovi k „brilantním a působivým vítězstvím bojovníků palestinského odporu“.

„Skutečně jste islámskou komunitu touto inovativní a vítěznou operací potěšil,“ prohlásil podle íránské polooficiální agentury Tasním Raísí. Šéf Islámského džihádu íránskému prezidentovi poděkoval za podporu Palestinců.  

Podobně se podle agentury Reuters vyjádřil také nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, který řekl, že se Teherán nezapojil do útoku, ale oslavuje „nenapravitelnou“ vojenskou a zpravodajskou porážku Izraele. „Líbáme ruce těm, kteří plánovali útok na sionistický režim,“ řekl ve svém televizním projevu. 

„Toto ničivé zemětřesení zničilo některé kritické stavby (v Izraeli), které nebude snadné opravit. (…) Za tuto katastrofu mohou činy sionistického režimu,“ řekl také Chameneí.

Nutno zmínit, že útok z Gazy přišel pouhé čtyři dny poté, co Chameneí zveřejnil na sociálních sítích prohlášení: „Uchvatitelský režim se chýlí ke konci. Dnes je palestinská mládež a protiokupační hnutí v Palestině energičtější, živější a připravenější než kdy jindy za posledních sedmdesát nebo osmdesát let. Dá-li Bůh, hnutí dosáhne svých cílů.“ 

Íránské ministerstvo zahraničí popírá, že by za akcí stál Teherán. „Obvinění spojená s íránskou rolí (…) jsou založena na politických důvodech,“ uvedlo podle BBC ministerstvo. Írán nezasahoval „do rozhodování jiných zemí“, uvedl také mluvčí.

Írán podporuje Hamás

Nutno zmínit, že palestinský Hamás i Írán pojí historické vazby. Tento vztah se sice v minulosti rozpadl v důsledku války v Sýrii, ale v posledních několika letech se opět posílil a obě strany v minulosti veřejně přiznaly strategické partnerství.

V desítky let trvajícím konfliktu s Jeruzalémem mají obě strany podle pozorovatelů společné cíle. Írán již léta vede stínovou válku proti Izraeli prostřednictvím zástupných skupin, které financuje – kromě Hamásu kontrolujícího Pásmo Gazy je to také mnohem početnější Hizballáh, jenž je významnou politickou a vojenskou silou v Libanonu.

Írán také stojí za dalšími militantními ozbrojenými formacemi působícími na území Iráku, Sýrie a Jemenu. Teherán považuje Izrael za americký klientský stát, který je nepřátelský vůči muslimům.

Hamás odmítá právo Izraele na existenci, přičemž Írán poskytuje Hamásu finanční pomoc a obrovské množství zbraní, včetně raket. Naopak Izrael se léta snaží narušit íránské zásobovací trasy do Gazy, které zahrnují Súdán, Jemen, lodě v Rudém moři a beduínské pašeráky na Sinajském poloostrově. 

Írán se možná zapojil, ale útok nenařídil, míní experti

Pravděpodobnost zapojení Íránu do útoku na Izrael je vysoká i podle expertů. „Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ uvedl například Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. 

Také experti oslovení BBC míní, že Írán má jako jeden z nejnesmiřitelnějších nepřátel Izraele zjevný zájem na tom, aby židovský stát trpěl. „Řekl bych, že není příliš přehnané předpokládat, že je do toho Teherán zapojen,“ řekl BBC bývalý vysoký důstojník izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad Haim Tomer.

„Je to odpověď Íránu na zprávy, že dojde k uzavření mírové smlouvy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.“ Podle něj je však myšlenka, že Írán nařídil sobotní útok „trochu těžkopádná“. „Ano, je pravda, že je Írán hlavním poskytovatelem vybavení Hamásu. A že je cvičili v Sýrii, a dokonce údajně i v Íránu,“ uvedl Tomer s tím, že Izrael v posledních měsících sledoval pohyb těchto teroristů. „Viděli jsme lidi, jako je například Sálih al-Arúrí (šéf vojenského křídla organizace), a další vůdce Hamásu létat mezi Libanonem a Íránem, kde se scházeli, včetně uskutečnění schůzky se samotným Chameneím,“ uvedl Tomer. 

Dodal však, že to k načasování útoku úplně nestačí. „Hamás byl velmi naladěn na vnitřní konflikt v Izraeli a Írán podporoval každý logistický a vojenský aspekt, ale myslím si, že toto rozhodnutí bylo nejméně ze pětasedmdesáti procent nezávislým rozhodnutím vedení Hamásu,“ dodal. 

S tím souhlasí odborník na Írán z telavivské univerzity Raz Zimmt. „Toto je palestinský příběh,“ napsal na sociální síti X. Videa z útoku podle něj však poukázala na úroveň sofistikovanosti, která dalece přesahuje minulé pokusy Hamásu prolomit izraelská bezpečnostní opatření obklopující Pásmo Gazy. 

Současné použití raket, dronů, vozidel a motorových rogal podle Zimmta naznačuje, že ti, kteří útok plánovali, se inspirovali dalšími příklady hybridní války, možná i rusko-ukrajinským konfliktem. „Využil Hamás íránskou pomoc? Určitě ano. Měl Írán na této akci zájem? Ano. Potřebuje Hamás k činnosti íránské povolení? Ne. Došlo ke koordinaci mezi Hamásem, Íránem a Hizballáhem? Je to možné,“ uvedl Zimmt s tím, že rozhodnutí bylo ale podle něj přijato „Hamásem na základě jeho vlastních zájmů, vyplývajících z palestinské reality“.

Sofistikovanost útoku

Jonathan Schanzer z washingtonského think-tanku Foundation for the Defense of Democracies si je jist, že v útoku bude brzy nalezena íránská stopa. Předtím se podle něj Hamás zaměřoval spíše na sebevražedné bombové útoky a surové raketové údery.

„Tentokrát jde hluboko do Izraele a provádí operaci, která znamená významný odklon. Zasáhlo to srdce izraelských obranných sil. To se nepodobá ničemu, co jsme od Hamásu viděli v minulosti. A svědčí to o strategickém rozhodnutí, které tato organizace přijala a k němuž by podle mého názoru nedošlo bez jejích patronů v Teheránu,“ uvedl Schanzer pro server Politico

Podle Tomera Hamás rozvíjí své elitní jednotky už několik let, ale přesto je nynější útok svou úrovní zcela odlišný než ty předchozí. 

Ředitel výzkumu Blízkovýchodního fóra Jonathan Spyer rovněž uvedl, že Írán se snaží porazit Izrael strategií „smrti tisícem řezů“. „Jejich záměrem je snížit morálku Izraelců, způsobit, aby Izraelci ztratili důvěru ve své instituce, a přimět je, aby Izrael opustili,“ řekl. „To je důvod, proč podporují Hamás. To je důvod, proč vytvořili Hizballáh. Mají v úmyslu pokusit se obklíčit Izrael něčím, co bychom nazvali hybridními vojenskými silami.“

Spojenec Íránu – libanonský Hizballáh – již podnikl dva menší útoky na Izraelem okupované Golanské výšiny. Izraelská armáda tvrdí, že k zasažení cílů v Libanonu používala vrtulníky. „Operace Hamásu je událost, která mění realitu na Blízkém východě a která může Írán přimět k přechodu z fáze pokračující podpory a koordinace k přímějšímu zapojení,“ podotýká Zimmt. 

Nejhorší útok na Izrael za posledních padesát let podle BBC ukazuje, že Teherán je stále více ochotný poškozovat spojence USA a americký vliv v regionu oslabovat pomocí jiných skupin. Přichází také ve chvíli, kdy je vliv Íránu jako regionální mocnosti na vzestupu.

Reakce na dohodu Saúdské Arábie a Izraele?

Vystupování íránských představitelů je rovněž velkým varovným signálem pro největšího regionálního rivala Teheránu – Saúdskou Arábii. Tedy to, že je Írán ochoten vyvolat regionální konflikt, aby zabránil Rijádu normalizovat vztahy s Izraelem. Írán se podle pozorovatelů snaží omezit americký vliv právě tím, že oddělí jeho nejvýznamnější spojence: Izrael a Saúdskou Arábii. 

Útok totiž přichází ve vysoce citlivý diplomatický okamžik, kdy Saúdská Arábie naznačuje, že by mohlo mezi ní a Izraelem dojít k mírové dohodě. To je situace, která Teherán hluboce zneklidnila. 

Podle serveru Politico spustil saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán v Íránu poplach, když před měsícem v rozhovoru pro Fox News v souvislosti s diplomatickým jednáním s Izraelem řekl: „Každým dnem se blížíme (dohodě). Zdá se, že poprvé je to vážný pokus. Uvidíme, jak to dopadne.“ Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy.

„Mír mezi Izraelem a Saúdskou Arábií skutečně vytvoří nový Blízký východ,“ uvedl na konci září izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu k Valnému shromáždění OSN.

Írán sbližování obou zemí kritizuje

Íránští vůdci však dohodu kritizovali. „Navazování vztahů mezi sionistickým režimem a státy v regionu vráží dýku do zad palestinskému lidu,“ konstatoval íránský prezident. Také Chameneí na začátku října uvedl, že země usilující o normalizaci vztahů s Izraelem podstoupí velké riziko. „Postoj Islámské republiky je takový, že země, které s Izraelem sází na normalizaci, prohrají. Sázejí na prohrávajícího koně,“ řekl.  

Hizballáh spojuje sobotní útok právě se sbližováním Izraele a Rijádu. V prohlášení uvedl, že útok byl „rozhodující odpovědí na pokračující okupaci Izraele a vzkazem těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem“.  Snahy o normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které jsou už tak obtížné, tak budou po těchto násilnostech pravděpodobně ještě oddáleny.  

„Existují otázky, zda se nyní nerozhoří další fronty, což je vážná obava, kterou Izrael dlouhodobě chová s ohledem na íránskou strategii obklíčení,“ uvedl Schanzer.

Zůstává nyní spousta otázek. Aktivizují se šíitské milice i v místech, jako je Sýrie? Zapojí se Hizballáh? „V příštích hodinách či dnech uvidíme, zda to byl jen pokus Hamásu učinit prohlášení a přihlásit se o pozornost, nebo zda jde o součást širší strategie, na níž se podílejí i další složky poplatné Íránu,“ dodává Schanzer. „Tohle je válka, které se všichni obávali, s íránským cílem obklíčit a možná i pokusit se udusit izraelský stát.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 24 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 38 mminutami

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 5 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 5 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 6 hhodinami
Načítání...